Střevlička východní

(Pseudorasbora parva)

Čeleď: kaprovití
(nové zařazení do čeledě Gobionidae – hrouzkovití)

Slovensky: Hrúzovec malý

Anglicky: Stone moroco

Německy: Blaubandbärbling

Základní údaje

Běžná délka: 8–10 cm

Běžná hmotnost: 17–20 g

Doba hájení: neuvedeno

Trofejní délka: neuvedeno

Trofejní hmotnost: neuvedeno

Poznávací znaky

Drobná rybka s protáhlým tvarem těla, s ploutvemi víceméně zaoblenými, ocasní ploutev je vykrojená.
Ústa jsou velmi malá, horní, vysunovatelná.
Dolní čelist je mírně delší než horní a má zostřený okraj bez vyvýšeniny v její přední části.
Šupiny jsou poměrně velké.
Postranní čára je úplná a probíhá středem boků.
Hrdlo je kryté šupinami.
Báze hřbetní ploutve je krátká, její začátek leží na svislici procházející bází ploutví břišních.
Báze řitní ploutve je krátká.
Břišní výstelka je stříbřitá.
Tělo je žlutozelené nebo nahnědlé.
Hřbet je tmavší, boky a břicho jsou světlejší, někdy jen nažloutlé se stříbřitým leskem.
Dolní část skřelí je stříbřitá.
Všechny šupiny mají na zadním okraji poloměsíčitou tmavou skvrnku, takže celkový pohled na ošupení připomíná jakési síťkování.
Po bocích těla se táhne tmavý úzký pás, který je téměř pravidelně přítomen u mladých exemplářů, u starších jedinců většinou již zaniká.
Tento pás začíná za skřelemi nebo až na úrovni začátku hřbetní ploutve.
Ploutve jsou světle žluté, hřbetní většinou s příčným tmavším pruhem.
V době tření mlíčáci ztmavnou nápadně do fialova.

Zaměnitelné druhy

Slunka obecná, která obývá shodné biotopy jako střevlička východní, má neúplnou postranní čáru, delší základnu řitní ploutve (10-13 větvených paprsků v řitní ploutvi, u střevličky bývá jen šest) a výrazněji stříbřitější zbarvení.

Slunka obecná

Čeleď: kaprovití
(nové zařazení do čeledě Leuciscidae – jelcovití)

Kde rybu najdeme?

Druh pochází z Dálného Východu.

V bývalém Československu byla nejprve zjištěna v roce 1974 na Slovensku v řece Tise, kam pronikla z Dunaje (původně byla zavlečena do Rumunska s dovozem plůdku býložravých ryb).

Předpokládá se, že v letech 1981–1982 byla zavlečena na Moravu i do Čech s dovozem plůdku býložravých ryb z Maďarska.

Dnes se rozšířila takřka všude v tekoucích i stojatých vodách po celé republice.

Její výskyt je v řadě lokalit důsledkem vyplavování této nepůvodní rybky z rybníků při jejich vypouštění.

Ve svém původním areálu výskytu žije v mělkých jezerech, řekách a zavodňovacích kanálech, vynechává úseky s proudící vodou.

S oblibou se zdržuje v porostech vodní vegetace.

U nás se objevuje ve slepých ramenech řek, v uzavřených nádržích, kam jedinci vnikli při náplavách, také však v rybnících a jejich spojovacích soustavách.

Život ryby

Žije v malých hejnech.

Většinou se zdržuje u dna nebo mezi porosty vodní vegetace, jen vzácně vyhledává volná místa nebo vyplouvá k hladině.

Plůdek je planktonofágní (převážně loví perloočky), dospělí jedinci jsou především bentofágní, živí se larvami pakomárů, pošvatek, chrostíků a vodními plži.

Pohlavní dospělosti dosahuje v našich vodách už v prvním roce života, někteří jedinci ve druhém roce života.

Tření probíhá obvykle od května do srpna při teplotě vody 16-18 °C v příbřežní zóně, mlíčáci se postupně třou s několika jikernačkami, a to v několika dávkách.

Místo pro kladení jiker mlíčák nejprve očistí a teprve pak sem klade jikernačka jikry v krátkých pruzích, které mlíčák následně oplodňuje.

Jikry jsou přilepovány na kameny, dřevo, ulity měkkýšů.

Mlíčák snůšku jiker aktivně chrání až do vykulení plůdku a důrazně odhání jiné ryby.

Střevlička se může křížit se slunkou.

V komorových rybnících s výskytem hejn střevličky dochází k hromadnému napadání zimujících ryb, jimž střevličky způsobují rozsáhlá poranění kůže, provázená nekrózami a zaplísněním. Ta mohou vést až k úhynu komorovaných ryb. V rybnících je nejlepší obranou proti střevličkám candát, který je přednostně požírá.

Jak lovit tuto rybu?

Střevličky není problém ulovit na udici.

Na různou drobnou nástrahu doslova útočí a na dlouhé vteřiny stápí splávek větší, než jsou samy, problém je jen s potřebnou jemností háčku, který by se měl vejít do jejich drobné tlamky.

Ideální nástrahou k jejich lovu jsou tzv. pinky (muší larvy, též označované jako malí „masní červi“).

Střevlička východní je nově zařazena na seznamu invazivních druhů ryb v rámci EU. Pro rybáře to znamená zákaz pustit ulovenou střevličku zpět a nesmí ji použít ani jako nástražní rybku. Úlovek musí být v rámci povinné evidence zapsán do samostatné kolonky v sumáři úlovků.

REKLAMA