Karas stříbřitý

(Carassius gibelio)
Karas stříbřitý

Čeleď: kaprovití

Slovensky: Karas striebristý
Anglicky: Karas striebristý
Německy: Giebel

Základní údaje

Běžná délka: 15–30 cm
Běžná hmotnost: 0,1–0,5 kg
Doba hájení: neuvedeno
Trofejní délka: od 50 cm
Trofejní hmotnost: kolem 3 kg

Poznávací znaky

  • Tělo je vysoké, ze stran zploštělé, celé je pokryto velkými šupinami (26–34 šupin v postranní čáře), které jsou lehce opadavé.
  • Ústa jsou bez vousků, žaberní víčka mírně vypouklá.
  • Horní linie hřbetní ploutve je mírně vykrojená, ocasní ploutev je více vykrojená než u karasa obecného.
  • Hřbet je tmavě šedý, boky jsou stříbřité.
  • Šupiny jsou temně lemovány.
  • Hřbetní a ocasní ploutve jsou temně šedé, párové ploutve a ploutev řitní jsou světlejší.
  • Na nejdelším tvrdém paprsku hřbetní ploutve se nachází výrazné hrubé zoubky.
  • Břišní výstelka je černá s perleťovým leskem.


Zaměnitelné druhy

  • Podobný karas obecný má vypouklý okraj hřbetní ploutve a světlou břišní výstelku. Karas obecný má také menší šupiny (30–37 šupin v postranní čáře).
  • Kapr obecný má na rozdíl od karasa stříbřitého dva páry vousků.


Kde rybu najdeme?

Dává přednost rozsáhlejším vodám než karas obecný.

Objevuje se v údolních nádržích a v pomalu tekoucích řekách, pískovnách, ve slepých ramenech řek i v rybnících.

V současné době se objevuje na mnoha místech Čech, Moravy i Slezska.

Na našem území se jedná o nepůvodní druh s invazních charakterem rozšíření.


Život ryby

Žije v hejnech a představuje velmi agresivní druh, který je schopný ostatní druhy vytlačovat a rychle ovládnout stanoviště.

Je to všežravec, který se živí zoobentosem, zooplanktonem, sinicemi, suchozemským náletovým hmyzem, semeny, detritem i úlomky rostlin.

Pohlavní dospělost nastupuje v 1.–2. roce života. Výtěr probíhá obvykle v květnu a červnu při teplotě vody 15–18 °C na rostlinný nebo náhradní substrát.

Po jeho invazi se na našem území po mnoho let vyskytovala pouze samičí populace rozmnožující se tzv. gynogenezí. Jikernačky karasa stříbřitého se třou s mlíčáky jiných kaprovitých ryb, spermie mlíčáka jiného druhu dá ale pouze impulz k vývoji jiker bez vzniku mezidruhových kříženců. Vzniklé potomstvo jsou pouze jikernačky karasa stříbřitého. Až v posledních 20 letech se objevují v populaci i mlíčáci a druh se začíná rozmnožovat obvyklým způsobem.

V rybnících představuje nebezpečnou konkurenci pro produkci kapra a jeho výskyt je nežádoucí i v řádně obhospodařovaných rybářských revírech.

V některých lokalitách se významně podílel na zániku populací karasa obecného i lína obecného.


Jak lovit tuto rybu?

Na plavanou nebo na položenou s obdobnými nástrahami jako u karasa obecného.

Zdá se, že karas stříbřitý je aktivnější a loví se snáz než karas obecný, který má stejné potravní nároky.

Karas stříbřitý má rád teplejší dny a pošmourné počasí.

Na ochlazení reaguje tím, že přestává brát.