Lehká přívlač na našich vodách: Gumové nástrahy

Text: Milan Tychler foto: autor

S každou nástrahou si můžete díky jemným a citlivým proutkům skutečně hrát a nabízet je rybám nejlákavějším způsobem. Každému, kdo s tímto způsobem lovu začíná, bych pro začátek doporučil lov s malými gumovými nástrahami. Proč? Jednak jsou finančně nenáročné, jednak je jejich sortiment neskutečně rozmanitý. Lovit s nimi můžete jakékoliv ryby, záleží jen na velikosti nástrahy.

K lovu s gumičkami se hodí pruty v délce 2 – 2,4 m s citlivou špičkou a odhozem 3 – 10 g. Ti, kteří chtějí lovit skutečně jemně, často používají proutky do 5 g. Délka prutu se pak odvíjí od podmínek na tocích, kde lovíte. Na malých to mohou být pruty v délce 1,8 m, což je typické pro lov pstruhů a okounů, ale na větších vodách, například při lovu pstruhů na stojatých vodách, popřípadě lovu jiných ryb na větších řekách, se uplatní spíše delší modely, které umožňují delší nahození a lepší kontrolu nástrahy, která je od vás dál.

Gumové nástrahy dělíme do několika kategorií

Typickou gumičkou pro lehkou přívlač je takzvaný twister. V podstatě jde o červa z gumy – se srpovitým ocáskem. Nejmenší modely mají tělíčka dlouhá 1 cm a celková délka je asi 3 cm. Jsou to skvělé nástrahy hlavně na okouny, pstruhy, ale vezmou je i jiné ryby. Často se na ně chytí tloušť, ale milují je i větší perlíni, parmy a další ryby. Záleží na velikosti nástrahy. S těmi největšími, dlouhými až 20 cm se loví velké štiky a sumci. Twistery se vodí snadno. Můžete je jen vodou prostě táhnout, k čemuž jsou nejlepší modely s dlouhými a měkkými ocásky. Anebo s nimi lze trhaně poskakovat po dně a nad ním. Někdy dobře funguje jen jednoduché splavování a držení této nástrahy v proudu…

V podvečer si parmy hrály v proudu pod jezem, ale nebylo možné je přimět k záběru. Ať vedu nástrahu po proudu nebo proti němu, neděje se nic. Měním velikosti i barvy – bezvýsledně. Jedním z mnoha hodů pošlu nástrahu k protějšímu břehu. Prut jen držím špičkou vzhůru a rozhlížím se, kam se přemístím. Proud zatím splavuje mou nástrahu šikmo ke mně. A tu náhle přímo v tom nejsilnějším proudu uprostřed řeky přichází tvrdý záběr. Chvilka vzrušení a už je na břehu pěkná parma. Konečně si ty parmy daly říct? Znovu aktivně vodím nástrahu, ale záběr nepřichází. Zkusím ji tedy znovu jen tak drncat proudem a bingo! Ryba je zase tam! Někdy se zkrátka přílišná aktivita nevyplácí a je dobré nechat řeku, ať si s nástrahou poradí sama.

Smaček

Další základní gumovkou je smaček. Tato nástraha představuje droboučkou štíhlou rybku, v případě velmi lehké přívlače spíše odrostlý potěr s vertikálně postaveným ocáskem. Někdy tato nástraha ocásek nemá vůbec, popřípadě jen takovou vidličku.

Tím se liší od podobné nástrahy, která má naopak hezky velký ocásek v horizontálním postavení, který vytváří silné vibrace. Této nástraze se říká kopýtko nebo ripper. Smaček se vodí nastražený na jigové hlavičce a poskakuje po dně. Každé dopadnutí nástrahy na dno zvedá jemný obláček kalu a to je pro dravce velmi lákavé. V podstatě loví drobnou krmící se rybku, která o nich nemá tušení. Chcete-li dosáhnout pomalejšího a vláčnějšího pohybu nástrahy, dá se smaček nastražit na normální háček a zátěž se pak umístí na vlasec 15 – 30 cm od něj. Dělám to v tu chvíli, kdy záběry přicházejí spíše na pomalu klesající nástrahu. Dravci mají zřejmě za to, že útočí na umírající a snadno dosažitelnou rybku.

Aktivní vedení nástrahy okolo přístavní zdi k ničemu nevede. Musím vymyslet nějakou změnu. Místo jigové hlavičky přivážu na konec vlasce obyčejný háček s očkem a na něj napíchnu smačka. Třígramový brok připevním na vlasec asi 30 cm od něho. Nahodím podél zdi a jasně cítím, jak zátěž klepne o dno. Současně se i mírně prověsí vlasec. Lehce trhnu prutem. Zátěž na dně poskočí směrem vzhůru. Smaček s maličkým zpožděním následuje. Na napnutém vlasci nechám zátěž zase klesnout na dno, zatímco nástraha stále ještě pomalu klesá. Ovšem na dno nedosedne. Bleskem ji popadne pěkná ostroretka. Ano, i tyto ryby mají zájem…

Kopýtko

Jde o nástrahu, která představuje rybku, jejíž ocásek s velkou ploškou se silně vlní. Funguje po celý rok, ale já jí důvěřuji především v kalnějších a hlubších vodách, kde lovící ryby nástrahu dobře nevidí. Silnější vibrace jim pak dovolují nástrahu lépe zaměřit. Některé gumy tohoto druhu jsou poměrně tuhé a nepracují tak, jak by měly. Jiné jsou naopak skvělé, vlní se přímo ukázkově, ale ryby je rychle roztrhají. Je třeba najít kompromis.

Imitace různých drobných vodních živočichů, červů a žížal

Vypadají velmi realisticky a používám je opravdu hodně a rád. Zlákat na ně můžete jakoukoli rybu a je zhola jedno, zda má ozubené čelisti anebo jde o mírumilovného lína či kapra. Ryby po většinu roku žijí z toho, co jim příroda nabízí a tak když jim podstrčíte něco, co vypadá jako jejich skutečná potrava, dlouho se záběrem neotálí. Různí ráčci, larvy vodního hmyzu, gumové žížalky, pijavky a spousta dalších nástrah nabízí neskutečný prostor pro jejich využití na tekoucích i stojatých vodách a vždycky budete mít dobré vyhlídky na úspěch…

Podzim přišel dřív než bych si přál, ale s koloběhem přírody nic nesvedeme. Už pár dnů prší a voda v říčce je kalná. Ryby neberou. Jednak se hodně ochladilo, jednak se zdejší tloušti už tak snadno nespletou. Po čas sezony si mohli prohlédnout bezpočet všelijakých nástrah a žádný tloušť dvakrát stejnou chybu neudělá. Jak poznáte, že měla některá ryba negativní zkušenost s vláčenou nástrahou? Je to snadné. Když nahodíte poblíž ryby, kterou vidíte, svou nástrahu, ona se za ní pustí a pak náhle poplašeně prchá, evidentně tu zkušenost má. Voda už je čistá a tak jdu zkoušet štěstí. Během dopoledne jsem kromě dvou malých tloušťů, podměrečné štičky a celkem pěkného okouna o nic kloudného nezavadil. Měl jsem ale poměrně dost záběrů, které jsem neproměnil! Jedna ryba byla asi dost velká, soudě podle silného zavalení pod hladinou. Vyzkoušel jsem kdeco. Mám ale v záloze ještě jednu tajnou zbraň. Gumové žížalky a pijavky v různých odstínech červené, hnědé a černé barvy. Napíchnu na háček žížalku, přidám k ní brok a nahodím za velký kámen, kde jsem měl před hodinou dvě nesmělé záběry. Nechám nástrahu klesnout ke dnu, dvakrát ji zvednu za mírného zachvění a prásk! Ryba, která nástrahu popadla, to myslí smrtelně vážně. Upaluje po proudu dolů, jako by jí za ploutvemi hořelo. Z divocha se vyklubal krásný tloušť! Tloušti jsou skutečně mazané ryby, ale tento žížalce neodolal.

Voda už je čistá a tak jdu zkoušet štěstí. Během dopoledne jsem kromě dvou malých tloušťů, podměrečné štičky a celkem pěkného okouna o nic kloudného nezavadil. Měl jsem ale poměrně dost záběrů, které jsem neproměnil! Jedna ryba byla asi dost velká, soudě podle silného zavalení pod hladinou. Vyzkoušel jsem kdeco. Mám ale v záloze ještě jednu tajnou zbraň. Gumové žížalky a pijavky v různých odstínech červené, hnědé a černé barvy. Napíchnu na háček žížalku, přidám k ní brok a nahodím za velký kámen, kde jsem měl před hodinou dvě nesmělé záběry. Nechám nástrahu klesnout ke dnu, dvakrát ji zvednu za mírného zachvění a prásk! Ryba, která nástrahu popadla, to myslí smrtelně vážně. Upaluje po proudu dolů, jako by jí za ploutvemi hořelo. Z divocha se vyklubal krásný tloušť! Tloušti jsou skutečně mazané ryby, ale tento žížalce neodolal.