S kamarádem Tomášem jsme se seznámili už jako malí kluci. Na rybách. Tenkrát jsme nejvíce chytali na plavanou, později jsme smočili i umělou nástrahu na dravce. Pak nás začali lákat sumci. Náčiní jsme na ně neměli, ale rybníky v okolí jsme navštěvovali, jak to šlo, ale úspěšní jsme nebyli ani jednou.
text: Martin Hataš
Pak přítelkyně něco našla na internetu. Úplnou náhodou na jednom slevovém portálu objevila voucher na týdenní rybářskou výpravu na sumce do Španělska na Rio Ebro – asi s 60% slevou. Hned jsem zavolal Tomášovi. Dlouho jsme se nerozmýšleli. Jenže Tomáš právě studoval ve čtvrťáku na střední škole, takže byl problém s penězi. Jenže ještě večer mi zavolal, že pojedeme, dobrodružství mu prý zaplatí jako dárek k maturitě.
Jdeme do toho!
Koupil jsem tedy vouchery, zajistil termín výpravy, zabukoval letenky do Barcelony a pak jsme zjišťovali všemožné informace. Půl roku uteklo jako voda. V den odletu ještě každý přibalujeme do kufru pár plechovek piva a hurá na letiště. Za půldruhé hodiny jsme byli v Barceloně. Na letišti na nás čekal majitel kempu a před námi byla tříhodinová cesta autem do rybářského kempu Cerca del Lago.
Cestou nám pan majitel vyprávěl, jak v ten den chytili nějací Češi sumce v délce 230 cm a od toho okamžiku jsme se nemohli dočkat chvíle, kdy budeme mít konečně nahozeno. Ubytovali jsme se, dali panáčka slivovice a pak jsme zalehli.
Ráno mě probudilo šílené horko. Večer jsme si nepustili klimatizaci, takže byl pařák nejen venku, ale i uvnitř. Podíval jsem se na Tomášovu postel, ale kamarád nikde. Když jsem vylezl na verandu, nevěřil jsem svým očím. Panebože! To jsme ani nevěděli! Vodu máme asi 30 m od chatky! Stačilo vyjít z branky kempu, přejít cestu, po které jsme přijeli, sejít schody a byli jsme na břehu.
Pro upřesnění – nebyli jsme přímo u Ria Ebra ale u nádrže Mar de Aragon, jejímž přítokem je kromě jiných právě Ebro. V kempu nebyl nikde nikdo, a tak jsem se šel hned podívat k vodě, kde jsem pochopitelně našel Tomáše, který klábosil s českými kolegy, kteří měli „na svědomí“ toho 230cm obra.
Prohodili jsme pár slov a konečně jsme šli chystat náš flíček. V ceně zájezdu jsme měli průvodce, veškerou potřebnou výbavu i motorový člun. Majitel nám přinesl 25kg pytel s peletami, na nic jiného se tu už pár let chytat nesmí, kdepak rybička, mrtvá či živá!
Jdeme do boje
S pomocí našeho průvodce Cornyho jsme zakrmili plochu před námi a poté zavezli čtyři pruty s velkými peletami pod háčkem (spíš hákem). Doporučil nám nastražovat jen dvě až pět pelet. Corny byl Srb a česky uměl docela dobře. Jeho rady jsme vítali, byli jsme totiž totální amatéři. Každý jsme ještě bokem nahodili menší proutek s malou ouklejí na candáta.
Uběhl první den – nic. Druhý – nic. Třetí – nic. Snažili jsme se dokrmovat, občas jsme udice převezli – nic. A tak jsme se alespoň smažili na slunci, ale bylo to téměř k nevydržení. Třetí den v podvečer jsme se s Tomem poradili, pak jsme mírně zakrmili asi v 25 m od nás, zavezli tam dvě udice a čekali na noc!
Vyplatilo se! Kolem třetí hodiny ráno nás budí neuvěřitelné mlácení do jednoho z prutů, které jsme zavezli poblíž. Večer jsme se dohodli, že levý prut bude můj a pravý Tomáše, ale že pokud něco přijde, stejně budeme slavit oba. Sumec zabral na levý prut a ten z robustního kovového stojanu málem vypadl. Skočil jsem po něm a razantně zasekl.
Jdeme do souboje!
Bylo mi divné, že ryba moc nebojuje, ale cítil jsem, že je velká. Naprosto rozklepaný a zpocený jsem to monstrum přitáhl po chvilce ke břehu. Tomáš ani vteřinu neváhal, skočil do vody a sumce po pár plesknutích do hlavy chytil za obří tlamu. Nyní se naše nulové zkušenosti se sumci projevily naplno. Neměli jsme připravenou podložku, ba ani lano na přivázání.
Zatímco Tomáš sumce držel ve vodě, já pádil vedle ke kolegům, kteří byli naštěstí připraveni a vypomohli nám. Sumce jsme v noci ani neměřili, odhadovali jsme ho na necelé 2 m. Chvilku jsme se s ním kochali a poplácávali se po ramenou. Přivázaného gumicukem k pařezu jsme ho vrátili do vody a vyčkali na ranní focení a měření. Při měření jsme byli velmi překvapeni, měl přesně 200 cm. Váhu jsme bohužel neměli. Následovalo focení a potom už odplouval zpět do svého království. Nezapomenutelný zážitek!
Jdeme do dalších ryb
Vzhledem k tomu, že jsme chytali na pelety, ulovili jsme i pár opravdu krásných kaprů v rozmezí od 70 do 90 cm. Na malou ouklej se spletl i malý sumeček. Předposlední den jsme s Cornym vypluli ještě lovit trollingem, abychom zkusili lapit i nějakého candáta. Štěstí měl Tomáš, dostal pětapadesátníka. Pak jsme se nacpali broskvemi z protějšího břehu a užívali si.
Za necelý týden se nám podařilo chytit tři velké sumce, asi deset kaprů, jednoho candáta a několik sumčích mimin. Na zdejší vodu to není asi tak slavné, ale vzhledem k tomu, že to byla naše první velká výprava na sumce v životě, tak si nemůžeme stěžovat. Jednou se sem nebo někam jinam, to je jedno, určitě vrátíme.
Diskuze k článku (0)