Candát východní

Poznávací znaky

• Tělo je protáhlé, podobného tvaru jako u candáta obecného (tělo je kratší a relativně vyšší).
• V ozubených čelistech chybějí velké „psí“ zuby.
• Skřelové kosti jsou ošupené (u candáta obecného holé nebo ošupené jen v horní části).
• Horní čelist dosahuje po svislici vedenou ze středu oka nebo lehce za ni (u candáta obecného za svislici vedenou zadním okrajem oka).
• Zadní okraj přední kosti skřelové je pravoúhlý (u candáta obecného obloukovitý).
• Hřbet je tmavošedý až ocelově modrý.
• Na hřbetě a na bocích je výrazná kresba, trochu připomínající zbarvení okouna, tvořená obvykle 5-8 ostře ohraničenými šedomodrými až tmavě ocelově modrými příčnými pásy.
• Hřbetní ploutve mají velmi výrazné páskování na blanách mezi paprsky, na ocasní a řitní ploutvi jsou tmavé drobné skvrnky.
• Ostatní ploutve jsou žlutavé.
• Břicho je světlé, šedavé, šedožluté až stříbřitě bílé.
• Candát východní nedorůstá takových rozměrů jako candát obecný, trofejní ryby jsou už okolo 50 centimetrů.

• Od candáta obecného se liší tmavými příčnými pruhy na těle a tím, že mu chybí velké „psí“ zuby v dolní čelisti. Candát obecný má dále holé skřelové kosti, případně ošupené jen v horní části. Horní čelist candáta obecného dosahuje až za svislici vedenou zadním okrajem oka, zadní okraj přední kosti skřelové je u candáta obecného obloukovitý.

Candát obecný
okounovití

První výskyt candáta východního v ČR byl zaznamenán v roce 1992 v dolní části Dyje.

V následujících letech se tento druh stal trvalým obyvatelem dolní části Dyje a Moravy v oblasti nad jejich soutokem.

Přirozená reprodukce byla prokázána v letech 1996 a 1998, kdy byli uloveni tohoročci.

V období podzimních migrací (říjen, listopad) se početní výskyt candáta východního výrazně zvyšuje, jak ukazují četné úlovky pod jezem v Břeclavi (říční km 26,7).

V podzimním období byl candát východní zjišťován v dolním toku Kyjovky (přítok Dyje, říční km 6,05).

Vyskytuje se i v dolním úseku Moravy, kde byl potvrzen v roce 1999 pod stupněm na říčním km 74,1.

Podniká kratší potravní migrace, v zimě odpočívá v jámách na dně.

V mládí se živí planktonními a bentickými bezobratlými, ale již v prvním roce života se v potravě objevuje rybí plůdek.

V dospělosti ryby v potravě jasně převažují.

Pohlavně dospívá mezi 3.–5. rokem života.

Tře se v druhé polovině dubna do začátku června při teplotě 10–16 °C na zatopených loukách, méně často u mělkých břehů řek.

Jikry klade do hnízda, což je okrouhlá a nehluboká jamka s pevným dnem, kde na kořínky či rostliny přilepuje snůšku jiker v několika vrstvách.

Candát východní obvykle není objektem záměrného lovu.

Může být uloven náhodně v místě jeho výskytu při lovu jiných dravých ryb, a to zejména na nástražní rybky drobnějších rozměrů, případně i na žížaly.