Lipan je převážně hmyzožravý, žere ale i měkkýše kamomily, blešivce (korýši), větší exempláři příležitostně i drobné rybky.
Živí se převážně drobným makrozoobentosem a hmyzem z hladiny.
Lipan žije ve větších či menších skupinkách, obvykle společně sbírají u dna larvy vodního hmyzu.
Když voda hmyz unáší, stoupá lipan k hladině.
Pouze největší jedinci žijí samotářsky a mají sklon k vytváření teritoria.
Hlavní složku potravy tvoří larvy hmyzu (jepice, chrostíci,
pakomáři), v menší míře se uplatňují pošvatky, korýši a máloštětinatci.
Z měkkýšů sbírá lipan s oblibou kamomila říčního.
Pohlavně dospívá ve 2–4 letech.
Tření probíhá většinou koncem dubna a v květnu při teplotě vody 7–10 °C.
Lipan je litofilní druh, který zahrabává jikry.
Trdliště jsou v úsecích toků s proudivou vodou s obvyklou výškou vodního sloupce 30–60 cm.
Dno trdliště je tvořeno štěrkem, drobnými oblázky a pískem.
Tření nastává v podhůří při vodě teplé 8 °C, v nižších polohách i teplejší 8–10 °C.
Výtěr probíhá v párech.
Jikry jsou jantarově žluté.
Umělý odchov lipana je u nás dobře propracovaný.
V posledních letech lipan z českých řek velmi rychle mizí. Rybáři se jej snaží do toků zpět nasazovat.
Příčin poklesu početnosti lipana je více. Lze je například hledat
nejen ve zhoršených životních podmínkách a zvýšeném tlaku rybožravých
predátorů (kormorán, vydra), ale také v rostoucím zájmu o lov těchto ryb
na relativně malém, a přitom neměnném počtu vhodných revírů, které jsou
k dispozici. To může vést místně k přílišnému odlovu pohlavně
dospělých, tzv. matečných ryb. Podobná situace je patrná i u pstruha
obecného.