Zahájení je tu: štika

Text: Josef Jehlička, foto: Ivo Novák, Pavel Strakas

Štika je určitě naší nejpopulárnější dravou rybou a i přes hojné vysazování došlo místy (a přiznejme se, že i kvůli rybářům) ke znatelnému poklesu stavů této krásné ryby. Popřípadě se setkáváme s poměrně hojným výskytem menších jedinců.

Opravdu velké štiky jsou však, bohužel, v našich revírech stále vzácnější. Zkušenější rybář dokáže zpravidla spolehlivě odhadnout stanoviště menších „štíhlat“ a těmto místům se vyhne. Pokud už k ulovení všetečné podměrečné štičky přece jen dojde, je na místě maximální ohleduplnost při vyprošťování nástrahy. Opatrný však musí být i lovec. Zranění od ostrých štičích zubů se velice špatně hojí a tak delší peán a otvírač tlamy je zde určitě na místě.

Nedá mi, abych se nezmínil o bezhrotých trojháčcích. Ryby na nich drží velmi dobře a právě při vyprošťování úlovku, který chceme vrátit vodě, je manipulace s nimi mnohem šetrnější a ohleduplnější. Navíc se zdaleka tolik nebudeme trápit s háčky, zachycenými případně v síťce podběráku. A přitom existuje jednoduché řešení…

Protihroty stačí zamáčknout pomocí plochých kleští nebo ve svěráčku. Kvůli ostrým štičím zubům použijeme určitě vhodný návazec, ať už ze silného vlasce či kevlarového nebo jiného vlákna, popřípadě dobře poslouží i ocelové lanko. Návazec nesmí mít na sobě uzlíky, kličky či zlomy, ty totiž mohou způsobit jeho oslabení a přetržení v případě úlovku větší ryby nebo vázky, zároveň pak působí velmi rušivě při samotné nabídce nástrahy.

Jaké nástrahy zvolíme? Léty prověřenými vzory zůstávají plandavky, rotačky a wobblery (často i dvojdílné a trojdílné). Pro lov v zarostlých místech pak vyzkoušejme povrchové nástrahy (poppery a jim podobné). Na stojatých vodách bývají úspěšné i u nás příliš neokoukané jerky, někdy je neodolatelnou nástrahou také twister, velký nápadný jig či plastová rybka, zejména pak imitace malé štiky nebo pstruha duhového. Místy se dobře osvědčují i napodobeniny žabek a myší, jsou to však spíš jen krátkodobě účinné nástrahy.

Štiky často stojí těsně u břehu, proto buďme opatrní. Pokud dravce zahlédneme, nejprve vycouvejme dostatečně daleko, než začneme nahazovat. Začátkem sezony můžeme štiky lovit poměrně úspěšně po celý den, v období hojnosti potravy mívají především velcí, zkušení predátoři doslova „své hodiny“ a tak je u vody třeba sledovat, pozorovat a skládat střípky zkušeností do taktického plánu. To ale platí prakticky u všech druhů ryb.

V dalších článcích, které vypublikujeme v dalších dnech, se můžete těšit na to, jak vyzrát na candáta, sumce a bolena.