Nejprve udělejme trochu pořádek v pojmech a správných termínech. Otvory v ledu, které zhotovují rybáři na zamrzlých rybnících, se nazývají prohlubně nebo také okna. Nejčastěji je lze vidět na komorových rybnících, což jsou rybníky určené k přechování násadových ryb od podzimu do jarního výlovu.
text: Karel Dubský
Tyto rybníky mívají silně zhuštěnou obsádku a vyžadují intenzivní péči a dohled. Plocha komorových rybníků tvoří řádově kolem 5 % z výměry rybářského podniku. Rybníků nasazených obsádkou je ve skutečnosti mnohem více, avšak vzhledem k nižší koncentraci ryb se na nich prohlubně až tak často nezřizují.
Význam prohlubní lze shrnout takto: Hlavní důvod je zajištění přístupu světla do vodního sloupce, a to v návaznosti na to, že na ledě leží sníh nebo je z důvodu oblev neprůhledný, mléčný (pod ledem je tma). Tím se podpoří fotosyntéza drobných rostlinných organizmů, fytoplanktonu a ten produkuje tolik potřebný kyslík.
Současně dojde k „odvětrání“ rozkladných a odpadních plynů, jako jsou metan a oxid uhličitý. Určitý průnik kyslíku do vody nastane i difuzí přes vodní hladinu, případně čeřením hladiny. A když už jsou na rybníce okna, lze je využít i ke kontrolám stavu pod hladinou a analýze vlastností vody.
A jak je to prakticky? Základním vodítkem je stav obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě. Ten se sleduje pravidelně, vzorky se berou ode dna, nejlépe před požerákem. V zimě při nízkých teplotách vody se kyslík ve vodě snáze rozpouští a problémy s jeho poklesem nastávají při déletrvajícím zámrazu se sněhovou pokrývkou.
Pod ledem je tma, produkce rostlinami je omezena a vodní organizmy jej spotřebovávají. Z toho také plyne, že pokud je led čirý nebo po krátkou dobu, potřeba vytvářet prohlubně nevzniká.
Prohlubně se nejčastěji zřizují pomocí speciální pily na led. Prosekávání sekerou je velmi pracné. Aby byly prohlubně funkční, mají velikost asi 1,5 m na šířku a délku i desítky metrů. Led se prořezává v místech předpokládaného složení ryb, to je v okolí loviště. V akutních situacích se na rybníce vytvoří i několik prohlubní. Po stranách a na obou koncích se z bezpečnostních důvodů označují kusy ledu.
Ještě k obsahu kyslíku. ČSN považovala za bezpečnou hranici obsah 3mg/l rozpuštěného kyslíku. Mnohdy i hodnoty o něco nižší nemusí nutně vést k problémům s předčasným zvednutím obsádky. Vždy je nutné posuzovat situaci na komorových rybnících komplexně, neboť faktorů ovlivňujících úspěch přezimování je vždy více.
Ale u prosekávání prohlubní platí – raději dříve než pozdě. Avšak, je toto téma při současných mírných zimách vůbec aktuální? A jsou vůbec mírné a teplé zimy bez ledu pro ryby ideální?
Diskuze k článku (0)