Text: Ivo Novák, foto: autor, Vladimír Urban, Eva Svobodová
Úplně jiná situace je však v době, kdy kapry začne zajímat něco k snědku. Něco, co se nachází na hladině, nebo těsně pod ní. V době rojení pakomárů i jiného vodního hmyzu kapři upínají svůj zrak právě k hladině a to, co se nachází pod nimi na dně, je vůbec neláká.
Proč na hladinu?
Kapry láká teplá horní vrstva vody. Tam se zdržují a tam je musíme lovit, pokud chceme být úspěšní a užít si pěkného dne. Sestava na položenou i s naplněným krmítkem nejlepším krmením možná zláká lína nebo cejna, ale kapr projede nad zakrmeným místem, aniž by se pro chutné zrnko kukuřice ponořil. Ještě tak nějaký hladový kapří dorostenec. Netvrdím, že nelze kapra v tento čas u dna chytit, ale mnohem větší naděje je se soustem na hladině nebo těsně pod ní. Kousek střídky rohlíku na háčku s plovátkem, které nám umožní rohlík nahodit do patřičné vzdálenosti, je mnohem lepší a účinnější.
Zbrklost se nevyplácí
To, že rohlík kapr potopí pod hladinu, není ještě signálem k záseku. Ten by měl přijít až ve chvíli, kdy se pohne kulové plovátko na hladině. Kapři rádi větší sousto nejprve potopí pod hladinu a podrobují ho zkoumání, zda nejde o léčku. Obzvlášť ryby, které mají s rybáři už nějaké zkušenosti. Někdy to bývají dlouhé sekundy napětí. Kaprům je třeba nějakou tu minutku dopřát a doufat, že háček je stále na svém místě v nástraze. Namočený rohlík bez zátěže klesá ke dnu velice pomalu a není třeba hned stáčet vlasec a napichovat nové sousto. Lepší je soustředit se na plovátko a se seřízenou brzdou a srovnaným vlascem bez průvěsu čekat na signál k záseku.
Když jsou ryby při chuti a jejich aktivita na hladině je dobrá, není třeba vymýšlet nějaké zvláštní fígle. Když ale ryby nabídnuté kousky pečiva srkají a našemu kousku u plovátka se vyhýbají, je třeba se zamyslet a vyzkoušet pár změn. Svou roli hraje délka návazce a tedy vzdálenost háčku s nástrahou od plovátka. Metr je někdy málo a je třeba vytvořit delší návazec. Vše se dá vypozorovat z chování ryb.
Náčiní volte moudře
Svou roli může hrát i síla a barva vlasce. Většinou bychom si měli vystačit s vlasci o síle 0,16-0,20 mm. Záleží ale na tom, jak velké ryby hodláme chytat a jaké používáme náčiní. Na citlivém prutu utrhnout kvalitní 0,16 dá už hodně práce. Plavačkové pruty jsou k tomuto lovu ideální, ale pokud jsou kolem vody stromy a pod nimi málo místa, s oblibou používám vláčecí pruty s gramáží do 30 g. Pruty pro ultralehkou přívlač nejsou vhodné, i když ryba se na nich i na vlasci 0,10 dá zvládnout, ale je to šílená přetahovaná. Jemný proutek dostává zabrat a vlasec po nekonečně dlouhém souboji s jednou rybou je zralý k vyhození. Rybu v takovém případě totálně vyčerpáte a ta má pak problémy se s úbytkem sil vyrovnat.
I barva plovátka může hrát roli
Jasné signální barvy jsou sice velice dobře na hladině vidět, ale mohou ryby plašit. Průhledné nebo světle zelené plovátko v rybách nedůvěru nebudí. Na větší vzdálenost je ale problematické ho sledovat. Lov přímo na hladině má své kouzlo, ale nemusí být nejúčinnější.
Někdy není špatné sáhnout po obyčejném splávku a nástrahu servírovat těsně pod hladinou. Nastavená 30cm hloubka v některých případech dokáže divy. Pak stačí vyčkat na chvíli, kdy kapr potopí pod hladinu kus návnady a poslat sestavu do těch míst. Slupne svoje vyhlédnuté sousto a při obhlídce, zda někde kousek nezbyl, pozře i vaše sousto. Splávek signalizuje záběr mnohem rychleji bez prodlevy a zásek bývá mnohem úspěšnější. Tomuto způsobu lovu říkám „podhladinový“ a při lovu kaprů u hladiny ho považuji za účinnější. Podmínkou je, aby nefoukal příliš silný vítr, který nám kousky návnady rychle dopraví daleko od břehu.
Během dne se může situace změnit. A jak kapři přestanou o kousky pečiva jevit zájem, nezbývá než se přizpůsobit a nabízet nástrahu hlouběji nebo změnit sestavu na položenou. Ideální je s sebou vozit dva pruty. Každý připravený na jiný způsob lovu, pokud je třeba pruty vyměnit.
Kachna v podběráku zkrotne
Na některých revírech je tento způsob lovu těžko řešitelný. Když se objeví hejno perlínů, budete je během chvíle proklínat. Nenechají nástrahu na pokoji a během chvíle ji zlikvidují. Na rybnících, kde lidé krmí divoké kachny, je situace obdobná. Když už omylem ulovíte kachnu, nesmíte jí dovolit vzlétnout, ani se potopit ke dnu, kde se dokáže chytit zobákem čehokoli. V podběráku zkrotne. Zbavte ji háčku a pusťte. A ty kapry, které ulovíte, pouštějte vlastně taky.
To budu muset koupit i prut na plavanou, v tomhle směru jsou kaprové pruty asi moc těžké, když musí člověk jednou za čas přehazovat. Pak se nesmím divit, že v létě nic nechytám, když jedu furt jen položenou přes dopo-odpoledne, zatím co ryby jsou u hladiny a sluní se.
Jsou období, kdy je tento lov mimořádně efektivní. Řekl bych, že to bývá květen a začátek června. Chytám s olůvkem, návazec o délce hloubky v místě lovu. Někdy je dobré, kdy je nástraha mírně pod hladinou, jindy ryby chtějí aby vyloženě plavala. Používám kostky nastražené na přívěsu mimo háček. Kdo v tom období loví ze dna, mívá minimum záběrů. Takto se dá i během odpoledních hodin poměrně dost kaprů nebo amurů chytit.