Cejn velký (Abramis brama) je naším původním druhem a zároveň jednou z nejpočetnějších ryb našich tekoucích, ale i stojatých vod. Po této rybě jsou pojmenovány spodní úseky našich řek – cejnové pásmo.
text: Petr Svatek
Cejn je typickou bentickou hejnovou rybou. Často tvoří velmi četné populace, které mají tendenci kvůli nedostatku bentické potravy zakrňovat. Jedná se především o revíry rybničního typu nebo málo úživné pískovny.
Mezi rybáři se mu slangově říká „lopata“ nebo „placka“, a to z důvodu velmi zploštělého těla se značně vysokým hřbetem. Tlama je masitá, kruhovitá, se spodním postavením. Řitní ploutev je nápadně protažená. Hřbet je zlatavě hnědý a ploutve mají šedočernou barvu.
V České republice najdeme jen velmi málo revírů (pokud nepočítáme pstruhové), kde se cejn nevyskytuje. Velkých rozměrů dosahuje především na úživných údolních nádržích Slapy, Pálavské nádrže, Nechranice nebo v řekách, jako je Vltava a Labe.
Cejn má nejraději pomalu proudící úseky řek, kde většinu svého času tráví u dna a dál od břehu. Do příbřežních partií se za potravou vydává až pod rouškou tmy. Potravu tvoří především larvy pakomárů, nitěnky nebo malí měkkýši. Rychlost růstu je u cejna značně ovlivněna množstvím potravy, početností populace v revíru, hloubkou a velikostí revíru. V letních měsících vyhledává hrubý zooplankton ve vodním sloupci.
Mlíčáci pohlavně dospívají ve třetím roce, jikernačky ve čtvrtém. Pokud mají dostatek potravy, mohou dospívat i o rok dříve. Výtěry probíhají od dubna do začátku června. Pokud se cejni vytírají v údolních nádržích, často podnikají migrace do přítokových oblastí, kde se si ke tření vybírají příbřežní partie.
Cejn je velmi přizpůsobivou rybou pro výtěrový substrát, ale je otázkou, na kolik ovlivní úspěšnost výtěru situaci, kdy se v silnějším proudu vytírá jen na betonový podklad. Startovacím impulzem pro výtěr je nejčastěji teplota kolem 15 °C, ale výtěry probíhají už při 12 °C. Na některých revírech se cejn tře jednorázovým způsobem, jinde vícedávkovým, který má i tři etapy.
Jeho výtěrová strategie je v každém revíru značně odlišná. Jako výtěrový substrát slouží ponořené rostliny, kořenové systémy ostřic, vrb a jiných rostlin nebo jen čistý kámen. Jikry jsou lepivé a samice jich mají v průměru 80 až 120 tisíc, ale mohou jich mít až 300 tisíc.
Samotná intenzita tření bývá největší brzy ráno a ve večerních hodinách. Mlíčáci bývají při tření často teritoriální a své třecí místo si hlídají. Cejn se velmi často vytírá s ploticí, cejnkem nebo perlínem. Asi nejznámější je kříženec plotice a cejna.
Růst cejna je velmi proměnlivý v závislosti na již zmiňovaných faktorech. Tato ryba se bez problémů dožívá i 30 let, proto ji můžeme řadit do dlouhověkých ryb. Pokud rybáři loví exempláře delší než 50 cm, věk ryby se většinou pohybuje mezi 8–12 roky života.
Cejnů na našem území v posledních letech lehce ubývá, a to kvůli ničení přirozených trdlišť při regulacích toků, z důvodu stoupající populace sumce a zvýšeného rybářského tlaku, který se zaměřuje především na větší exempláře.
Krásná ryba která dokáže potěšit když nic nebere a nejvíc když je nějaký velký třeba jak jsou na Novomlýnských nádržích