Přirozená potrava je nedílnou součástí jejich rybího života, protože jim přináší nezbytné živiny v optimální formě a poměru.
text: Petr Svatek
To je předpokladem pro jejich dobrý růst, imunitu, odolnost a reprodukci. V přirozené potravě se vyskytují enzymy, které jsou nepostradatelné a nenahraditelné. Každý rybář mi dá za pravdu, že když si dá k obědu pstruha ze pstruhárny nebo z volné přírody, je vítěz v kvalitě a chuti masa jen jeden. A stejně jako jsou specializovaní konzumenti na souši, tak i pod vodou jsou ryby, které si vybírají různé formy potravy.
Jednu věc mají všechny naše sladkovodní ryby ve svém prvopočátku života stejnou – živí se malými vodními organizmy. Především v zastoupení zooplanktonu, a to bez ohledu na to, jestli se v dalších fázích života specializují na rostlinnou nebo živočišnou potravu. S postupem času a růstem se potravní orientace ryb mění dle jednotlivých druhů. Druhy upřednostňující planktonní organizmy vodního sloupce, se nazývají filtrátoři. Převážnou složkou jejich potravy je fytoplankton a zooplankton.
Fytoplanktonofágní ryby se živí v převážné míře fytoplanktonem v zastoupení řas a sinic. Například u tolstolobika bílého se udává poměr potravy zhruba v 90 % fytoplanktonu a 10 % zooplanktonu. Zooplanktonofágní ryby se živí převážně zooplanktonem, jako jsou buchanky a perloočky. Tyto malé drobné vodní korýše vyskytující se ve vodním sloupci upřednostňují síhové, tolstolobec pestrý a drobné kaprovité ryby.
Naopak ryby, které většinu života stráví u dna, se živí bentickými organizmy – zoobentosem a fytobentosem. Fytobentofágní ryby upřednostňují nárosty řas na kamenech či jiném substrátu. Z našich ryb je typickým zástupcem této skupiny ostroretka stěhovavá, která má typicky upravená ústa pro seškrabávání nárostů ze dna.
Většina u nás žijících ryb patří do skupiny zoobentofágních. Patří sem ryby tekoucích i stojatých vod (mřenka, piskoř, podoustev, hrouzek, parma, lipan aj.). Ačkoliv lososovité ryby nepatří do skupiny bentických, jejich nedílnou součástí potravy je především driftující (unášený proudem) zoobentos a zoobentos ve fázi přeměny na létající hmyz.
Fytofágní ryby se živí převážně měkkými nebo tvrdými rostlinami. Na území ČR se jedná jen o nepůvodního amura bílého. Z našich ryb se částečně rostlinami ještě živí perlín a tloušť.
Piscivorní ryby mají na svém jídelníčku především jiné druhy ryb menšího vzrůstu. Řadíme sem sumce, štiku, okouna, candáta nebo bolena. Omnivorní ryby jsou typickými všežravci, do této kategorie řadíme většinu kaprovitých ryb. Orientují se převážně na zooplankton, a zoobentos. Tuto potravu přijímají nejen v útlém věku, ale po celý zbytek života.
Některé druhy ryb si do svého jídelníčku kromě živočišné potravy zařadily i rostlinou část. Nejvíce omnivorním druhem je z našich ryb jelec tloušť, který požírá řasy, malé ryby, zoobentos, ovoce či myši nebo obojživelníky. Pozře prostě vše, co se ve vodě objeví a dá se sežrat.
Poslední skupinou jsou ryby specializující se na náletový hmyz u hladiny. Sem řadíme menší věkové kategorie lososovitých ryb nebo oukleje.
Ačkoliv se ryby specializují na potravu různě, v některých lokalitách může docházet k úbytku hlavní potravy. Na tuto skutečnost ryby reagují tím, že mají ve svém jídelníčku další skupiny potravy. Vedlejší potravou pro kapra je například škeble rybniční, pro tlouště řasy. V zažívacím traktu ryb se vyskytuje pravidelně, ale v malém množství.
Příležitostná potrava je často potravou vyhledávanou, jedná se o rojení náletového hmyzu nebo padající ovoce. Nouzová potrava bývá využívána v chudých vodách na živiny s omezenou potravní nabídkou, tzv. hladové vody. Plotice či kapr v takových vodách požírají řasy nebo detrit.
Diskuze k článku (0)