V posledních desetiletích není složité v našich vodách pozorovat úbytek nejrůznějších vodních živočichů. Na některé druhy se dnes v podstatě už jen vzpomíná. Navíc nejde pouze o naši ichtyofaunu, ale vzácní jsou např. původní druhy raků, plži, mlži nebo mihule.
text: JS
Velmi smutné je, že toto mizení má v současné době na svědomí převážně činnost člověka. Příčiny snižování diverzity a početnosti vodních živočichů lze shrnout do následujících bodů:
- Nadměrný legální a nelegální odlov z volných vod.
- Pozdní pohlavní dospělost u některých druhů, jež jsou loveny nebo sbírány.
- Výrazná migrace např. lososovitých, jeseterovitých a veslonosovitých druhů. Jsou silně migrující. Některé druhy sice žijí ve sladkých vodách po celý život, ale většina z nich část svého života tráví v mořích. A do horních toků řek se vydávají třít.
- Vodní díla postavená člověkem, ale i jen „pouhá“ úprava vodních toků znemožňuje mnoha rybám třecí migrace. Některé druhy ryb i např. korýšů nejsou anatomicky ani fyziologicky uzpůsobeny k překonávání překážek, jako jsou uzpůsobeny například ryby lososovité. Ani při výstavbě tzv. rybích přechodů nejsou často schopné vodní díla překonat a dorazit na svá třecí místa. Může to být dáno velikostí ryb i ztrátou proudění toku.
- Znečištění řek a moří zhoršuje reprodukční schopnosti vodních živočichů, kvalitu pohlavních produktů, zapříčiňuje zvýšený výskyt abnormalit a vnímavosti vůči nemocem nebo parazitům. Současně též snižuje dostupnost přirozené potravy pro všechny věkové kategorie ryb. Bohužel, již nejsou ani vzácné přímé otravy.
- Poměrně malé investování finančních prostředků do výzkumu a celkového řešení dané problematiky. V posledních letech však dochází k obratu a finanční prostředky začínají být vynakládány. Pro některé druhy je však už pozdě.
- Velká část nejohroženějších vodních živočichů se vyskytuje v chudých a politicky nestabilních zemích, které se buď vůbec či nedostatečně věnují jejich ochraně.
Je tedy jasné, že mnoho vodních živočichů nám ubývá nebo je nenávratně ztraceno. Navíc se tato problematika dnes nedá chápat pouze pro rozměry Česka, ale je nutné si ji představit pro vody celé planety.
I velmi ohrožené druhy však mají stále naději. Tu jim poskytuje tzv. úmluva CITES o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora, či zkráceně Convention on International Trade in Endangered Species, známá též jako CITES či Washingtonská úmluva). Jde o jednu z nejdůležitějších dohod chránících rostliny a živočichy na mezinárodní úrovni. Smyslem je celosvětová kontrola obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Budoucnost na papíře
CITES se týká nejen exemplářů z přírody, ale i živočichů a rostlin odchovaných nebo vypěstovaných v zajetí, pokud žijí/rostou i ve volné přírodě. Smlouva obsahuje seznamy druhů, kterých se týká – jsou uvedeny v jednotlivých přílohách. Příloha I obsahuje nejvíce ohrožené druhy, s nimiž je jakýkoliv mezinárodní obchod zakázán. Příloha II zahrnuje druhy, jejichž obchodování je na mezinárodní úrovni omezeno a podřízeno dozoru. Příloha III zahrnuje druhy lokálně ohrožené, u nichž je za pomoci na mezinárodní úrovni kontrolován a omezen obchod pouze v určitých regionech.
Každý z nás by se tedy měl snažit, aby vodní živočichové už ve vodách neubývali a budoucí generace poznali krásu vodního života minimálně tak, jak ji dnes známe my.
Diskuze k článku (0)