Lipan podhorní

Poznávací znaky

• Štíhlým protáhlým tělem vřetenovitého tvaru připomíná síha.
• Hlava je poměrně malá.
• Oči velké, ústa jsou malá se spodním postavením pod přesahujícím rypcem, nedosahují ani ke svislici od předního okraje oka.
• Na čelistech, radličné kosti a kostech patrových jsou drobné zoubky.
• Celé tělo je pokryto středně velkými šupinami pásovitě uspořádanými do pravidelných řad.
• Nápadná je vysoká praporovitá a pestře zbarvená hřbetní ploutev. Její zbarvení je tvořeno řadami šachových políček, střídavě černě, červeně či hnědě zbarvených.
• Hřbetní ploutev je u mladých jedinců šedá s hnědými až tmavými skvrnami, ostatní ploutve jsou slabě šedé až nažloutlé.
• Mezi hřbetní a ocasní ploutví je tuková ploutvička.
• Ocasní ploutev je hluboce vykrojená.
• U mladých jedinců je základní stříbřité zbarvení, hřbet šedostříbřitý, boky světlejší a břicho bílé. Na bocích, zčásti i na hřbetu, má část mladých exemplářů větší, hnědošedé až nazelenalé tmavší příčné, tzv. juvenilní skvrny.
• U pohlavně dospělých jedinců je hřbet tmavě šedozelený až do modra, na bocích intenzita zabarvení klesá do šedomodrých, šedozelených či žlutozeleně měděných odstínů.
• U dospělých jedinců se na boku táhne po každé straně v rozmezí od prsních ploutví k břišním zlatě bronzový pruh.
• V době tření se u mlíčáků objevuje na těle černofialové zbarvení s různými odlesky.
• Zbarvení je značně proměnlivé podle jednotlivých lokalit.
• Podobné utváření těla mají síhové, ale jednoznačné určení lipana umožňuje velká a barevná hřbetní ploutev.

• Díky nápadně velké hřbetní ploutvi je lipan podhorní nezaměnitelný.

Osídluje úseky toků, kde se střídá proud na mělkých prazích a brodech s klidnější hlubší vodou, případně i tůněmi.

Dno mu vyhovuje kamenito-štěrkovité a písčité.

Nevyžaduje úkryty jako pstruh, a proto se objevuje na otevřených místech ve vodě.

Na některých lokalitách se přizpůsobil i stojaté vodě.

Lipan je převážně hmyzožravý, žere ale i měkkýše kamomily, blešivce (korýši), větší exempláři příležitostně i drobné rybky.

Živí se převážně drobným makrozoobentosem a hmyzem z hladiny.

Lipan žije ve větších či menších skupinkách, obvykle společně sbírají u dna larvy vodního hmyzu.

Když voda hmyz unáší, stoupá lipan k hladině.

Pouze největší jedinci žijí samotářsky a mají sklon k vytváření teritoria.

Hlavní složku potravy tvoří larvy hmyzu (jepice, chrostíci, pakomáři), v menší míře se uplatňují pošvatky, korýši a máloštětinatci.

Z měkkýšů sbírá lipan s oblibou kamomila říčního.

Pohlavně dospívá ve 2–4 letech.

Tření probíhá většinou koncem dubna a v květnu při teplotě vody 7–10 °C.

Lipan je litofilní druh, který zahrabává jikry.

Trdliště jsou v úsecích toků s proudivou vodou s obvyklou výškou vodního sloupce 30–60 cm.

Dno trdliště je tvořeno štěrkem, drobnými oblázky a pískem.

Tření nastává v podhůří při vodě teplé 8 °C, v nižších polohách i teplejší 8–10 °C.

Výtěr probíhá v párech.

Jikry jsou jantarově žluté.

Umělý odchov lipana je u nás dobře propracovaný.

V posledních letech lipan z českých řek velmi rychle mizí. Rybáři se jej snaží do toků zpět nasazovat.

Příčin poklesu početnosti lipana je více. Lze je například hledat nejen ve zhoršených životních podmínkách a zvýšeném tlaku rybožravých predátorů (kormorán, vydra), ale také v rostoucím zájmu o lov těchto ryb na relativně malém, a přitom neměnném počtu vhodných revírů, které jsou k dispozici. To může vést místně k přílišnému odlovu pohlavně dospělých, tzv. matečných ryb. Podobná situace je patrná i u pstruha obecného.

Loví se na udici muškařením.

Lov větších lipanů je velmi náročný, rybáři jej pokládají za vrchol sportovního rybolovu.

Pro lipana je charakteristické v době výletu dospělců hmyzu sbírání potravy z hladiny (suché mušky), bere ale potravu i uprostřed vodního sloupce a zejména ze dna (mokré mušky, nymfy apod.)

Lipan je velmi opatrný a mušku, která se mu jeví jako nepřirozená, ponechává bez povšimnutí.

Když zabere, musíme zasekávat pohotově a důrazně.

Velcí jedinci táhnou ke dnu, využívají sílu proudu, škubají hlavou, dělají kotrmelce a někdy se točí kolem své osy.

Výjimečně se dá ulovit také na přívlač, občas zabere i na velmi malou třpytku, na mimopstruhových revírech i na žížalu či masné červy.