Kaprařina na vlnách (2)

Opět jsme uprostřed velkého jezera na lodi. V předchozím díle jsme si popsali základní faktory lovu a teď čekáme na reakci ryb. Připomeňme si jeden z důležitých bodů z prvního dílu, jenž by nám měl zajistit úspěch – vyčkat, až se zakotvená loď stane pro ryby součástí jejich domova.

text: Pavel Vohralík

V této chvíli je potřeba nevytvářet zbytečný hluk a hlavně mít na vědomí, že prvních 24 hodin od zakotvení je normální, že nemáme tak častý kontakt s rybou. Strategii lovu upravuji až po 36 hodinách. Zkuste si představit, že u vašeho domu zaparkuje rodinka v obytném karavanu. Prostě tam nejdřív nepatří. Ale když je tichá a nenápadná, není to takový problém.

Zvolené boilie vždy předmáčím. První návnadu máčím ještě doma. Nevím proč, ale osvědčilo se mi používat vodu ze studny. Jakmile pak dorazím k vodě, používám vodu z revíru, na němž budeme trávit čas. Toto podstupuji každé ráno. Boilie je díky tomu vždy minimálně 24 hodin „připravené“.

Podle reakce kaprů odlišuji tři základní fáze. V klasickém stavu ryby reagují záběrem v rozmezí mezi 4 a 6 hodinami. Pak je aktivita ryb nízká a vysoká.

Při klasické intenzitě záběrů si „hraji“ s myšlenkou na větší úlovek. V těchto situacích vyhodnocuji dobu, kdy záběry přicházejí a hledám cestu k většímu úlovku. V minulém díle jsem jako jasnou volbu zvolil boilie SEA, ale v řadě Champion Platinum je ještě jedna významná kulička, kterou jsem na nádržích dlouho opomíjel. Ale právě v těchto momentech byla velmi významným pomocníkem.

Je to B17, zcela jinak postavené boilie, jehož základ tvoří nejkvalitnější rybí moučky, doplnění výraznou porcí krillu, krevet a koření. Chuť je zpočátku velmi sladká a následně přechází v silně pálivou. Intenzivní aroma mořských komponent a kořeněných výtažků je dokresleno mírným nádechem ovocného mixu vybraných bobulovin. Je to kulička rozdílová.

Na krmném koberci řepky a rozkládajícího se boilie SEA působí právě B17 pro větší ryby jako magnet. Zatím nevím, proč tomu tak je, ale mám teorii, že to způsobuje výrazné aroma koření. Už v minulosti se mi dařilo selektovat větší kusy pomocí přidání esenciálního oleje černého pepře do směsí na výrobu.

Stále se pohybujeme ve fázi lovu, kterou jsem nazval klasickou. Máme tedy návazec buď se svlékací šňůrkou Stripshiel 25 lbs nebo ze stále populárnějšího vlasce s příměsí fluorokarbonu Shock&Shield o síle 0,42 mm a délce 30 až 35 cm. Vzdálenost kuličky (jedno boilie o síle 24 mm) od paty háčku jsou 3 až 4 cm.

Vysoká aktivita ryb

Vysoká aktivita ryb je snem každého rybáře. Ale není záběrů od malých ryb příliš? Je pravda, že nádrže jsou malými kapry (tedy o délce 50 až 65 cm) skutečně přeplněné. Kapříci se vrhnou na krmná místa a doslova je vyluxují. Najdou-li boilie, ihned ho jako poctiví dělníci „opracovávají“ a činí tak tak dlouho, než je mohou pozřít. Ani kulička o průměru 35 mm není nic platná. Nakonec se stane, že přijde záběr od krasavce o délce 35 cm.

V tuto chvíli přichází na řadu varianty, které s sebou trpělivě vozím v bedýnce na každou výpravu: extrémně vysušená boilie SEA a B17 uložená v soli. Při výměně nástrahy přidám ještě jednu kuličku boilie, takže chytám na dvě a vzdálenost od paty háčku (v podobně složité situaci volím háček M-point AS velikost 4 a 5) postupně posunuji až na 8 cm.

Vždy si v podobně odvážně chvilce vybavím skutečnost, že kapr je takový „sací bagr“ a vzpomenu si, jak hluboko umí velká ryba nástrahu polknout. Rád bych na tomto místě podotkl, že velmi úspěšné bylo obě tvrdá boilie SEA a B17 o velikosti 24 mm nastražit společně.

Pokud i takto prezentovaná nástraha přináší příliš ryb, musím zasáhnout i v návnadě. Stahuji z krmné sestavy zcela řepku olejnou, snižuji krmnou dávku boilie a k montáži umisťuji pouze 30 kuliček. Vím, že stále čtete o krmných kampaních monstrózního provedení, ale já jdu opačnou cestou. Pokud sáhnu k těmto změnám, většinou pak lovím cílené ryby.

Co když ryby neberou?

Ovšem ne vždy vše funguje a někdy je rybí aktivita nízká. Ta může být způsobena nejen prudkým ochlazením. Nám se kupříkladu jednou přihodilo, že jsme dorazili k vodě ve chvíli, kdy teplota vody klesla o 8 °C a do nádrže mířila studená voda ze všech přítoků. To je fáze nejtěžší!

Na podobné situace je specialistou můj parťák Myšál, kterému říkám Král revíru. Když ryby neberou, vyslechnu místo pohádek z rádia velké množství historek z tohoto nádherného prostředí kolem vody pod Pálavou. Ale k věci. Myšál má pro takové chvíle vlastní způsob prezentace nástrahy.

Pastu, tedy obalovací těsto. Velmi pečlivě znovu prohněte a přidává Aminoliquid Rapid, nejlépe kořeněné příchutě B17 nebo kapřího guláše. Upravuje nejen vzdálenost od paty háčku až na 1 cm, ale zároveň ve zkušebním kbelíčku přidává ke kuličce klasické i kuličku plovoucí Reflex, a to vždy sladké příchutě. Nástrahu se snaží jakoby vybalancovat. Pomocí ořezů se snaží docílit toho, aby se kulička těsně nade dnem lehce pohybovala.

Velmi důležitá je v tomto ohledu pečlivá práce s pastou Rapid. Rybář musí použít svou představivost a aplikovat pastu tak, aby zdánlivě kopírovala nástrahu. Nesmí být zcela přilepená, na dně se musí oddělit a způsobit tak jakousi atraktivní podložku – podklad pro nástrahu. Následně je zapotřebí, abychom krmnou sestavu doplnili řepkou a několika hrstmi pelet Sweet Corn. A návnadové boilie rozkrájíme – klidně na čtvrtiny!

I za takového beznadějného stavu se touto lehkou úpravou může stát neúspěšná výprava nezapomenutelnou. Nás o tom ve zmiňovaných podmínkách přesvědčily tři velké ryby během patnácti hodin.

Práce, která má smysl

Zásadní vlastností je být u vody aktivní. Kamarádi se ze mě občas dělají legraci – například když si jako malý kluk píši záznamy z lovu. Zapisuji do nich časy záběrů. Ale tahle práce má smysl. Při dnešních možnostech internetu, na němž se dají dohledat čím dál přesnější odhady počasí, teplot, tlaku a větru se můžete rychle orientovat a kreativně měnit zacházení s nástrahou a návnadou.

Jsou ryby, které jak já říkám, nejsou cílené. V praxi se mi také někdy stane, že pracuji na cílené strategii a lovec sedící vedle mě, který přijde a bez plánu zahodí montáže do vody, chytne velkého kapra. Ale přiznejme si, že náhoda je náhoda a cílené vedení změn posune vaše rybářské sebevědomí o kus dál.

Chtěl bych poděkovat svým kamarádům Michalu Ludvíkovi a Lukáši Krajíčkovi za spolupráci na těžkých výpravách na tomto jezeře. A vám všem, čtenářům mých pojednání o lovu ryb, přeji hodně úspěchů u vody!