V původních oblastech výskytu, kterými jsou severovýchodní Evropa a Sibiř, žije v jezerech a řekách.
U nás se vysazuje do rybníků, uplatňuje se i v řadě údolních nádrží.
Čeleď: lososovití
Slovensky:
Sih veľký
Anglicky:
Northern whitefish
Německy:
Peled
Základní údaje
Běžná délka:
30–50 cm
Běžná hmotnost:
0,5–2 kg
Doba hájení:
neuvedeno
Trofejní délka:
od 60 cm
Trofejní hmotnost:
5–6 kg
Poznávací znaky
- Stříbřité tělo je vysoké, malá hlava, ústa koncová, spodní čelist poněkud přesahuje přes horní.
- Zejména u starších jedinců se hřbetní část těla za hlavou obloukovitě zdvihá vzhůru.
- Šupiny jsou snadno opadavé.
- Hřbet je tmavě šedozelený, hlava a ploutve jsou tmavé, protože okraje šupin i jejich báze jsou temně pigmentovány.
- Břicho a boky těla jsou světlé.
- Na hřbetní ploutvi se nachází množství černých skvrnek rozmístěných v několika řadách.
Zaměnitelné druhy
- Velmi podobný je síh severní (maréna), který má spodní postavení úst a relativně nižší tělo.
- Se síhem marénou se může síh peleď křížit a jejich potomci jsou také plodní. Proto se dnes bez genetických testů dá jen těžko rozpoznat, jakého síha jste ulovili a zda se nejedná o křížence.
- Mohli byste jej případně zaměnit za lipana podhorního, ten má ale delší a výraznou hřbetní ploutev.
Kde rybu najdeme?
Život ryby
V oblastech původního rozšíření vytváří tažné a stálé formy.
Žije v hejnech a preferuje hlubší části volných vod.
Pouze v období rozmnožování vyhledává mělčiny.
Oproti maréně snáší vyšší teploty vody (až do 28 °C), je tedy méně náročný na obsah kyslíku ve vodě.
Je však citlivý na zakalení a znečištění vody.
Plůdek se živí drobnými korýši, u vzrostlých jedinců převažuje v potravě zooplankton, loví také larvy hmyzu, vodní ploštice, měkkýše i náletovou potravu.
Občas uloví i drobné rybky.
Potravu přijímá celý rok.
Pohlavní dospělosti dosahuje ve stáří 1–3 let v závislosti na podmínkách prostředí.
K výtěru dochází v původním areálu výskytu od září do ledna.
V našich podmínkách se peleď až na výjimky (například ÚN Lipno) přirozeně nerozmnožuje a jeho reprodukce se zajišťuje pouze umělým výtěrem v listopadu a prosinci při teplotě vody 2–3 °C.
První úspěšný umělý výtěr u nás se uskutečnil v roce 1971.
V roce 1972 se u nás podařilo získat poprvé mezidruhové křížence mezi mlíčáky síha peledě a jikernačkami síha marény, později i oboustranné křížence.
Živelné a nekontrolovatelné šíření produkce kříženců vedlo u nás nejen ke ztrátě genetického typu, ale postupně i ke zhoršení plemenářské kvality používaných generačních ryb.
Jak lovit tuto rybu?
Na udici ho chytíte jen málokdy a většinou jen náhodou.
Právě výrazná specializace na lov planktonu je důvodem obtížné ulovitelnosti tohoto druhu na udici.
Způsoby lovu i nástrahy jsou obdobné jako u síha marény.
