Vranka pruhoploutvá

Poznávací znaky

• Vřetenovité tělo s velkou hlavou a velkými ústy je podobné vrance obecné, také postavení ploutví je podobné.
• I vrance pruhoploutvé chybí plynový měchýř.
• Má kratší rypec, oblejší hlavu, větší vzdálenost mezi očima než vranka obecná.
• Břišní ploutve vždy přesahují řitní otvor. Kromě jejich příčného pruhování je i délka břišních ploutví důležitým rozlišovacím znakem od vranky obecné.
• Kůže je hladká, bez šupin.
• Zbarvení je podobné jako u vranky obecné.
• Hřbet je hnědý až hnědozelený, s drobnými skvrnkami.
• Na bocích je 4-5 větších tmavých skvrn, z nichž poslední je umístěna při základu ocasní ploutve.
• Na obou koncích báze první hřbetní ploutve bývá po jedné tmavé skvrně.
• Na břišních ploutvích tmavé skvrnky splývají do tmavých příčných pruhů, kterých může být až 15. Kanálek postranní čáry má v ose dolní čelisti dva otvory.

• Podobní hlaváči nebo hlavačky mají břišní ploutve srostlé do podoby oválného přísavného terče.
• Vranka obecná má delší rypec, méně oblou hlavu, menší vzdálenost mezi očima, v ose dolní čelisti má kanálek postranní čáry jen jeden otvor, břišní ploutve nedosahují k řitnímu otvoru a nejsou příčně pruhované. Kromě jejich příčného pruhování je i délka břišních ploutví důležitým rozlišovacím znakem od vranky pruhoploutvé. Hlavním rozlišovacím znakem je příčné pruhování břišních ploutví.

Hlaváč černoústý
hlaváčovití

Hlavačka mramorovaná
hlaváčovití

Vranka obecná
vrankovití

Vyskytuje se v horských tocích a říčkách s kamenitým dnem, zasahuje až do pramenných oblastí (výše než vranka obecná).

V České republice je známa z povodí Odry, v povodí Dyje byla zjištěna jen ve Fryšávce a Svratce a jejích přítocích v okolí Jimramova a v pramenné části Loučky (na tyto lokality v přítocích Svratky včetně Fryšávky ale byla zavlečena jako nepůvodní druh).

K zavlečení došlo opakovanými dovozy násad pstruha duhového ze Slovenska, kde je její výskyt hojný, do chovných rybníků Českomoravské vrchoviny.

Běžně se vyskytuje v horní části toku Moravy a v pramenných částech většiny jejích levostranných přítoků.

Je aktivní hlavně za soumraku a v noci.

Ukrývá se pod kameny.

Pohybuje se krátkými přískoky a loví v nejbližším okolí svého úkrytu.

Potrava je obdobná jako u vranky obecné – bentické formy bezobratlých živočichů.

Pohlavní dospělosti dosahuje ve 2. roce života.

Tření probíhá obvykle v dubnu.

Mlíčák jikry ochraňuje.

Jako zákonem chráněný druh nesmíme vranku záměrně lovit. Je citlivým indikátorem čistoty vody v pramenných oblastech.