V původních oblastech výskytu, kterými jsou severovýchodní Evropa a Sibiř, žije v jezerech a řekách.
U nás se vysazuje do rybníků, uplatňuje se i v řadě údolních nádrží.
V oblastech původního rozšíření vytváří tažné a stálé formy.
Žije v hejnech a preferuje hlubší části volných vod.
Pouze v období rozmnožování vyhledává mělčiny.
Oproti maréně snáší vyšší teploty vody (až do 28 °C), je tedy méně náročný na obsah kyslíku ve vodě.
Je však citlivý na zakalení a znečištění vody.
Plůdek se živí drobnými korýši, u vzrostlých jedinců převažuje v potravě zooplankton, loví také larvy hmyzu, vodní ploštice, měkkýše i náletovou potravu.
Občas uloví i drobné rybky.
Potravu přijímá celý rok.
Pohlavní dospělosti dosahuje ve stáří 1–3 let v závislosti na podmínkách prostředí.
K výtěru dochází v původním areálu výskytu od září do ledna.
V našich podmínkách se peleď až na výjimky (například ÚN Lipno) přirozeně nerozmnožuje a jeho reprodukce se zajišťuje pouze umělým výtěrem v listopadu a prosinci při teplotě vody 2–3 °C.
První úspěšný umělý výtěr u nás se uskutečnil v roce 1971.
V roce 1972 se u nás podařilo získat poprvé mezidruhové křížence mezi mlíčáky síha peledě a jikernačkami síha marény, později i oboustranné křížence.
Živelné a nekontrolovatelné šíření produkce kříženců vedlo u nás nejen ke ztrátě genetického typu, ale postupně i ke zhoršení plemenářské kvality používaných generačních ryb.
Na udici ho chytíte jen málokdy a většinou jen náhodou.
Právě výrazná specializace na lov planktonu je důvodem obtížné ulovitelnosti tohoto druhu na udici.
Způsoby lovu i nástrahy jsou obdobné jako u síha marény.
