Řeka Bodrog, druhá největší řeka ve východním Slovensku, se navenek tváří, že s Tisou nemá nic společného, ale opak je pravda. Do Tisy se vlévá v maďarském městečku Tokaj, známém vinařském centru.
text: Stanislav Géci
Bodrog samotný a jeho okolí oplývá množstvím zajímavostí. Víte například, kde řeka pramení? Nikde. Vzniká splynutím řek Ondava a Latorica u obce Zemplín. Jeho délka dosahuje na území Slovenska pouhých 15 km a na území Maďarska je to ještě dalších 50 km. Protéká jižně od Zemplínských vrchů a u obce Klin nad Bodrogom opouští území Slovenska. V jeho blízkosti je nejnižší zeměpisný bod na území Slovenska o výšce 94 metrů nad mořem.
V obci Streda na Bodrogem sídlí rybářská organizace, která spravuje celý Bodrog na území Slovenska, a to od státní hranice dál proti proudu řeky. Rozdělený je na krátký hraniční úsek po zaústění řeky Roňava (1,1 km) a zbytek řeky, která zčásti přetíná Východoslovenskou nížinu od jihu na sever.
Bodrog je kaprovitým lovným revírem. Jeho součásti jsou odstavená ramena u obce Véč, v obci Streda nad Bodrogem (Malogya), u obce Klin nad Bodrogem a v obci Zemplín (Malý Bodrog). Tento vodní tok je nosným revírem rybářské organizace, žije v něm nepřeberné množství rybích druhů. Z těch nejzajímavějších vzpomeňme aspoň na jesetera malého a v některých ramenech bychom možná objevili i vzácného blatňáka tmavého.
V řece, která je místy hluboká až 15 metrů, plave určitě velké množství velkých sumců. Ten z roku 1965, kterého v horní části Bodrogu ulovil Jaroslav Šamalík z Ladmovic (265 cm a 128 kg), zůstává zatím nepokořený. Nejčastěji se tu však loví klasický kapr obecný, amur bílý, candát obecný, štika obecná a samozřejmě i sumec velký. Ale v porovnání se sumcem pana Šamalíka jsou to jen „vousatí školáci“.
Bodrog je krásná řeka a neláká jen rybáře, ale také vodáky a turisty. Svou mohutností a okolím očaruje každého návštěvníka. Voda v řece je relativně čistá, o čemž svědčí i úlovek z nedávné minulosti. Místní rybář ze Sredy nad Bodrogom ulovil u obce Viničky krásně zbarveného pstruha obecného o hmotnosti zhruba 1,5 kg. Indikátorem čisté vody jsou také larvy jepic, které žijí zahrabané v hliněných březích řeky a každoročně už po dlouhá tisíciletí koncem září vylétávají nad vodní hladinu.
V té době Bodrog „rozkvete“ miliony nad vodou se vznášejících dospělých jedinců, kteří po svatebním letu vypouštějí do řeky oplodněná vajíčka, základ nového potomstva jepic, aby po dvou až třech dnech uhynuli. Tento úkaz není specialitou pouze této řeky, podobné divadlo se odehrává také v řekách Tisa, Laborec a Latorica. Rybám pak začíná krátká, ale vydatná hostina a v těchto dnech pochopitelně nemívají chuť na téměř žádnou předloženou nástrahu.
Kdo chce poznat Bodrog přímo z vody, může se v sezoně nalodit ve Strede nad Bodrogem na osobní loď Flóra. Po 18 kilometrech plavby se pak ocitne v malém severovýchodním maďarském městečku Sárospatak. Cestou zjistí, že se plaví po malé kopii Amazonky. Břehy jsou hustě zarostlé vegetací a sem tam potkáte rybáři vybudované schůdky nebo jednoduchá mola.
Ráno bylo na slovenské straně Bodrogu málo rybářů, ale po přeplutí hranice jsou k vidění i složitější mola a také větší množství lovců u prutů. Odpoledne při cestě zpět už byli rybáři na obou stranách hranice aktivnější. Někteří z nich se zjevně domnívali, že plovoucí loď jim zvýší intenzitu záběrů a hojně zakrmovali.
V městečku Sárospatak je zajímavý hrad, dále Bazilika svaté Alžběty Uhorské, patronky Košic, která se tu měla narodit. Nejvíce nás však překvapilo, že tu působil učitel národů Jan Ámos Komenský, který tu údajně napsal světoznámý Orbis pictus. Znalci řeky hovoří, že Bodrog je potřeba poznat až po jeho soutok s Tisou. Poblíž městečka Tokaj objevíte zajímavé scenerie s kopečky, na kterých se podobně jako ve slovenské části tokajské oblasti daří vinné révě, ze které místní vinaři na obou stranách hranice tvoří světoznámé tokajské víno.
Super, to mě navnadilo.
Vypadá suprově