Text: Jozef Májsky, foto: autor
Naši předkové už před staletími přišli metodou pokusů a omylů na to, že požití rybího masa, resp. vnitřností některých druhů ryb může vyvolat bolení břicha, průjem apod.
Bacha na parmu!
Z tohoto hlediska získala špatnou pověst především parma obecná. V tomto smyslu se o ní také zmiňují mnozí autoři, včetně nestora naší ichtyologie, Václava Dyka, který konstatuje: „Varovati nutno před požíváním jiker a jater parmy, které hlavně před dobou tření jsou silně jedovaté, vyvolávají u člověka těžké průjmy a ohrožují vážně zdravotní stav.“
Na základě novějších výzkumů je třeba doplnit, že jedovaté jsou nejenom jikry a játra, ale i mlíčí a krev. V době tření obsahují jed cyprinidin, který je v menší míře obsažený i v mase parmy.
Nevím, jestli uvedené skutečnosti neplatí i pro její blízkou příbuznou, parmu karpatskou (dříve parma středomořská), nebo nám pouze chybí exaktní výsledky. Přitom zvláště na východním Slovensku patří tato parma v některých řekách k dominantním druhům ryb.
Někteří biologové se domnívají, že jedovaté mohou být do určité míry i jikry mnoha dalších sladkovodních ryb, ale protože se obyčejně nasolí, sůl toxické látky zničí. Tato sezonní toxicita je dobře známá u některých dalších příbuzných naší parmy, řazených do rodu Schizothorax, které jsou rozšířeny ve Střední Asii. Například u parmy balchašské (S. argentatus), kterou středoasijští rybáři s oblibou udí, se před kuchyňskou úpravou odstraňují nejenom pohlavní produkty, ale i černá vystýlka břišní dutiny. Platí to i pro další zástupce z tohoto rodu, třeba široce rozšířený druh S. intermedius.
Jak se otrava projevuje?
Masivní otrava po požití zmíněných rybích orgánů či produktů probíhá pod obrazem tzv. parmové cholery. Krátce po konzumaci se objevují prudké křečovité bolesti břicha. Záchvaty mívají ráz koliky, nemocný úporně zvrací a trpí silnými průjmy.
Je malátný, pokryt studeným potem a má pocit úzkosti. Typický je rovněž slabý pulz, snížená teplota těla a slabý třes končetin, které jsou studené. Někdy pacient dokonce upadá do bezvědomí a šoku, v minulosti byla dokonce hlášena i úmrtí. Při léčbě ichtyosarkotoxismu způsobeného cyprinidinem se postupuje pouze symptomaticky, protože není přesně známá chemická povaha a farmakologické vlastnosti jedu.
Když je to možné, nejdřív se provede výplach žaludku postižené osoby, eventuálně se aplikuje projímadlo. U některých otrav rybími jedy byl úspěšně aplikován i 10% kalciumglukonát. Prospěšná je i inhalace kyslíku a infuze tekutin s přidáním vitaminů, zvláště ze skupiny B. Při velkých bolestech se doporučuje použití běžných analgetik.
Pozor si dejte i na úhoře
Dalším rybím druhem z našich vod, který by teoreticky mohl způsobit podobné problémy jako parma, je úhoř říční. Většina rybářů určitě ví, že úhoř má toxickou krev, která by neměla přijít na naše sliznice a hlavně do oka.
I když byl ichthyotoxin zjištěn převážně v krevním séru, obsahují ho i pohlavní žlázy a játra, někdy dokonce i svalstvo úhoře. Předpokládá se, že hromadění toxinu v krvi souvisí s tím, jak zrají pohlavní produkty v gonádách. Naštěstí se ale tento ichthyotoxin rozkládá při teplotě nad 40 °C, proto při konzumaci tepelně upraveného úhořího masa trávicí potíže nehrozí. Když mezi ně nepočítáme podrážděný žlučník. Maso této ryby je totiž velice tučné.
I když rybářům v našich končinách hrozí bezpočet jiných, vážnějších nebezpečí při rybaření, manipulaci s úlovky i při jejich konzumaci, než je intoxikace po požití rybího pokrmu, myslím si, že nelze podceňovat ani tento případ. Určitě zde platí, že opakování je matkou moudrosti.
Diskuze k článku (0)