Přemýšlivost a tvořivost by k rybařině měla patřit tak nějak samo sebou. I nepatrné nápady nám mohou u vody nejen ušetřit čas, ale mohou nám tam zkulturnit i pobyt.
text: Bohumil Němec
Feederové chytání a chytání na položenou se dnes takřka neobejde bez používání krmítek. Používá je většina rybářů. Návodů, co do krmítek dávat, je mnoho. Neznám však ani jedno doporučení jak „to“ tam dávat a zejména pak – jak se vyvarovat potřísnění rukou, rybářského náčiní a oděvu krmítkovou směsí.
Řekněte sami… Pohled na rukojeť prutu nebo naviják upatlaný směsí není zrovna přitažlivý pohled. A o zapatlaném a nevábným odérem zapáchajícím rybáři ani nemluvím.
Nejjednodušší věci bývají složité
Je nutné si uvědomit, že krmítkové směsi často obsahují látky lákající nejen ryby, ale i hmyz. Rybář tak hmyz přitahuje a také hmyz bodavý. Kdyby ani předešlé řádky nebyly pro nikoho varující, tak kromě běžných vos jsou zde ještě sršni. Ti jsou sice zprvu klidní, ale když je rozdráždíte, potkáte se s agresivními útočníky. Nenechají se zahnat a mnohdy vás napadnou jako dobře organizovaná vojenská rota. Pro alergiky je velice nebezpečné už vosí žihadlo, sršní bodnutí pro ně může být i smrtelné.
Jak se můžeme vyvarovat styku ruk s krmítkovou směsí a jejím přenosem na náčiní a oděv? U čerpacích stanic pohonných hmot, v obchodech s pečivem, v drogeriích i jinde jsou k mání polyethylenové folie. Pomocí nich snadno a bez styku s krmítkovou směsí pohodlně naplníte krmítko. Pravda, sundání rukavice zejména menší velikosti se neobejde bez pomoci druhé ruky.
V tomto směru je ještě lepší docela obyčejný sáček, nebo pytlík, nejlépe z mikroténové folie, který se nechá po naplnění krmítka z ruky prostě setřepat. Úplně komfortním řešením (zejména pro delší pobytu u vody) je použití koupelnové žínky na mytí ve tvaru pytlíku a ve velké velikosti. Nemusím připomínat, že žínku je nutné alespoň občas prát.
Do stejné kategorie patří i otírání rukou po jejich potřísnění čímkoliv. Sem tam snad chytí něco každý rybář a při manipulaci s rybou se vždy potřísní jejím slizem, u vody se prostě zašpiníte často a čímkoliv… Následuje běžné otírání se o rostlinstvo a rybář často využije i kapesníku.
Vzhled některých kolegů jasně dokazuje, že mnozí k dílčí očistě používají i partie svých oděvů, jako jsou třeba ty stehenní, hýžďové, prsní. Proto je k nezaplacení kousek hadru ve velikosti 30×30 cm a větší, měl by být z pevnější tkaniny. Velmi se mi osvědčila půlka starého froté ručníku. Může být i děravý, ale čistý.
A ještě něco, co se často stává. Nezbytně si musíte umýt ruce… Břeh je vysoký a vy k vodě nedosáhnete… Nebo je zabahněný. Buď hadr napíchnete na háček, nebo ho vložíte do podběráku a vymácháte ve vodě. V krajním případě toto splní i síťka podběráku, zejména z husté síťoviny.
Ohleduplnost je přednost, nikoliv slabost
K etiketě rybaření by mělo patřit i estetické ukládání nástrah a návnad. Obaly z plastových folií, igelitových tašek a skla by k vodě podle mého patřit neměly. Osobně bych si přál, aby k vodě bylo možné přinášet věci jen v obalech, které mají jistou i zbytkovou finanční hodnotu a každý rybář by si rozmyslel je u vody „zapomenout“.
V prodejnách s domácími potřebami je dnes bohatý výběr plastových dóz, krabiček a podobně. Upozorním na velmi šikovný obal, do kterého se balí spojovací materiál a který je i samostatně v prodejnách spojovacího materiálu k dostání. V rybářských potřebách jsem se s tímto obalem dosud nesetkal. Jedná se o válcové krabičky, které se pomocí vnějšího závitu na hrdle a vnitřního závitu ve dně nechají skládat do etážové podoby, přičemž horní krabička je opatřena víčkem.
Plát krabiček je průhledný, a tak kontrola obsahu jednotlivých etáží je velice snadná. Do vrchní krabičky je vhodné dávat nástrahy živé, do spodních nástrahy ostatní. Krabička s živými nástrahami se doma snadno odejme a nechá se uložit do chladna, omýt a podobně.
Pokud chceme v některé z krabiček uchovávat nástrahu v nálevu, musíme víčko nebo výše postavenou krabičku opatřit těsněním. Cena etáže se třemi krabičkami je velmi přijatelná, zaplatíte něco přes 30 Kč. Tyto krabičky jsou vhodné i pro uchovávání rybářské bižuterie, menších vláčecích nástrah a umělých mušek.
Ach, ta hygiena
A nyní něco k hygieně rybářova jídla a pití. Bohužel se nevyhneme skutečnosti, aby v těsné blízkosti rybářských nástrah nebylo i jídlo a pití pro rybáře. Nebudu zde připomínat, že pravidelná strava a pití je ze zdravotního hlediska důležitá, u starších občanů je nezbytné zejména pití. A vůbec! Jídlo nám pomáhá překlenout dobu snížené aktivity ryb, poněvadž navozuje dobrou náladu. Pravidelné pití oddaluje a zmírňuje pocit únavy, a o to vše nám u vody přece jde.
Zakousnout se třeba do chleba s uherákem, do kterého nám nalezli červi, nemusí být sice smrtelné, ale na náladě nepřidá. Například chléb a housky je nejlépe připravit si již doma, jednotlivě je zabalit alespoň do ubrousku a ještě do sáčku. Vše je pak zapotřebí uložit do bezpečně uzavíratelné dózy. Dózy ve tvaru krajíce chleba jsou běžné k dostání, jak v různých velikostech, tak i cenách.
Přinášet pití k vodě v plastových a skleněných obalech je krajně nevhodné po všech stránkách. Doporučuji dnes běžné nerezové termosky. Teplou kávu v zimě v ní najdete i druhý den. A oceníte, že termoska snese hrubší zacházení a je prakticky nerozbitná.
Za mě sklo a plast u vody není problém, i když vypadá pro některé třeba nevzhledně. Je důležité si hlavně VŠE, co si rybář přinesl k vodě, i odnést s sebou domů.
Souhlasím vše co si sebou doneseš k vodě taky vše odvist…
Taky souhlasím kdo si co přinese tak by si to měl taky odnést