Fotografie
VOCÁSKOVÁ okomentoval Rybolov na Krym...
před 4 hod
Fotografie
milosbreth40@gmail.com založil otázku legitimní nabíd...
před 13 hod
Fotografie
Jan okomentoval Amur na bulhars...
předevčírem
Fotografie
Jan okomentoval Na Labi byl ulo...
předevčírem
Fotografie
Jan okomentoval Na Labi byl ulo...
předevčírem

Učíme se ve Vodňanech: Péče o komorové rybníky a rizika komorování ryb

Marek iRybářství 1. dubna 2024 0 komentářů
rybník

foto: Karel Němec

Poznávání

Jednou z důležitých praxí v průběhu zimy je kromě vápnění na led nebo prořezávek hrází i kontrola komorových rybníků.

text: Jakub Adámek

Komorové rybníky slouží k přezimování ryb. Zpravidla se jedná o rybníky hlubší (minimální hloubka je 1,5 m). Na těchto rybnících je v zimě důležité sledovat mnoho faktorů. Na takové kontroly jezdí i studenti v rámci praxí, zejména pak čtvrté ročníky. Při zimní praxi probíhá měření podstatných fyzikálně-chemických ukazatelů vody.

REKLAMA

Nejdůležitějším z těchto parametrů je obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě, který měříme v miligramech na litr nebo v procentech nasycení. Obsah rozpuštěného kyslíku v komorových rybnících by neměl klesnout pod 3 mg/l. To se však může stát v případě, že dojde k zastínění vody pod ledem a zabránění tvorbě fotosyntézy. K tomu dochází v případě, že napadne sníh na led.

V období tzv. holomrazů je riziko kyslíkového deficitu nižší než v období, kdy na ledu leží sníh. V případech, kdy se obsah kyslíku pohybuje okolo 3 mg/l a méně, se přistupuje k tvorbě tzv. oken nebo větráků. Jedná se o prohlubně v ledu, které se dříve vysekávaly tzv. ledovkami. Ledovky jsou speciální sekery s dlouhou dřevěnou násadou.

REKLAMA

V dnešní době se k tvorbě prohlubní používají zejména speciální pily na led. Produkčním rybářům velmi usnadní práci, protože vysekávání prohlubní ledovkami je fyzicky náročné. Rybáři si také práci usnadňují například používáním aerátorů nebo rozmrazovačů.

Než však vstoupíme na led, musíme zkontrolovat jeho tloušťku. Pro bezpečný pohyb osob na ledu se uvádí tloušťka minimálně 12 cm.

Okna rybníkáři označují krami, případně větvičkami stromů, nejčastěji v určité vzdálenosti od rohů okna. Proto pokud na rybníku vidíme tímto způsobem označené místo, nikdy do tohoto prostoru nevstupujeme, hrozí nám riziko propadnutí.

rybník
foto: Karel Němec

Jestliže máme na komorovém rybníku „vodu v ruce“, můžeme nízký obsah kyslíku zvýšit tím, že rybník začneme tzv. „proplachovat“, což ve skutečnosti znamená, že zvýšíme množství přítokové vody.

Teplota vody a její PH

Kromě obsahu kyslíku sledujeme také pH a teplotu. Měření těchto i dalších parametrů vody provádíme multimetrem nebo COMBI soupravou. V době zámrzu se na rybnících vyjma prohlubní také obsekávájí požeráky (výpustní zařízení rybníka), a to z mnoha důvodů. Pokud takové činnosti rybníkář opomene, hrozí v extrémním případě zvednutí celého požeráku a tím nechtěné vypuštění rybníka.

Dále také kontrolujeme vodu odtékající požerákem z rybníka. Zpravidla se jedná o tu nejméně kvalitní vodu v rybníku. Pokud rybníkář po otevření požeráku ucítí typický zápach sirovodíku, zvýší odtok tzv. spodní vody, což je voda, která se nachází u dna a hlavně v oblasti loviště to bývá nejméně kvalitní voda.

Komorové rybníky se loví zpravidla v jarních měsících. Překomorovaná násada je následně nasazena do hlavních rybníků, ve kterých dosáhne tržní velikosti. V případě komorování plůdku v plůdkových výtažnících by mělo dojít také k výlovu v jarních měsících, aby se zamezilo kusovým ztrátám, které by byly značné v případě výlovu plůdku na podzim. Velmi vhodné je komorování ryb přímo v hlavních rybnících. S obsádkou se díky tomu nemusí manipulovat a ryba není tolik stresovaná.

rybník
foto: Karel Němec

V posledních letech se však zřídka setkáváme s tím, že rybník je „pod ledem“ delší období. Odpadá pak nutnost prosekávání prohlubní a obsekávání požeráků, ale na scénu přicházejí rybožraví predátoři. Největší škody na rybích obsádkách způsobuje kormorán velký (Phalocrocorax carbo sinensis). Kusové ztráty jsou velmi vysoké, zvláště pak v době komorování, kdy rybníkáři odhadují ztráty v řádu desítek procent z množství komorovaných ryb.

Rybáři se náletům kormoránů brání různými způsoby, např. odstřelem nebo plašením pomocí plynových děl. Dalším významným rybožravým predátorem je vydra říční (Lutra lutra). Vydra však loví i pod ledem a omezit ztráty způsobené tímto predátorem je velmi náročné. Jsou známy i případy, kdy vydra dokázala zdecimovat prakticky celou obsádku, zejména u menších rybníků.

rybník
foto: Karel Němec

Pokud rybníkáři dělají prohlubně bez měření obsahu O2, mohou tak nechtěně vydře ulehčit lov ryb pod ledem a zvýšit ztráty. Měření by přitom mohlo odhalit, že tvorba prohlubní není nutná. Ve srovnání s kormoránem je pro rybáře nevýhodné, že se vydra na území pohybuje celoročně. Populace kormorána je z 90 % tažná, jen zbylých 10 % neodlétá pryč. Největší škody tedy způsobuje v zimě.

Celkové škody způsobené rybožravými predátory za rok 2020 podle údajů Ministerstva zemědělství činí 337 231 000 Kč. Z toho kormorán velký způsobil celkovou škodu ve výši 157 210 000 Kč (64 299 000 Kč – pouze revíry ČRS). U vydry pak celkové škody za rok 2020 činí 129 620 000 Kč (46 605 000 Kč na revírech ČRS).

Do celkových statistik škod způsobených rybožravými predátory řadíme také volavku popelavou (Ardea cinerea) a volavku bílou (Ardea alba), které však ve srovnání s kormoránem a vydrou působí škody poloviční až třetinové.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled