Když se většina lidí podívá na hráz malé vodní nádrže, tedy jakéhokoli rybníka, myslí si, že takovou masou země nemůže protéct ani kapka vody. Není tomu tak. Jedním z mnoha problémů při zakládání vodních nádrží je průsak tělesem hráze.
text: Alena Škubalová, Jan Juriga
Potřebné bezpečnosti tělesa hráze a podloží z hlediska prosakované vody se dosáhne správným výběrem zeminy pro těsnicí a konstrukční část. Dále také správným zhutněním zemin a bezpečným odvedením prosáklé vody. Jestliže víme, že podloží pod tělesem hráze je propustné, tak bychom měli dbát na výstavbu těsnícího prvku v podloží.
Pokud je ale podloží pod tělesem hráze nepropustné nebo velmi málo propustné, máme zčásti vyhráno. Průsakové poměry podložím a hrází se v návrhu určují pomocí výpočtů vycházejících zejména ze zrnitosti zemin v podloží a v hrázi, ale zde se jimi dále zabývat nebudeme.
Jednoduše platí, že hladina prosakující vody musí být od koruny a vzdušného svahu hráze vzdálena nejméně na takovou vzdálenost, jaká je hloubka promrzání. Kdyby nám totiž voda v hrázi zamrzala, docházelo by k pohybům zeminy v hrázi. A ta by se tímto mohla narušit.
Průsakům podložím hráze v údolí i na svazích se musí věnovat mimořádná pozornost. Způsobují nejen ztráty vody, ale bývají nejčastější příčinou poruch, které mohou být při zanedbávání tohoto problému závažné. Zvládnutí průsaků na přípustnou mez se dosáhne utěsněním, popřípadě prodloužením průsakové dráhy. Prodloužení nebo utěsnění průsakové dráhy je možné provádět mnoha způsoby.
Buď použijeme těsnící zářezy, které mohou být málo propustné, tedy jílovité zeminy, nebo z betonu. Můžeme také použít mnohdy vhodnější prvky, kterými jsou například injekční clony, štětové stěny, návodní těsnící koberce apod. Tyto těsnící prvky by měly být zavázány až do nepropustného podloží pod hrází. Jejich velikost se stanoví z výpočtů průsaků a filtrační stability podloží. Tyto prvky by se měly také, podle potřeby, chránit proti vysychání, pokud je nádrž bez vody.
Nezbytné je i odvedení prosáklé vody z hráze. A to zejména tam, kde se prosakující voda přibližuje povrchu hráze, nebo tam, kde způsobuje zamokření ploch a třeba i nemovitostí pod hrází. Dobré odvedení prosáklé vody zabraňuje vývěru vody pod hrází, které vede k vyplavování zeminy z hráze.
Pokud by se tomu nezabránilo, znamenalo by to postupné narušení konstrukce hráze, což by mohlo časem vést až k jejímu protržení. Bezpečné odvedení vody, která prosákla hrází, se provádí nejčastěji patními drény, někdy také jímacími studnami, drenážním kobercem (záhozem) atd. Je mnoho způsobů, jak vodu z hráze odvést, aniž by nám způsobovala jakékoli problémy.
Diskuze k článku (0)