Výběr vhodného místa pro stavbu rybníka je klíčovým krokem při plánování celého projektu. Při výběru (posouzení) lokality je třeba zvážit několik klíčových faktorů.
text: Lukáš Beran a Petr Šindelář (studenti SRŠ) korekce: Ing. Ondřej Čížek (učitel)
Jedná se o geometrickou vhodnost údolí, použitelnost místních zemin pro stavbu hráze, hydrologické poměry, výskyt inženýrských sítí, zařazení plochy podle územního plánu a ostatní podmínky v území. V tomto článku se podíváme na tyto body a jejich význam podrobněji.
Geometrická vhodnost – místo pro výstavbu vybíráme podle tvaru údolí. Ideální je údolí s malým podélným sklonem do 1 % a se zúžením údolí v místě budoucí hráze. Toto se vyjadřuje také číselně objemovým ukazatelem, tj. podílem objemu vody v rybníce a objemu hráze. Pokud tento ukazatel vychází vyšší než 4, je místo pro stavbu rybníka zvolené dobře – za malou hrází vznikne velký rybník. Podkladem pro toto posouzení mohou být existující mapy, ale pro detailní návrh bude potřeba geodetické výškopisné a polohopisné zaměření lokality.
Materiálová vhodnost – na stavbu hráze je potřeba velké množství málo propustné zeminy, to je zeminy s velkým obsahem jílu. Zemina musí jít ale také dobře hutnit, a proto musí obsahovat i hrubozrnnou příměs jako štěrk nebo písek. Nejlepší je, pokud takovou zeminu můžeme těžit přímo ve dně budoucího rybníka, protože se nám tím sníží náklady na přesouvání materiálu a zároveň si odtěžením zeminy zvětšíme objem rybníka. S posouzením vhodnosti zeminy nám pomůže geolog nebo hydrogeolog (obr. 1).
Hydrologická vhodnost – u místa pro stavbu nádrže je nutné si předem zajistit hydrologické údaje o místu na toku, na kterém se nádrž bude budovat. Tyto údaje nám poskytne Český hydrometeorologický ústav (obr. 2). U větších vodních toků bývají velké povodňové průtoky, a tak se na rybníce musí stavět velký bezpečnostní přeliv, což stavbu značně prodraží. U velmi malých toků bývá zase problém s nedostatkem vody v době sucha – toto si můžeme ověřit výpočtem vodohospodářské bilance nádrže.
Výskyt inženýrských sítí – je potřeba si ověřit u jednotlivých správců inženýrských sítí, jestli se v území tyto sítě vyskytují. Nejčastěji se jedná o vodovody, kanalizace, plynovody a sdělovací nebo elektrické kabely.
Podmínky dle územního plánu jsou rozhodující pro získání stavebního povolení. Každá obec nebo město v ČR má zpracovaný územní plán, ve kterém je uvedeno, co se kde smí nebo nesmí postavit. Pokud je tedy například v územním plánu uvedeno, že lokalita je určena pro výstavbu rodinných domů, úřad výstavbu rybníka na tomto místě nepovolí. Možností, jak to změnit, je požádat o změnu územního plánu, ale to většinou trvá několik let a není jisté, jestli se povede změnu prosadit.
Mezi ostatní parametry území rozhodující o vhodnosti pro umístění rybníka patří úrodnost půdy – když je půda v ploše rybníka hodně úrodná, rybník by se zde neměl budovat, protože je škoda o takovou půdu přijít. Dále závisí na vlastnických poměrech v lokalitě, např. musíme zajistit i přístup ke stavbě. V některých lokalitách se mohou vyskytovat chráněné druhy rostlin a živočichů a výstavbou rybníka bychom je mohli zničit nebo poškodit jejich biotop.
Po provedení posouzení vhodnosti místa pro stavbu nádrže přijde na řadu zpracování projektové dokumentace a projednání projektu s úřady. Tímto se budeme zabývat v dalším díle.
Diskuze k článku (0)