text: Jan Ouředník
První ryba
Brzy ráno nasedáme na belly boaty a vyrážíme podél břehu. Kolegové nám nedoporučují jezdit daleko, a tak rádi uposlechneme a necháváme se sfoukávat podél hráze a prohazujeme na všechny strany. První drbanec a prásk, candát už se blíží k hladině. Vlastní nešikovností o něj však přicházím. Dost mi chybí ploutve, pádla se při soubojích s rybou použít nedají.
Změna znamená vítězství
Nakonec se rozhodnu k poslední změně barvy a nandavám Firetigera (Fox Rage Zender Pro Shad 10mm, 10g jig). Poťukávání o dno nenese jakýkoliv výsledek, tahám tedy už jen ve sloupci směrem vzhůru, když se náhle mihne břicho v rychlé otočce za návnadou a už to jede. Brzda řve jak zběsilá, prut ohnutý do luku. Paráda! Tepovka letí nahoru, adrenalin stejným směrem a hlava se snaží držet vše pod kontrolou, hlavně neudělat chybu.
Nekonečný souboj
Ztrácím přehled o čase, několik ostrých výpadů předchází samotnému zjištění co je vlastně na konci šňůry. Když hřbet prořízne poprvé hladinu, je jasné, že to bude štika a to největší, co jsem měl kdy na prutu. Kolega hlásí minimálně metr, a já bojuji dál, jak s ní tak s hlavou. Brzda vzbuzuje náležitou pozornost a během pár minut je na břehu tak 10-15 fandů. Che, tak to mi fakt nepomáhá :). Během posledních pár minut výpady ustaly a byl čas úlovek vyndat z vody. První pokus nedopadl ideálně a ryba letí zpátky do vody, jen se oklepala a to stačilo. Na druhý pokus už ji mám na klíně. A je to teda kus! Drží klidně, návnadu má hodně hluboko, takže i nejdelším peánem jsem prsty na úrovni zubů. Čekám, kdy vrátí úder, a amputuje mi alespoň jeden článek.
Loučení
Ryba je uvolněna, na 5 sekund ji zvednu nad úroveň boatu, pro tu jednu fotku, a pomalu se s ní loučím. Díky za životní zážitek, tohle se mi hluboko zaryje do paměti. Chci znova!
Zbytek dne už ani chytání ze břehu, ani návrat na hladinu, úlovek nepřinesl. Po čtvrté hodině se tak vracíme k nám na základnu.
Petrův zdar!