Střevlička východní

Poznávací znaky

• Drobná rybka s protáhlým tvarem těla, s ploutvemi víceméně zaoblenými, ocasní ploutev je vykrojená.
• Ústa jsou velmi malá, horní, vysunovatelná.
• Dolní čelist je mírně delší než horní a má zostřený okraj bez vyvýšeniny v její přední části.
• Šupiny jsou poměrně velké.
• Postranní čára je úplná a probíhá středem boků.
• Hrdlo je kryté šupinami.
• Báze hřbetní ploutve je krátká, její začátek leží na svislici procházející bází ploutví břišních.
• Báze řitní ploutve je krátká.
• Břišní výstelka je stříbřitá.
• Tělo je žlutozelené nebo nahnědlé.
• Hřbet je tmavší, boky a břicho jsou světlejší, někdy jen nažloutlé se stříbřitým leskem.
• Dolní část skřelí je stříbřitá.
• Všechny šupiny mají na zadním okraji poloměsíčitou tmavou skvrnku, takže celkový pohled na ošupení připomíná jakési síťkování.
• Po bocích těla se táhne tmavý úzký pás, který je téměř pravidelně přítomen u mladých exemplářů, u starších jedinců většinou již zaniká.
• Tento pás začíná za skřelemi nebo až na úrovni začátku hřbetní ploutve.
• Ploutve jsou světle žluté, hřbetní většinou s příčným tmavším pruhem.
• V době tření mlíčáci ztmavnou nápadně do fialova.

• Slunka obecná, která obývá shodné biotopy jako střevlička východní, má neúplnou postranní čáru, delší základnu řitní ploutve (10-13 větvených paprsků v řitní ploutvi, u střevličky bývá jen šest) a výrazněji stříbřitější zbarvení.

Slunka obecná
kaprovití (nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)

Druh pochází z Dálného Východu.

V bývalém Československu byla nejprve zjištěna v roce 1974 na Slovensku v řece Tise, kam pronikla z Dunaje (původně byla zavlečena do Rumunska s dovozem plůdku býložravých ryb).

Předpokládá se, že v letech 1981–1982 byla zavlečena na Moravu i do Čech s dovozem plůdku býložravých ryb z Maďarska.

Dnes se rozšířila takřka všude v tekoucích i stojatých vodách po celé republice.

Její výskyt je v řadě lokalit důsledkem vyplavování této nepůvodní rybky z rybníků při jejich vypouštění.

Ve svém původním areálu výskytu žije v mělkých jezerech, řekách a zavodňovacích kanálech, vynechává úseky s proudící vodou.

S oblibou se zdržuje v porostech vodní vegetace.

U nás se objevuje ve slepých ramenech řek, v uzavřených nádržích, kam jedinci vnikli při náplavách, také však v rybnících a jejich spojovacích soustavách.

Žije v malých hejnech.

Většinou se zdržuje u dna nebo mezi porosty vodní vegetace, jen vzácně vyhledává volná místa nebo vyplouvá k hladině.

Plůdek je planktonofágní (převážně loví perloočky), dospělí jedinci jsou především bentofágní, živí se larvami pakomárů, pošvatek, chrostíků a vodními plži.

Pohlavní dospělosti dosahuje v našich vodách už v prvním roce života, někteří jedinci ve druhém roce života.

Tření probíhá obvykle od května do srpna při teplotě vody 16-18 °C v příbřežní zóně, mlíčáci se postupně třou s několika jikernačkami, a to v několika dávkách.

Místo pro kladení jiker mlíčák nejprve očistí a teprve pak sem klade jikernačka jikry v krátkých pruzích, které mlíčák následně oplodňuje.

Jikry jsou přilepovány na kameny, dřevo, ulity měkkýšů.

Mlíčák snůšku jiker aktivně chrání až do vykulení plůdku a důrazně odhání jiné ryby.

Střevlička se může křížit se slunkou.

V komorových rybnících s výskytem hejn střevličky dochází k hromadnému napadání zimujících ryb, jimž střevličky způsobují rozsáhlá poranění kůže, provázená nekrózami a zaplísněním. Ta mohou vést až k úhynu komorovaných ryb. V rybnících je nejlepší obranou proti střevličkám candát, který je přednostně požírá.

Střevličky není problém ulovit na udici.

Na různou drobnou nástrahu doslova útočí a na dlouhé vteřiny stápí splávek větší, než jsou samy, problém je jen s potřebnou jemností háčku, který by se měl vejít do jejich drobné tlamky.

Ideální nástrahou k jejich lovu jsou tzv. pinky (muší larvy, též označované jako malí „masní červi“).

Střevlička východní je nově zařazena na seznamu invazivních druhů ryb v rámci EU. Pro rybáře to znamená zákaz pustit ulovenou střevličku zpět a nesmí ji použít ani jako nástražní rybku. Úlovek musí být v rámci povinné evidence zapsán do samostatné kolonky v sumáři úlovků.