Text: Jozef Májsky foto: autor
Tedy spíš rybka, pro kterou nemusíme chodit někde do tropů, stačí jen máchnout síťkou v akváriu. Nemyslím si ale, že by dál měli číst pouze akvaristé. Na použití mrtvých akvarijních rybek při lovu dravých ryb jsem si nevzpomněl léta. Až nedávno jsem náhodou potkal souseda kolegy z práce a náhle se mi vybavilo, že býval akvaristou, ale i vášnivým rybářem – koumákem.
Protože se v našich pstruhových vodách nedá pořádně rozmáchnout muškařským prutem, tečkované krasavce se snažil ulovit vláčením. V jeho výbavě nechyběly různé třpytky, s oblibou ale používal i mrtvé rybky. To by samozřejmě nebylo nic neobvyklého, kdyby šlo třeba o mřenky nebo vranky – těmi byly tehdy některé pstruhové vody doslova zamořené. On ale používal odrostlé krunýřovce z rodu Ancistrus, běžně chované v našich akváriích!
K prvnímu pokusu jej přiměla náhoda – nedostatek vhodných rybek, které se někdy na jaře těžko chytají. Co čert nechtěl, po téměř černě zbarvených krunýřovcích, připomínajících tvarem těla vranky, pstruzi doslova šíleli! Výhodou jihoamerických sumečků je, že mají tělo pokryté kostěnými destičkami. Proto velice dobře drží na háčku a na jednu rybku lze chytit i několik pstruhů!
Trochu hůř se manipuluje s mraženými krunýřovci, což ale obecně platí u všech ryb. Při nastražení lze použít jednoháček s delším ramínkem, nebo menší dvojháček. Trojháček je sice upotřebitelný taky, snadno se ale zachytává o dno, kameny, kořeny.
Pro názornost a snadnější focení jsem použil pořádný hák i dobře viditelnou šňůru. Při lovu pstruhů samozřejmě doporučuji podstatně jemnější montáž. Rybka nám při vláčení vydrží déle, když ji přešijeme jehlou. Snad by bylo možné použít i menší jednoháček s jigovou hlavičkou pro lov v hlubší vodě, popřípadě na dírkách. Též bych doporučil vyzkoušet nejenom přírodně tmavě zbarvené krunýřovce, ale i jejich žlutou nebo zlatou chovatelskou formu.
Přestože jsem se lovu pstruhů věnoval pouze sporadicky, nějaké zkušenosti s exotickými nástražními rybkami mám taky. Před čtvrtstoletím mi totiž v nádržích plavalo i několik tisíc akvarijních ryb a mezi nimi se téměř vždy najdou nějací postižení jedinci, vhodní akorát tak na háček.
Opakovaně jsem se snažil s pomocí živorodek (mečovky) nastražených na dně obelstít candáty, kteří mají v oblibě mrtvé rybky. Podařilo se mi to ale pouze jednou, podměrečný úlovek putoval zpět do vody. Proto si nedovolím prohlásit, že by exotické rybky při tomto způsobu lovu představovaly nějakou neodolatelnou nástrahu.
Přesto ale mohou někdy zachránit svízelnou situaci, když neumíme sehnat standardní nástražní rybky. Domnívám se, že se mezi rybáři asi nenajdou tací, kteří si pro vyzkoušení „exotické rybačky“ zajdou do zverimexu koupit pár rybiček. Určitě ale mezi tiché blázny patří i hodně akvaristů odchovávajících tyto běžné sumečky, nebo další upotřebitelné akvarijní ryby.
Snad bych ještě podotkl, že kromě tvrdého krunýře jsou pro krunýřovce i pancéřníky typické ostré trny v prsních ploutvích a u krunýřovců i ostnité výrůstky na skřelích. Abychom se o ně neporanili, pro snadnější manipulaci je doporučuji ustřihnout nebo uštípnout. Je možné, že po této úpravě je snáze spolknou potenciální lovci – třeba pstruh, tloušť, okoun nebo candát.
Obrazně řečeno, kolo jsem neobjevil, mezi rybáři jsou určitě i tací, kteří mají s podobnou „exotikou“ v našich vodách bohatší zkušenosti. Bylo by přínosem, kdyby napsali, jakých výsledků dosáhli.
Příběh ze pstruhovky se stal už před mnoha pátky, tehdy se ještě pstruzi chytali na rybky běžně. Dnes je to samozřejmě možné pouze na MP.
Diskuze k článku (0)