Pražští rybáři instalovali v tocích třecí prkna pro kaprovité ryby. Vyrobit si je můžete i vy!

Územní svaz města Prahy letos instaloval na svých revírech tzv. třecí prkna, která slouží rybám jako výtěrový substrát.

text: Pavel Vrána, zástupce rybářského hospodáře ÚSMP

Neměla by se ryba primárně třít na přirozený substrát, jako jsou zatopené traviny, vodní rostliny či jejich kořínky? Správně! Ale má to drobný háček. Významná část našich toků je regulovaných, takže jejich břehy a někdy dokonce i dno tvoří výhradně kameny uložené do betonového lože nebo čistý beton.

Takové toky asi známe všichni, a tak víme, že vhodného materiálu pro tření je zde opravdu pomálu. Podobné podmínky nastávají tam, kde správce toku provede odtěžení sedimentů spolu se vší vegetací. A právě na takových tocích můžeme rybám skvěle usnadnit jejich nelehký úděl a v době tření jim zde instalovat třecí prkna.

Jak potvrdí každý akvarista, ryby příliš nerozlišují mezi přirozeným a umělým substrátem – jde jim o princip, který je u všech ryb, které se reprodukují na rostliny či kořínky vždy stejný: lepivá jikra musí ulpět na substrátu, který se bude ve vodě volně pohybovat, což zajistí, že se na ní nebude usazovat kal a bude dobře okysličována.

No a my se již nyní můžeme společně podívat na praktickou ukázku z terénu:

Třecí prkno s úspěchem testovali kolegové z Velké Británie, nejde tedy o převratnou novinku, ale pro ryby může znamenat velkou pomoc. S trochou šikovnosti si ho navíc můžete vyrobit a nainstalovat sami. Skládá se jen ze 3 částí:

1)  prkno, které plní funkci plováku. Většina z nás má obvykle doma nějaký ten kousek prkna, dá se získat ze starých europalet.

2) sakovina, která je pomocí sponkovačky nastřílená do spodní části prkna. Pro dosažení nejlepších výsledků používáme úzké pásky jemné sakoviny s malou velikostí oček v přírodních barvách (zelená, hnědá, černá), které získáváme jako odpadní materiál z průmyslové výroby.

V případě, že má sakovina velká oka, musíme ji před použitím rozstříhat tak, aby nehrozilo náhodné uvíznutí ryby v očkách sakoviny. Sakovinu nastříháme na pásky a pomocí sponkovačky opakovaně přichytíme k prknu. Délka sakoviny může odpovídat přibližné hloubce v toku.

3) prádelní šňůra – nejlepší je prádelní šňůra s ocelovým jádrem a plastovým potahem, která slouží k uchycení plováku k roxoru, kořenu či stromu.

Pak už nezbývá než nainstalovat hotové dílo, nejlépe pak do míst, kde jste v minulosti pozorovali náznaky tření ryb. Nejčastěji to bývá v místech se středně rychlým prouděním vody.

Někdo se možná zeptá, jestli nebudou mít ryby problémy s výtěrem, když bude třecí substrát viset od hladiny ke dnu, protože v přírodě to bývá zpravidla naopak, totiž že třecí substrát vyrůstá ze dna a roste směrem k hladině. Ale kdepak! Ryby se mohou třít i břichem vzhůru, ze stran, bez problémů se přizpůsobí, nakonec jsou ve vodě jako doma…

Podle charakteru je možné instalovat třecí prkno jako plovoucí – pak volně plave na hladině, zatímco ústřižky sakoviny se pohybují v proudu, čímž připomínají kořeny olše, na které ryby s oblibou kladou. Neuškodí, jestliže třecí prkna seřadíte za sebe do jakéhosi „vláčku“.

Nebo může být třecí prkno instalováno jako stacionární, tedy uchycené pomocí roxorů napevno do břehu tak, aby bylo prkno orientované směrem ke břehu a ústřižky sakoviny orientované směrem do volné vody.

Na závěr malé doporučení – podél toků se nepohybujeme sami, chodí zde řada dalších lidí. A každá nová věc u vody vzbuzuje zvědavost a nutkání takový předmět blíže prozkoumat. Na tom jistě není nic špatného. Proto doporučujeme umístit k třecímu prknu také zalaminovanou tabulku, která vysvětlí kolemjdoucím, o co se jedná, jaký je smysl tohoto zařízení a slušnou lidskou prosbu, aby jej s ohledem na citlivost jiker nevytahovali z vody.

Kdo vyrábí více trdlišť a má šikovné ruce, může si s pomocí ostrého nožíku a průhledných PVC desek na dokumenty vyrobit šablonu a nastříkat s její pomocí nápisy také na horní část prkna. Ti technicky méně zdatní si mohou nechat takovou šablonu vypálit laserem, nebo nechat vršek zcela bez nápisů.

Asi nemusím dodávat, že po skončení tření je dobré celé zařízení z vody odstranit, zbavit nečistot a zbytků jiker, opláchnout, vysušit a uložit k uskladnění na další rok, neboť hlavní výhodou třecího prkna je opakovaná využitelnost.

Tou nejlepší odměnou pak je, když pozorujete hejna ryb, jak se dychtivě ve velkém vytírají na třecí prkno, které jste jim připravili.

Když pak pozorujeme to lesklé hemžení rybího potěru u břehů, hřeje nás u srdce, že jsem se tak trochu stali adoptivními rodiči tisíců malých rybiček.