Krevní oběh představuje u ryb uzavřený systém, který je tvořen srdcem, tepnami, žilami a vzájemně propojenou tepennou a žilnou kapilární sítí. Součástí cévní soustavy je také lymfatický (mízní) systém, který je u ryb velmi dobře vyvinutý a je srovnatelný s lymfatickým systémem suchozemských obratlovců.
Severočeský územní svaz Českého rybářského svazu v letošním roce završí 25 let úsilí o trvalé navrácení úžasné ryby, lososa obecného (atlantského) do českých vod.
Není to tak dávno, kdy si i naše řeky žily svůj vlastní život a okolní krajinu přetvářely podle odvěkých zákonů přírody. Pak se je ale člověk rozhodl zkrotit. Někdy se mu to povedlo víc, jindy míň. Výsledek regulace našich řek a potoků, které proběhly hlavně v 19. a 20. století, máme všude kolem nás, především v zastavěných oblastech.
Pokud pravidelně čtete časopis Rybářství, určitě znáte úchvatné podvodní fotografie Mirka Bráta. Můžeme se díky nim aspoň v představách ponořit do fantastického vodního světa, vidět ryby pěkně zblízka. Skoro se jich dotknout.
Rád bych se s vámi stručně podělil o zkušenosti z jarního lovu kaprů na řece. V první řadě berte v potaz, že to jsou pouze mé poznatky a zkušenosti, které nemusejí fungovat na každé vodě.
Jelec jesen je třetím členem z rodiny jelců. Zatímco tloušť i proudník patří k hojným rybám, jesen se vyskytuje v našich revírech jen zřídka. V minulosti z našich vod téměř vymizel a dostal se dokonce do seznamu ohrožených živočichů v Česku. Velkou zásluhu na tom mělo silné znečištění vod.
Územní svaz města Prahy letos instaloval na svých revírech tzv. třecí prkna, která slouží rybám jako výtěrový substrát.
Jistě mi dáte za pravdu, že i když jsou ryby daleko primitivnější než my, vládci planety Země, jejich pohled po vytažení z vody je někdy natolik výmluvný, že čekáme jen na to, kdy na nás ryba promluví. Možná i proto postupně přibývá zastánců metody „Chyť a pusť“.