Text: JS foto: archiv školy
Některé možnosti rozborů rybí krve jsou dokonce shodné s lidskými. I u ryb se hodnotí zdravotní stav, určování rodičovství nebo genetické vady. Mnohdy jde o velmi náročné rozbory za několik tisíc korun a není divu, že odběry krve u ryb mají svá pevně daná pravidla, která je nutno dodržovat.
Odběr krve by měl vždy probíhat u ryb s hmotností minimálně 200 g, a to za pomoci punkce ocasních cév. Krev je odebírána standardní injekční jehlou, která je nasazena na odpovídající injekční stříkačku.
Ta je většinou menší, jelikož ryby mnoho krve nemají, ale oproti lidské se velmi dobře sráží. K zamezení extrémní srážlivosti je nutné jehlu i injekční stříkačku ošetřit vodným roztokem sodné soli (heparin). Tato látka se využívá i u lidí. V neposlední řadě bychom neměli zapomenout ani na dezinfekci místa vpichu, aby nedošlo k následným zdravotním problémům ryby.
Po odebrání potřebného množství krve je třeba rybu převést do předem připravené skleněné nádoby, kterou je možné uzavřít. I ta je „ošetřena“ heparinem. Jedině tak je zajištěno, že vzorek nebude nijak kontaminován a bude odpovídat všem požadavkům. Následně je nutné i vzorky velmi dobře označit, aby nedošlo k jejich pomíchání.
Přeprava odebraného vzorku
Krev nebývá analyzována přímo u místa odběru. Do laboratoře ji tedy musíme přemístit v naprosto dokonalých podmínkách. Jinak totiž dochází ke znehodnocení vzorku a celý odběr by byl zbytečný. Vzorky nesmějí být vystaveny teplu ani slunečnímu záření. Pro jejich přepravu je využíváno zcela obyčejných termotašek, jež jsou z 10 % zasypány šupinkovým ledem. Do něj jsou vzorky zapíchány a mohou být přepravovány i na poměrně velké vzdálenosti.
Je ryba ve stresu?
V neposlední řadě bychom také neměli zapomínat na rybu, které je krev odebírána. Je dobré si např. vzpomenout i na své zážitky při odběrech krve u lékaře a představit si, že i pro rybu je tato procedura stresující.
Proto bychom se měli snažit i o určité pohodlí daného jedince a minimalizaci stresu. Toho je možné dosáhnout anestezií nebo správnou fixací. Důležitá je především fixace v oblasti ocasních partií. Jakýkoliv pohyb při odběru by totiž mohl způsobit rybě poměrně vážná zranění, dokonce i tomu, kdo krev odebírá. Proto by tedy měla být krev odebírána minimálně v počtu dvou pracovníků. Jeden rybu fixuje a druhý jí vzorek odebírá.
Odběr krve vyžaduje zkušenost
Rozbory jsou mnohdy i poměrně nákladné. Proto je krev odebírána např. generačním jedincům nebo vzácným exemplářům, u nichž se vyšší investice vyplácí. Jen vzácně je krev odebírána vedlejším druhům ryb nebo mladým jedincům. U nich navíc hrozí riziko, že i při minimálním odběru jim bude odebrána většina krve, což mladého jedince může i usmrtit.
Snažme se tedy ryby chápat jako plnohodnotná hospodářská zvířata, která jsou srovnatelná s chovem prasat nebo skotu. Jsou součástí stejného intenzivního výzkumu v rámci genetiky, šlechtění nebo např. nemocí. Navíc nezapomínejme, že každý chovatel má povinnost o svá zvířata pečovat v souladu se všemi nařízeními a pravidelně kontrolovat jejich zdravotní stav – i za pomoci rozboru krevních vzorků.
Diskuze k článku (0)