S gumou je to i v noci lepší!

Text: David Štrunc, foto: autor

Prší, fouká, je zima… zkrátka počasí, že by psa nevyhnal. Ale já nejsem pes a v tomto počasí mám téměř jistotu, že u vody nebude žádný rybář. Tedy ani na exponovaných místech.

Nástrahy omezuji na minimum. Beru jeden proutek, malou brašnu a podběrák. Tma je již od osmi, a tak se snažím být u vody co nejdřív. Nakonec se na lokalitu dostávám až za šera.

Wobbler

Nasazuji wobblery, které tady vždycky fungovaly. Házím do dálky i podél břehu, ale bez úspěchu. Noc pomalu převzala moc a já stěží rozeznávám, kam nástraha dopadla. Fouká přímo proti mně, což samotný lov dost ztěžuje. Ale i přesto jsem spokojený, mé tušení bylo správné. U vody skutečně není vůbec nikdo.

Čas na změnu

Že by tu dnes nebyly ani ryby? Možná mám jen špatnou nástrahu. Po vyzkoušení celé řady zvukových i balsových wobblerů usuzuji, že ryby chtějí dnes něco jiného a přecházím na deseticentimetrovou gumu.

Přemýšlím, jak nástrahu vodit. Wobbler v noci vedete jednoduše pomalým monotónním přitahováním. S gumou musíte alespoň trochu pracovat. Zkouším ji vodit stejně, jako když chytám ve dne. Výsledkem je pouze několik vytažených větví a jedna utržená nástraha.

Vymyslím jiný postup. Po nahození nechám nástrahu dopadnou na dno, přizvednu ji a pomalu navíjím. Nástraha plave jen kousek nade dnem. Občas ji ještě oživím špičkou prutu a zhruba každých pět metrů ji nechám padnout na dno.

První nához výsledek nepřinesl. Při druhém jsem nechal nástrahu ve sloupci o něco déle a tak dopadla na dno až u břehu. Bum! Neuvěřitelná rána do prutu, až jsem se lekl. Rychle přisekávám. Je tam! Souboj trvá jen pár sekund, candát zabral zhruba 4 metry od břehu! Dostat ji rychle do podběráků není žádný problém. Háček má zaseknutý v koutku.

Do dnešní noci jsem po setmění věřil hlavně wobblerům s agresivním chodem, po této zkušenosti si sebou na noční lov budu brát rozhodně i gumy.