Lov tloušťů v letních měsících je královská disciplína, a to z mnoha důvodů. Od půlky června se začíná voda v řekách prohřívat a stav hladiny řek a jejich průtok je většinou menší. Začátkem července se v řekách vyskytují vodáci, plavci a různí výletníci a u vody je tak rušněji než v průběhu celého roku. Ve vodě je také daleko více potravy a ryby nebývají tolik dychtivé po našich nástrahách jako v jiných ročních obdobích. A do toho všeho se k vodě ještě vydávají rybáři…
text: Jakub Zahradník
Svého prvního většího tlouště přes 50 cm a s hmotností 1,5 kg jsem chytil právě začátkem července, když mi začaly letní prázdniny a já mohl vyrazit na dva měsíce k prarodičům do Českého ráje. Každý den jsem tam mohl chytat na mé oblíbené řece Jizeře. Tady se rodily mé první rybářské zkušenosti s tloušti, které s ohledem na pstruhový typ revíru mnoho rybářů cíleně nelovilo.
Pár se jich ale přece našlo a mezi takové rybáře jsem patřil i já. Rybáři, kteří se zaměřovali na chytání tloušťů, je chytali na třešně. A přesně tato nástraha je pro lov tloušťů v létě typická. A to ať na pstruhových nebo mimo pstruhových vodách. Ale vezměme to popořadě.
Doba lovu a výběr místa
S ohledem na vyšší výskyt lidí kolem břehů a na řekách je nejvhodnější doba pro letní lov dopoledne a poté pozdní odpoledne před setměním a v noci. Nejsem příznivcem lovu v řece, kde je přes den plno vodáků a plavců. Člověk musí neustále dávat pozor, aby mu někdo nevjel do vlasce nebo aby ho nenaštval vodák. Řeka patří samozřejmě všem a je zapotřebí být tolerantní i k nerybářům, proto v letním období volím dobu lovu brzy ráno a pozdě večer.
V létě mám v oblibě také večerní lov, resp. do půlnoci. Nejsem typický noční tvor, a protože vstávám brzo ráno, zůstávám vždy maximálně do půlnoci. Nejvíc velkých tloušťů mi statisticky zabralo těsně před setměním a poté hodinu po setmění. Musí být ale dusno a zamračená obloha. Pokud je jasno, svítí hvězdy a měsíc, je to sice hezké na pohled, ale rybářské úspěchy se moc nedostavují.
V létě se oproti chladnějším měsícům snažím prochytávat i mělčí říční pasáže s rychlejšími proudy. Voda je plná potravy a doslova „kvete“, a proto pokud budete mít možnost chytat v úsecích, kde se nachází vodní trávy, lakušník nebo vodní řasy, je nejlepší chytat přímo uprostřed těchto vodních rostlin. Skrývá se mezi nimi velké množství ryb.
Průtok bývá v létě spíše menší a tloušti vyhledávají úkryty právě v těchto trávách a pod větvemi, aby se mohli ukrýt jednak před predátory, ale také před slunečními paprsky. Tloušti mají rádi, když mohou mít pořád něco nad hlavou a být tak nenápadně skrytí.
Dalším problémem a zároveň výzvou je snažit se dostat k místům, která jsou v létě těžko dostupná a kde se nachází hodně rostlinné vegetace a nepříjemných kopřiv. Právě na místech, která většinu rybářů odradí, se vyplatí v létě nahodit. I přes vyšší denní teploty doporučuji používat při letním lovu na břehu s bujnou vegetací vždy delší kalhoty, pokud nemáte rovnou vyšší gumáky nebo broďáky.
Techniky letního lovu a náčiní
Letní lov tloušťů mám spojený s plavačkovým prutem a splávkem. Na položenou chytám pouze po setmění. Není větší letní relaxace, než si zabrodit s prutem, rybářskou vestou a podběrákem doprostřed vodního toku a nechat splavávat nástrahu, kam až to jen jde. Do doby, než přijde kýžený záběr.
Splavávaná, neboli „trotting“ je nejvhodnější letní technikou. Jako ideální pruty se mi osvědčily matchové pruty, samozřejmě co nejlehčí s menším navijákem. Z těchto prutů u mě dominují značky Drennan a Trabucco a používám pruty od 13ft (3,96 m) až do 17ft (5,18 m) – podle charakteru a šířky řeky. Delší prut vám pomůže lépe vést a kontrolovat nástrahu, a to i na větší vzdálenost.
Nespornou výhodou je používat těžší a dobře vyvážené splávky, které vám umožní přesné nahazování. Pokud stojíte v hlubší vodě, stačí nástrahu jenom spouštět. Ideální je předložit ji co nejpřirozeněji a neumisťovat tak poslední brok blízko nástrahy, raději 20 až 30 cm nad ni. V teplejší vodě se ryby víc zvedají ode dna a žerou převážně ve sloupci nebo i z hladiny.
Splavávání je velice účinnou technikou při lovu na ovoce. Kmenový vlasec používám o průměru 0,16–0,18 mm, návazce pak navazuji zřídkakdy, pouze v případě, že je hodně čistá voda.
Někteří rybáři používají při splavávané centrepinový typ navijáku, který vám umožňuje rychleji reagovat a zaseknout při záběru. Navíc se při spouštění splávku na delší vzdálenost netvoří na hladině velká oka. Na tento naviják si ale musíte zvyknout a naučit se s ním chytat, jelikož má i svoje nevýhod, zejména při nahazování a zdolávání.
Osobně mám raději klasické smekací, na které jsem zvyklý a lépe se mi s nimi ryby zdolávají. Mají vetší kličku, brzdu a jsem schopen lépe reagovat na výpad ryby. Ale je to o zvyku a zkušenostech, jak si kdo danou techniku a naviják osvojí. Při lovu na plavanou však používám výhradně navijáky s přední brzdou.
Další důležitou součástí mé letní výbavy jsou polarizační brýle. Ty by neměly při lovu na plavanou v letních měsících chybět, hlavně pokud ryby aktivně vyhledáváte, na což je letní počasí ideální.
Letní nástrahy
Neexistuje lepší letní přirozená nástraha než třešeň. Srovnatelná je snad pouze višeň, ale co se týče úspěšnosti záběrů, na obě nástrahy mi ryby vždycky braly stejně. Tloušť třešeň miluje. Pokud máte v okolí oblíbené řeky strom s těmito plody, není co řešit a určitě se úspěch dostaví…
Způsobů, jak ji nastražit na háček, je víc – s peckou, nebo bez pecky, půlka třešně, vcelku, na vlas mimo háček, dvě najednou atd. Osobně používám nejraději celou třešeň bez pecky s nastražením přímo na háček. Hlavním důvodem je, že třešeň bez pecky lépe drží na háčku a také to, že pouští ve vodě více sladké šťávy, která pod hladinou působí jako silně aromatizující lákadlo.
Ideální je chytat pouze s háčkem bez splávku tzv. „na cit“ („freelining“) a vést nástrahu vodním prostředím co nejpřirozeněji a bez dalších doplňků. Tato technika je ale složitější a vyžaduje určité zkušenosti při rozpoznání záběru. Vlasec musíte držet mezi prsty a detekovat tím sebemenší zachvění. U lovu s třešněmi určitě doporučuji používat větší háček, který by měl být ideálně celý schovaný uvnitř. Vykukovat by měla pouze špička.
Je nutné, aby třešně a višně byly vždy zralé nebo lehce přezrálé. Pokud zrovna není sezona třešní, je vhodnou alternativou zakoupení mražených višní v supermarketu; koupit se dají višně i vypeckované. Nesmíte je ovšem nechat úplně roztát a vyměknout, aby se daly nastražit.
Alternativou k používání třešní a višní je jakékoli jiné peckovité ovoce, jako například švestky nebo mirabelky.
Další účinnou letní nástrahou jsou slimáci. Tuto nástrahu jsem okoukal od kolegů z Anglie a chytil jsem na ně už několik pěkných kousků. A to jak na hnědé, středně velké slimáky, tak na velké černé. Je ovšem nutné dát si pozor při jejich nastražování, jejich slizu se totiž těžko zbavujete. Ať už se dostane kamkoliv. Paradoxem je, že si mě slimák většinou vybere sám, když přileze náhodou přímo do podběráku nebo na jakoukoli jinou část mé výbavy. Stačí ho pak jen sebrat a nastražit na háček.
Skvělou nástrahou, která mi v létě funguje, je hmyz. Zejména luční koníci a velké housenky („caterpillar“). Zde platí pravidlo – čím větší, tím lepší. Na tuto nástrahu chytám výhradně jen s háčkem bez zátěže a nechávám ji plavat volně na hladině, než ji tloušť sebere nebo než se potopí do sloupce. Opět se tedy snažím předkládat rybám tuto nástrahu co nejpřirozeněji. Tak ať máte v létě štěstí!
Diskuze k článku (0)