Rybí šupiny připomínaly lidem svým tvarem a leskem drobné mince. Z toho vychází i jejich lidový název – penízky. S rybími šupinami jsou spojeny i některé lidové zvyky, např. dodnes rozšířené kladení šupiny kapra pod talíř při štědrovečerní večeři a její následné celoroční nošení v peněžence. Židovský zákon jíst ryby bez šupin dokonce zakazoval.
text: Miroslav Čeněk a Vlasta Řídelová
Rybí šupiny, na rozdíl od šupin plazů, celý život dorůstají. U plůdku se objevují až po dosažení určité délky těla, u kapra je to kolem 12 mm. Přírůstky vytvářejí soustředné kružnice, lamely, podobné letokruhům stromů. Na rozdíl od nich ale jedna lamela nepředstavuje jeden rok. V zimním období jsou lamely více nahlučeny a tvoří tmavší proužek – anulus. Chybný způsob určování věku ryb podle šupin může být jednou z příčin pověstí o staletých kaprech.
Nejstarší typ šupin mají paryby. Jsou to tzv. plakoidní šupiny. Mají obdobnou stavbu jako zuby obratlovců… Jsou tvořeny zubovinou a sklovinou. Jsou poměrně drobné, během života se nezvětšují, ale dorůstají nové. Na čelistech se pak tyto šupiny přeměňují v zuby. Plakoidní šupiny ukotvené ve škáře způsobují, že kůže paryb je velmi drsná. Je nápadný rozdíl, hladíme-li žraloka ve směru od hlavy k ocasu, kdy působí kůže překvapivě hebkým dojmem, zatímco při opačném směru je drsná jako skelný papír. Žraločí kůže také bývala místo skelného nebo smirkového papíru používána.
Dalším velmi starým typem šupin jsou ganoidní (skelné) šupiny. Poněkud připomínají břidlicovou střešní krytinu… Jsou tvrdé, na povrchu pokryté tkání podobnou zubní sklovině, mají kosočtverečný tvar, málo se překrývají. Vyskytují se u exotických sladkovodních ryb – kostlínů a bichirů. U nás se s nimi setkáme jen u jeseterů, a to pouze na jejich ocasním násadci (to, co u jeseterů připomíná šupiny, jsou ve skutečnosti kostěné štítky a destičky).
Většina ryb má šupiny elastické. Ty mohou být buď hladké – cykloidní; mají je např. ryby kaprovité, nebo drsné – ktenoidní; s těmi se setkáme u okounovitých ryb. Některé ryby nemají šupiny vůbec (sumec, sumeček americký), nebo je mají velmi drobné, ukryté v kůži (úhoř, sekavcovití). U kapra byly vyšlechtěny rasy s redukovaným počtem šupin nebo bez šupin. Rozlišujeme kapra šupináče (je souvisle pokryt šupinami), lysce (šupiny má v ostrůvcích), lysce řádkového (má řadu velkých šupin v linii postranní čáry) a kapra hladkého (má šupiny jen na základu ploutví nebo nemá žádné).
Jedny z největších šupin má veleparma himálajská. V době anglické koloniální nadvlády v Indii byly používány jako hrací karty, jídelní lístky nebo štítky k zavazadlům.
Diskuze k článku (0)