Do Bulharska za rybami a krásami Černého moře

Text: Pavel Beran, foto: autor

Teplota tohoto moře v průběhu roku kolísá podstatně více než teplota jiných moří. Zatímco v zimě se drží obvykle několik stupňů nad nulou, v létě vystoupá až k 27°C. Tepelná roční amplituda okolo 20 °C nemá u jiných moří obdobu. Černé moře je málo slané – to mají na svědomí řeky ústící do moře. Slanost se pohybuje okolo 1,7 %, což je přibližně polovina slanosti oceánů.

V hloubce pod 200 m je voda otrávená sirovodíkem a oživení zde prakticky končí. Ani oživení mělkých vod není zvlášť bohaté co do počtu druhů. Je však bohaté na množství jedinců a objem biomasy. Těmito vlastnostmi se Černé moře stává jedinečné a v rámci planety neopakovatelné. V minulosti jsem navštívil jižní Bulharsko mnohokrát. Jde o překrásný kousek země, který bohužel v posledních letech trpí pod náporem mohutné výstavby.

Směr jihovýchod

Bulharsko jsem si oblíbil již dávno, ale ke své škodě jsem ho v posledních letech zanedbal. Loni jsem se rozhodl, že to napravím. Své docela kulaté narozeniny jsem se rozhodl oslavit sám právě u Černého moře. Mimo turistickou sezonu. Nechal jsem se dopravit a ubytovat v městečku Kiten asi 60 km jižně od Burgasu.

Městské pláže Kitenu tvoří klasické zástupy slunečníků, mě však lákaly málo dotčené pláže mezi Kitenem a městečkem Lozencem. A také překrásné pláže mezi letoviskem Djuni a ústím řeky Ropotamo. V jižním Bulharsku stále ještě najdeme romantické pláže, podle mě jedny z nejkrásnějších na světě. Překvapila mě jejich čistota i čistota moře. Ropušnice, rejnoci a trnuchy se zde vyskytují jen vzácně.

Zaujme množství hnědých i zelených řas, které snižují průzračnost vody. Nejzajímavější je šnorchlování v místech, kde se střídají pláže s hrubým pískem a skály.

Mořský had

Když jsem byl v Bulharsku poprvé, lekl jsem se „mořského hada“, který se plazil v porostech řas. Dnes se již při setkání s užovkou podplamatou (Natrix tessellata) lekám méně než ona. Tato užovka se výborně přizpůsobila životu v málo slané vodě Černého moře a člověku neublíží.  

Krabi, krevety a škeble

Za pozornost stojí množství krabů. Pro skály je typický krab mramorovaný (Pachygraphus marmoratus). Tohoto lze často zastihnout na zastíněných místech mimo vodu.

Tam, kde se střídají kamenité a písčité sekvence dna, je hojný krab středomořský (Carcinus mediterraneus). Tento krab se živí různými zdechlinami. Klepety se brání jen v nouzi nejvyšší. Klepítka má malá, ale štípnou.

Zato krab bradavičný (Eriphia verrucosa) vzbuzuje respekt. Jedná se o jedlého kraba, skutečnou pochoutku. Zadarmo a bez boje se vám ale nedá. Jeho klepeta jsou hrozivá a rozhodně není záhodno zkoušet jejich sílu na svých prstech.

Dalším jedlým členovcem jsou krevety prosvítavé (Palaemon elegans). Tyto drobné krevetky lze zastihnout na zastíněných místech, pod skalními převisy. Poměrně dobře se chytají do sítěk. Pro všechny jedlé členovce platí, že jejich maso obsahuje dost cholesterolu, proto jsou pro lidi středního a vyššího věku spíše nevhodné.

Z měkkýšů se na skalnatém podloží velmi hojně nacházejí slávky jedlé (Mytilus edulis). Jsou to jedlé škeble. Usmažené na oleji, pokapané citronovou šťávou a s bílým pečivem chutnají skvěle. Maso slávek prý působí jako afrodiziakum.

Zajímavostí slávek jsou perly, které se v nich občas vyskytují. Perličky jsou to malinké, celkem nic moc, ale nalovit si vlastní perly má něco do sebe.

Největším jedlíkem slávek nejsou lidé, ale dravý plž rapana dravá (Rapana venosa). Kdysi byl do Černého moře zavlečen lodní dopravou až z dalekého Japonska. Rapana se v Černém moři dobře zabydlela a decimuje populace slávek. Slávku od úplné decimace chrání její schopnost masivní reprodukce. Schopnost vyprodukovat ročně až 2 miliony vajíček udržují populace slávek na stále vysoké úrovni.

Rapana nemá v Černém moři přirozeného nepřítele. Dříve její populaci přece jenom omezoval člověk, krásné lastury rapan byly vítaným suvenýrem od moře. Dnes se lastury jako suvenýry v podstatě omrzely a „predační“ tlak turistů na populace rapany ochabl.

Ryby

V porostech řas byli k vidění mořští koníci a jejich příbuzné – mořské jehly. Koníci jsou zcela běžní, jenom je problém je ve spleti řas nalézt. Jehly uvidíte. Jedna zvláště pěkná jehla hranatá (Syngnathus caus) mi vcelku ochotně zapózovala před fotoaparátem.

Ke spatření je mnoho pěkných ryb, jen je potřeba se umět dívat. V Černém moři můžeme potkat množství slizounovitých ryb. Některé z nich jsou v rozporu se svým názvem velmi půvabné. Jak jsem viděl, na své si přijdou i rybáři.