Text: Václav Vránek, foto: Pixabay
Většinou jezdím na soukromé revíry. Dnešní kaprařina stojí poměrně dost peněz a protože na ryby jezdím sám, nemám chuť někde na samotě čekat, zda mě někdo přepadne a obere. Letos jsem byl na jednom privátním revíru u Vodňan.
Musím říci, že se mi to tam líbilo a zamlouvala se mi i majitelova starostlivost a obezřetnost. Dokonce chtěl vidět i mé montáže a háčky, které musely být bez protihrotu. Kolikrát jsem už tahal kapry s potrhanými tlamkami i jinak poškozené ryby. V ceně byla zahrnuta i podložka pod ryby, váha a přípravky na ošetření ryb. Vše jmenované sice vlastním, ale ocenil jsem to.
Ryby ale moc brát nechtěly. Bylo horko. Přesto jsem uspěl a dokonce jsem si dvakrát zlepšil osobáček. Přijel jsem v sobotu a když jsem se zabydlel, v sedm večer jsem vyvezl své montáže a zakrmil. Už po dvou hodinách jsem zdolával šupinatého krasavce v délce 90 cm a hmotnosti 13 kg. První ryba a hned takový kousek! Byl jsem pochopitelně nadšen. V noci na druhý den jsem ve tři čtvrtě na dvě ulovil kapra, který měřil 95 cm a vážil 16 kg. Paráda!
Čekal jsem, co přijde dál. Jenže jak se říká, první vyhrání z kapsa vyhání…
Dva dny se pak vzhledem k vedru nedělo vůbec nic, i když jsem zkoušel úplně všechno. Teplota vody byla 28 stupňů a ryby se vyhřívaly na hladině. I majitel se snažil všem rybářům pomoci dobrou radou.
Po dvou dnech tropických veder se přece jenom začaly tvořit mírné mraky s předzvěstí změny počasí. A pak kolem poledního můj signalizátor opět zazpíval. Na masové boilie jsem měl jesetera v délce 125 cm, vážil 11,8 kg.
Večer začalo foukat a zdálo se, že přichází bouřka. A to, jak známo, ryby mají rády. Takže po krásné jízdě přišel nádherný lysec (88 cm, 13,6 kg), pak kapr pětasedmdesátník, po něm pětaosmdesátník.
Musím říci, že bojovat s kaprem za bouřky je krásné. Máte ohnutý prut, oblohu rozčesávají blesky, je vám slastně, i když víte, že je to nebezpečné vzhledem k tomu, že skoro všichni máme uhlíkové pruty. Souboj s bleskem bych zaručeně prohrál, ale poručte si, když zažíváte takovou krásu!
Pak nadešla poslední noc před odjezdem. Byl jsem spokojený. Celkově jsem měl 13 záběrů a zdolal 12 krásných a čistých ryb ve skvělé kondici. V půl dvanácté jsem lehce ulehl, za hodinu a čtvrt ale přišel další záběr. Tento šupináč měřil rovných 90 čísel a vážil 17 kg! Další rekord! Během týdenní dovolené jsem tedy zdolal 14 ryb.
Bylo to pěkné, prostě nezapomenutelné. Nejdůležitější ze všeho ale je na ryby odjet, neodjíždět pro ryby. Pak nemůžete být nikdy zklamáni. Příroda okolo vás vám vše vynahradí.
Diskuze k článku (0)