V kanálech spojených s Odrou v Polsku uhynulo počátkem června zhruba 450 kg ryb. Panuje obava, že by se mohl opakovat loňský letní katastrofický úhyn. Informuje o tom německé Deutsche Welle na svých stránkách.
text: Marek Kožušník
V červenci a srpnu 2022 vylovili polští a němečtí rybáři z řeky Odry nejméně 300 tun uhynulých ryb. Informovali jsme o tom nepříklad zde. Pravděpodobným viníkem bylo podle oficiálního vyšetřování zvýšení salinity, které způsobilo rozmnožení řas, které svou toxicitou zabíjely ryby. Vlny veder, nízká hladina vody a odtok živin ze zemědělství a kanalizací tuto událost ještě zhoršily.
Stejná řasa, konkrétně Prymnesium parvum, byla objevena v Gliwickém kanálu v hornoslezské uhelné oblasti také počátkem tohoto měsíce. Uvedly to polské úřady poté, co došlo ke zmíněnému úhynu zhruba 450 kilogramů ryb.
„Zatímco letošní úhyn byl zatím lokalizován v kanálech, horké počasí, nízká hladina vody, vysoká slanost a živiny ze zemědělství a kanalizací jsou stále přítomny. To vytváří dokonalé podmínky pro další úhyny ryb v létě,“ uvedl pro Deutsche Welle (DW) Christian Wolter, výzkumník z Leibnizova institutu sladkovodní ekologie a vnitrozemského rybolovu v Berlíně.
„Loni jsme přišli nejen o ryby, ale i o slávky. Slávky jsou přirozeným nepřítelem řas v říčním systému a jejich počty stále klesají,“ dodal Christian Wolter.
Mohou za katastrofu uhelné doly?
Polská vláda zavedla v březnu na řece Odře čtyřiadvacetihodinový monitorovací systém, který testuje vodu na potenciální výskyt toxických řas. Také nedávno schválila návrh zákona o modernizaci odpadních vod, který omezí vypouštění solných roztoků z průmyslu.
V reakci na poslední úhyny ryb svolalo polské ministerstvo pro klima a životní prostředí tým krizového řízení, který vydal několik doporučení. Ty zahrnovaly používání přirozených ochranných bariér a nakládání s průmyslovým a domácím odpadem, aby se omezil rozvoj toxických řas.
„Jsem přesvědčena, že jsme udělali vše, co bylo potřeba. Během posledních několika týdnů to byla hlavní věc, kterou jsme se zabývali,“ řekla ve čtvrtek agentuře Reuters polská ministryně pro ochranu klimatu a životní prostředí Anna Moskwa.
Ekologické skupiny Greenpeace v Polsku a BUND v Německu ale obvinily polské úřady, že ignorují jednoho z hlavních viníků takového rozkvětu řas: vysokou slanost způsobenou vypouštěním z uhelných dolů a dalších průmyslových odvětví do řeky.
Studie polské pobočky Greenpeace zveřejněná v březnu zjistila, že řada přítoků Odry, které přijímají splašky z několika černouhelných dolů, měla slanost vody vyšší než Baltské moře. Greenpeace označila výsledek za „děsivý“, protože Odra je sladkovodní řeka, zatímco Baltské moře je slané moře.
Greenpeace vyzvalo polské úřady, aby zavedly přísnější limity pro vypouštění odpadních vod do Odry a dalších řek uhelnými doly.
Spolupráce tří zemí
Správa Odry je komplikovaná, protože prochází třemi zeměmi. Pramení v České republice, protéká západním Polskem a teče částečně do Německa,“ řekl pro DW Sascha Maier z německé ekologické organizace BUND.
Řídí ji Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním, což je společná dohoda mezi těmito třemi státy. „Komise je ale velmi slabá. Většina povodí Odry je v Polsku, takže Polsko má na situaci největší vliv,“ řekl Maier s tím, že jediné, co může Česká republika a Německo udělat, je pokusit se nějaký vliv uplatnit.
Sascha Maier se dále domnívá, že polská vláda má malou motivaci jednat před nadcházejícími volbami v zemi koncem tohoto roku. Vyzval Evropskou komisi, aby vyvinula větší tlak na Německo i Polsko, aby problém vyřešily.
Obyvatelé žijící poblíž Odry v Polsku mezitím ztrácejí naději, že se situace vyřeší. „Začal jsem na Odře rybařit jako dítě. Vyrostl jsem tady. Dnes je to rána do mých vzpomínek. Myslím, že nemá smysl lovit v této znečištěné vodě,“ uvedl polský rybář Ryszard Gawron pro DW.
Diskuze k článku (0)