Možnost hostování v jiné MO či sjednocení kárného řízení a jeho přesunutí na úroveň ÚS. To jsou některé z navrhovaných novinek Stanov ČRS

text: Ondřej Cupal, foto: autor

O potřebě určitých změn Stanov se hovoří již delší dobu. V dubnu loňského roku se Republiková rada usnesla, že v roce 2020 předloží návrhy na změnu Stanov Republikovému sněmu, který má jako jediný možnost Stanovy změnit. Republikový sněm by se měl konat na podzim letošního roku.

Zveřejněná podoba návrhu prošla poměrně dlouhým vývojem. Již v dubnu loňského roku Rada vyzvala rybáře, MO i územní svazy, aby do konce roku podali návrhy na změny. Sešlo se jich nemálo a ty, které získaly většinovou podporu, následně zpracovala právní komise do ucelené formy postoupené zpět územním svazům k připomínkování, které bude probíhat do 29. května – zdůrazňujeme, že zveřejněný materiál je prozatím pracovní verzí, která se může nadále měnit.

Mezi nejvýraznější navrhované změny patří zavedení možnosti hostovat i v jiné než mateřské místní organizaci, úprava brigádnické povinnosti či přesunutí kárného řízení na úroveň územních svazů. Podívejme se na tyto tři body podrobněji.

Hostování člena v jiné MO

Doposud je možné, aby byl člen ČRS registrován pouze v jedné místní organizaci. Návrh počítá s tím, že by člen ČRS mohl hostovat také v jiné MO. O hostování nového člena by rozhodoval výbor hostovské MO a hostující člen by měl za povinnost platit členský příspěvek v obou MO. Zároveň by podléhal kárnému orgánu toho ÚS, ve kterém je kmenově organizován.

Návrh tak vychází vstříc členům samostatně hospodařících místních organizací, kteří v současnosti nemají legální možnost jakýmkoli způsobem zakoupit například územní nebo celosvazovou členskou povolenku. To by bylo novým návrhem umožněno, za předpokladu, že by zájemce uhradil členský příspěvek i pracovní povinnost v obou organizacích – mateřské i hostovací.

Brigádnická povinnost

Členský příspěvek každého člena ČRS se doposud mimo jiné skládal z „pracovního ročního příspěvku, který lze nahradit finančně“, neboli brigády. Ty se v návrhu již neobjevují, místo nich se počítá pouze s peněžním příspěvkem (který už dnes využívá velké množství členů). Tento příspěvek by měl nově jednotnou výši napříč místními organizacemi.

Konference územního svazu by následně schválila zásady a pravidla přerozdělení takto vybraných financí v plné výši mezi místní organizace. Lze předpokládat, že kromě počtu členů bude také zohledněn například provoz rybochovných zařízení, počet rybářských kroužků nebo rozloha vodních ploch, o které místní organizace pečuje.

Podobný systém už řadu let funguje v Západočeském územním svazu. To však neznamená, že by nebyla možnost se pracovně podílet na dění ve své místní organizaci – dává to ale možnost místní organizaci za potřebné pracovní aktivity svých členů poskytnout finanční úhradu a kontrolovat efektivitu vynaložené práce.

Přesunutí kárného řízení do gesce ÚS

Přestupky proti rybářskému řádu se dnes řeší na úrovni místních organizací. Návrh počítá s přesunutím kárných řízení na úroveň územních svazů. Prohřešky by ve zjednodušeném řízení projednával kárný orgán ÚS, který by vydal rozhodnutí formou kárného příkazu a písemně o něm uvědomil dotyčného. Klíčové je, že by platil pevný sazebník kárných opatření – za každý definovaný přestupek by tak následovala pevně stanovená sankce. Pokud by se proti ní přestupce odvolal, věc už by pak projednával tříčlenný kárný senát, volený výborem ÚS, a to již za účasti přestupce. V případě potvrzení prohřešku by však náklady spojené s tímto procesem hradil přestupce.

Návrh na změnu Stanov počítá i s dalšími úpravami. Zohledňuje například blížící se zavedení Centrálního informačního systému nebo zavádí potřebné úpravy činnosti Svazu za nouzového stavu nebo krizového řešení. Na aktuální návrh Stanov se můžete podívat zde.

Do jednání o nových Stanovách může zasáhnout jakýkoliv řadový člen ČRS. Na webových stránkách Českého rybářského svazu je k dispozici formulář, do něhož lze uvést návrhy či podněty, a to do 29. května tohoto roku.