Čeleď: mřenkovití
Mřenka je rozšířená po celém našem území tam, kde nachází vhodná stanoviště.
Vyskytuje se především v potocích a říčkách pstruhového a parmového pásma, ale i v nížinných tocích a ve vysočinných rybnících.
Objevuje se v místech s kamenitým nebo písčitokamenitým dnem, kde je nízký vodní sloupec (2–10 cm).
Nechybí ani v přítokových a odtokových stokách rybníků.
Ve stojatých vodách se udrží jen tehdy, pokud se voda příliš neprohřívá.
Snáší poměrně silné organické znečištění vody.
Mřenka je špatný plavec vzhledem k redukci plynového měchýře.
Při vyrušení prchá prudkými pohyby na krátkou vzdálenost.
Většinu dne tráví ve skrýších pod kameny.
V její potravě se objevují bezobratlí živočichové dna (larvy a kukly pakomárů, larvy jepic, chrostíků, blešivci).
Pohlavně mohou dospívat už ke konci prvního roku života, obvykle v 2. roce.
Tření probíhá v párech u hladiny, výtěr probíhá od května do června v několika dávkách.
Oplozené jikry padají ke dnu a lepí se pevně na řasové nánosy na kamenech.
Mřenku je možné vzácně ulovit na drobné živočišné nástrahy (patentky, masní červi, larvy vodního hmyzu).
Nástrahy bychom měli nabízet u dna nebo přímo na dně.
Jako lovné techniky připadají v úvahu nejjemnější plavaná a položená.
Ulovení mřenky je také možné do čeřínku při lovu nástražních rybek.
