Lov na Ebru (1). Největší sumec zabral na nejmenší nástrahu

Text: Martin Mikoláš, foto: autor

Někteří rybáři zde ale „bójkují“ i v chladných obdobích roku. Záběrů jim pochopitelně přichází málo, ale když mají štěstí, může se stát, že jim za odměnu zaberou větší vousáči. Život je zkrátka různobarevný, pochopitelně i ten rybářský…

Pokud je vám tedy lov na pelety cizí, vábničku neovládáte a přívlačí vydržíte lovit tak hodinu, lov s bójkami je pro vás patrně nejvhodnější metodou. A pokud se sumci teprve začínáte, jde i o nejjednodušší techniku, která nevyžaduje nikterak hluboké znalosti a ani vybavení. S trochou nadsázky konstatuji, že vám bude stačit prut s navijákem nižší cenové kategorie a ani při pokládání bójek není třeba příliš přemýšlet, jako třeba u karet při pokeru.

Ve Španělsku je lov sumců jednoduchý

Pokud nemáte hlavu plnou mediální masáže o stovkách dvoumetrových ryb a nejedete k Ebru s představou, že se budete coby ryzí amatér radovat minimálně z deseti dvoumetrových ryb týdně, skvěle si zachytáte.

„Bójkařina“ je prostě při lovu sumců nezastupitelná a kdo někdy zažil pohled, jak ve světle měsíce spatřil prut praskající ve spojkách a zběsile cinkající rolničku, ten pochopí mé tvrzení o tom, že vám tyto chvilky nikdy nezevšední.

Na bójky chytám na obou zdejších španělských nádržích a pokusím se trochu popsat specifika obou lokalit. Už jsem několikrát zmínil skutečnost, že na Ebru lze leckde na nástražní ryby lovit legálně, ale tam, kde je to možné, je během sezony rybářsky jaksi přelidněno, takže někdy nezbude nic jiného než pravidla porušit.

Nádrž Mequinenza

Horní nádrž Mequinenza je k lovu na bójky vhodná hlavně ve své spodní části. Hned z několika důvodů. Je výrazně členitější než v horních pasážích a také mnohem hůře dostupná.

Jinak než lodí se na místa mezi hrází a hradem téměř nedostanete, jelikož těch pár příjezdových cest je tak dobře schovaných, že tu občas zabloudím i já – a to už jsem tu leccos sjezdil.

Bohužel, vzhledem k tomu, že je tu tento lov oficiálně zakázaný, rybářům, kteří touží po sumci, nezbývá nic jiného, než lovit v noci. Kdyby se tu ale smělo lovit po čtyřiadvacet hodin beze strachu z kontroly, bylo by to pochopitelně lepší. Jenže s pány z Madridu a Bruselu a jejich podivnými nařízeními, které zakazují vše (od pomazánkového másla, přes tuzemský rum, až po lov na rybičky) nejspíš nikdo z nás nepohne a tak asi budeme hřešit i nadále.

Lov v zátokách a zátočinách

Na horní nádrži používám klasické bójky naprosto výjimečně, spíše montáže vyvážím k protějším břehům. Je tu totiž hodně různých „špiček“, kde noc strávíte v pohodlí a nemusíte zde pracně pokládat bójky. Mám několik 30m prádelních šňůr s karabinami na začátku i konci, kdy jednu cvaknu normálně na břeh (většinou okolo nějakého pařezu) a na druhou umístím klasickou smyčku od trhacího vlasce.

Ten může být pět i více metrů dlouhý. V této vzdálenosti je již nejen dostatečná hloubka, ale i prostor k manipulaci, co se týče hloubky. Na horní nádrži v posledních letech došlo k několika dobrým výtěrům okouna říčního.

Jako nástraha jsou vynikající. Okouny v délkách 35 až 45 cm tu po většinu roku nachytáte běžně, ale pokud nemáte štěstí, dobře poslouží i candáti. Bílou rybu zde téměř nepoužívám. Okouni jsou totiž tak vynikající nástraha, že experimentovat nemá cenu, nehledě na to, že perlíni a plotice se tu v létě loví složitěji a navíc na velkého sumce potřebujeme nalákat skutečně velkou nástražní rybou.

Velká nástražní ryba?

Lovit malé sumce na velké ryby není nic složitého, pokud dokážete dostatečně dobře posoudit, kdy už ji má sežranou a když zásek neuspěcháte. Na 40 cm okouna vyloupnete sumce přes metr jako malinu. Ano, zdejší sumčí dorostenci jsou opravdu nenažraní. Pokud ale velké nástražní ryby neseženete, nezoufejte.

Nedávno jsme měli problém na horní nádrži nástražní ryby nachytat. Během dvou hodin jsme ve třech lidech nalovili jen tři větší okouny a tři candáty, kteří se svou velikostí patřili spíše na sváteční stůl než na montáž. Zbytek ryb, které jsme nalovili, jsme mohli použít maximálně na štiky.

Než položíme poslední prut, tak Karel, naše spojka na břehu, hlásí: „Na dvojce je okoun nebo candát.“ Plujeme tam, ale podle toho, co prut vyvádí, to na žádný ze jmenovaných druhů nevypadá.

Visel tam asi 80cm sumec a náš okoun z toho byl mrtvý hrůzou. No, jediná možnost je pověsit tam nějakou tu nástražní „štikovku“! Takže vybírám největšího z malých okounů, nějak ho umístím na naši „obří“ montáž, vypadá to komicky, ale plujeme zpět ke břehu. Netrvalo to nijak dlouho a visela tam nevětší sumčí obluda toho večera – měřila 208 cm.