Text: Jakub Navrátil, foto: autor
Výběr dřeva
Při precizní výrobě se dosahuje minimální síly materiálu, zároveň ale potřebujeme zachovat dostatečnou pevnost pro samotné vábení. Obecně lze říci, že čím je dřevo tvrdší, tím je pro tento účel vhodnější. Pro začátek doporučuji dřevo dubové, které je sice horší na opracování, ale co se týče výdrže, je z českých dřevin jednoznačně nejlepší.
Při troše zkušeností lze vábničku vyrobit z jakéhokoli dřeva, ale vždy je nutné vědět, jaké má daná dřevina vlastnosti a přizpůsobit tomu výrobu. Při výběru je potřeba dbát na to, aby se na místě budoucí hlavy vábničky nevyskytovaly suky, praskliny nebo jiné vady dřeva.
Vyvarujte se také přechodům ze dřeva hustšího do dřeva výrazně řidšího. Takové přechody na hlavě vábničky jsou náchylné k odlamování, tudíž k vábení nevhodné.
Základní nástroje
Pilka, rašple, pilníky na železo, smirkový papír, možno použít dláta nebo poříz. Pokud máte pásovou pilu, elektrický hoblík nebo jiné nástroje na opracování dřeva, pak vám mohou při troše zručnosti velice ulehčit práci.
Dalším neocenitelným pomocníkem (především při tvarování hlavy vábničky) je přímá bruska. Při špetce cviku s ní lze vykouzlit hlavu vábničky s potřebným zkosením a ztenčením za zlomek času než při totožné práci s pilníky.
Je ovšem potřeba říci, že pokud se nebudete zabývat sériovou výrobou a nechcete si jen tak kupovat brusku, lze i pomocí pilníků dosáhnout stejně působivých výsledků.
Postup
1/ Na hranol o rozměrech 50 x 50 mm a délce alespoň 45-50 cm si nakreslete středovou čáru a k ní zkosení budoucí hlavy vábničky podle přiloženého náčrtu.
2/ Uřízněte a vyrovnejte od nerovností. Vyleštěte jemným smirkovým papírem. Věřte mi, že až bude mít hlava tloušťku zhruba 2 mm, toto by se vám dělalo špatně…
3/ Nechte dřevo na hlavu 4-5 mm silné a postupně zužujte tělo vábničky. Jakmile se dostanete na tloušťku zhruba 2 mm, načrtněte si tvar těla vábničky (v našem případě 25-28 mm ve středu plochy dřeva).
4/ Tělo vábničky vytvarujte již do finální podoby, ale ještě nedělejte zkosení hran (ostří těla vábničky). To si nechte na čas, až budete mít do detailů hotovou hlavu vábničky.
5/ Nakreslete si tvar hlavy a pomocí pilníků nebo přímé brusky se pusťte do nejobtížnější části výroby. Pamatujte, že hlava vábničky není ze strany k tělu rovná, ale od těla se mírně svažuje. Hlava je oválná s rozměry 45 x 34 mm.
6/ Pokud jste s úspěchem zvládli hlavu vábničky, tak vás čeká už o něco jednodušší úkol – ostří vábničky. Osobně používám tři různé varianty ostří:
- Klasické ostří, které je výrobně nejjednodušší a které používám u převážné většiny vábniček (použijeme i u právě vyráběné vábničky). (A)
- Ostří, které při průchodu vodou tlačí tělo vábničky mírně od lodi. (B)
- Ostří, které používám u některých odlehčených speciálů s dutou rukojetí (garantovaná hmotnost do 70 g), kdy má tělo vábničky sice větší tloušťku, ale není tak široké. Při vábení se tak tělo jakoby schová za hlavu vábničky a klade naprosto minimální odpor. Na tento typ vábničky je však nutno použít zcela jiných úhlů než v našem případ. (C)
7/ Když máte hlavu i tělo vábničky kompletně hotové, nezbývá, než se pustit do rukojeti. V našem případě se jedná o rukojeť oválnou, jejíž středovou osu si vyznačte pod správným úhlem dle přiloženého nákresu.
Celkovou délku vábniček doporučuji nechávat mezi 40-43 cm. Při výrobě si nechávejte dřevo o pár centimetrů delší, než bude vábnička. Usnadní to tvorbu rukojeti, kdy budete mít stále možnost pevného uchycení ve svěráku. Dále už jen stačí přebývající kousek odříznout a gratuluji, máte vábničku.
Závěrem bych chtěl podotknout, že tento typ vábničky je sice na první pohled jednoduchý, ale velice účinný a právě z něj jsem postupem času a různými úpravami „vyšlechtil“ kousky, které vyrábím teď.
Nezapomínejte však, že samotné vábení není jen o dobré vábničce, ale především o umu rybáře, který vábí. Ať už si vábničku vyrobíte nebo koupíte, sedněte si nejprve k bazénu nebo někam k místnímu „kačáku“ a trénujte, trénujte, a zase trénujte… Až budete mít pocit, že už vám to jde, tak teprve potom zkuste místa, kde chcete opravdu lovit a pokuste se o první kontakt se sumcem pomocí vábničky.
Vábničku používejte jen na revírech, kde se sumci vábit smějí. A jestli máte možnost vyjet na vodu s někým, kdo už tuto metodu dobře ovládá, tak neváhejte ani chvilku! Tiše seďte, koukejte se dotyčnému pod ruce a hltejte cenné informace a rady.
Diskuze k článku (0)