Květnové kaprobraní

Květen patří na mnoha revírech mezi nejlepší měsíce pro lov kaprů. Snad jen na velmi hlubokých vodách, které se ohřívají pomaleji, může nastat pravé kapří eldorádo o něco později.

text: Michal Kučera

Stejně tak i na velkých řekách, pokud jsou během jara delší dobu zatížené vysokou chladnou vodou. Na většině revírů je však pátý měsíc optimální dobou k výpravám za kapřími mohykány.

Voda už je výrazně prohřátá a kapři se díky tomu mnohem více pohybují a tím i krmí. Zvlášť když fouká silnější teplý vítr, pohne to často s kapry takovým způsobem, že rybář téměř nestíhá obsluhovat pruty. Naopak, výraznější ochlazení nebo jasné bezvětrné dny mohou přinášet nižší aktivitu. Proto, pokud nemáte předem daný termín, kdy pojedete k vodě, lze nanejvýš doporučit sledování vývoje počasí. V jarních měsících to bývá velmi důležité.

Často je to opravdu buď a nebo. Kapři ještě obvykle nejsou rozjetí po celém revíru a ve všech hloubkách. Proto někdo chytá, zatímco jiný jinde ne. Právě hloubka může hrát zásadní roli. Ryby v tuto dobu vyhledávají ohřívající se teplejší vodu. Nejvíce nadějí na záběr tak dávají mělčí partie, příbřežní zóny a vrchní vrstvy vody.

Někdy jsem v tomto období úspěšně chytal v natolik mělkých místech, že se mi ani nechtělo věřit, že by tam větší kapr najel. Dokonce jsem si někdy říkal, že vzhledem ke své výšce musel břichem drhnout o dno, jinak by mu hřbetní ploutev trčela z vody.

Kapři, a to i ti největší, se často nebojí přijet až k samotnému břehu, zvlášť když zde vlny zkalují dno. Proto v tomto období poměrně často uloví velkého kapra i rybáři, kteří se na ně běžně nezaměřují a chytají spíš menší kapry na klasické nástrahy. Zejména, když vystihnou ty správné dny, počasí a jsou na správném místě.

Jak jsem se poučil

Jednou mě takto vyškolili jak malého kluka. Pečlivě a poměrně intenzivně jsem si zakrmil na hraně koryta, boilie jsem vybral dle nejlepšího vědomí a montáž vypiplal do detailů. Kousek vedle se usadili dva rybáři, kteří si evidentně o tom, jak a s čím budou chytat, moc nelámali hlavu. Na jeden prut kukuřice, na druhé kolínko.

A totéž platilo i o vybavení. Své udice dostali maximálně 20 m od břehu. Ne snad proto, že by to vyhodnotili jako optimální místo. Ale poloprázdná cívka a silný vlasec (odhadoval jsem ho na 0,40 mm) jim prostě dál nahodit neumožnily. V duchu jsem si říkal: „Hoši, jestli vy něco chytíte, tak to dřív začnu místo stárnutí mládnout.“

No, už asi tušíte, jak to dopadlo. Zatímco já neměl ani píp, pánové tam za velkého rachotu ke břehu dostali víc než 90cm kapra. Samozřejmě na tak velkou rybu ani neměli podběrák. A já od té doby pochopil, že opravdu budu spíš stárnout než naopak.

Někdy ale porážky mohou pomoci, a tak tomu bylo i v tomto případě. Za krátký čas jsem se vrátil zpět, posunul se o kousek dál než posledně až do míst, kde byla menší hloubka. Zakrmil jsem jen několika hrstmi boilie ke každé udici. Ale o to přesněji. Každý večer, mezi desátou a půlnocí, mi to přineslo nejméně jednoho pěkného kapra. Nebyli to sice 20kg obři, ale žádný neměl pod 10 kg. Prostě jsem se poučil z předchozího neúspěchu.

Kamarád nakrmí – a nechytá

Odhad množství krmení je v období jara dost obtížný. Někdy je to opravdu jen o pár záběrech od velkých ryb. A pak příliš mnoho návnady může znamenat zredukování šance na úspěch. Přesnější bodové vnadění a dát si práci s výběrem místem, kam udici položíte nebo nahodíte, může znamenat víc než hustý koberec krmení.

Na druhou stranu jsou situace, kdy větším množstvím krmení dokážete vyvolat kapří euforii. Můj kamarád Karel Jakubův je zastáncem této strategie. Silně nakrmí, první a někdy ani druhý den vůbec nechytá. Zdá se vám to šílené? Mně někdy taky. Ale nutno říct, že jemu to velmi často vychází – založí silně krmené místo a nechá ho v klidu.

Řekněte, kolik z vás by to vydrželo, být u vody, mít nakrmeno a nenahodit, nebo nezavézt? Upřímně, já ne. Jenže soupis Karlových kaprů přes 20 kg ze svazových vod je tak dlouhý, že má měsíční spotřeba piv by měla co dělat, aby mu konkurovala. A to mám pivo opravdu rád!

Já to většinou řeším tak, že s sebou k vodě vezu dostatek návnady, abych mohl zvolit i variantu silnějšího krmení. Pokud po prohlídce vody mám pocit, že jsou kapři aktivní, jdu do toho. Zvlášť když mám před sebou několik dní. Pak můžu oželit pomalejší rozjezd. Sice své pruty na rozdíl od Karla nenechávám smotané na břehu, ale počítám s tím, že efekt se může dostavit až druhý či třetí den.

Jestliže ale získám pocit, že voda je bez větších známek aktivity kaprů, pak své krmení nechám v kbelících a zvolím jen minimum návnady. Stejně postupuji i tehdy, pokud mám na lov jen jeden, dva dny. Spíš se snažím odchytat jednotlivé kapry než si rozkrmit místo, které bych pak neměl čas dostatečně využít.

Nástrahu preferuji potápivou

Jakou zvolit nástrahu a způsob nastražení? Začnu tím druhým. Voda už není tak studená, a tak když toužím po těch největších kaprech, má první volba je jedna kulička na dno. Obvykle dávám potápivou, ale jsou revíry a situace, kdy volím vyváženou Balance. Velikost či lépe řečeno průměr závisí na více okolnostech. Mnohdy jsou super 16mm, jindy a jinde dávám klasické 20mm a velmi často i 24mm.

Když už jsem tu zmiňoval kamaráda Karla, jeho favorit na vody jako je Pálava, se skládá z 24mm potápivé, 18mm plovoucí a to vše obalené ve velké hroudě těsta, kterou ještě nechá zatvrdnout. Výsledkem je něco jako XXL vejce. Jako byste našli to největší, které kdy slepice snesly. Kdybyste to měli na talíři, tak si to rozkrojíte nejméně na třikrát. A ještě z těch soust budete mít vytahané tváře.

Jenže… ono to vážně funguje. I já jsem párkrát neodolal a nastražil podobný granát. Kapra přes 20 kg jako Karel na tuto mega nástrahu ještě nemám, ale dva přes 19 kg už ano.

Co se týče výběru boilie, vycházejte ze znalosti revíru. Já jsem v květnu nachytal obří kapry na své oblíbené Gangster G2, BigS či Fanatica LRA, ale často i na věci méně selektivní. Třeba Pampeliška, dokud voda ještě nebyla tak teplá, mi dopomohla ke krásným velkým rybám.

Vždy vozím něco podobně odlišného pro situace, když se rybám moc nechce. Ze stejného důvodu mám vždy připravený i zig rig. Kaprům se zjara velmi často nechce do hlubší chladnější vody a drží se ve sloupci nad krmením. Správně umístěná plovoucí nástraha může posunout vaše úlovky úplně jiným směrem.

Chce se nebát to zkoušet a být připravený na všechno, i když se vám to zdá nelogické. To je podobné, jako s českou politickou scénou. Tam také musíte být připravený na to, že se běžně mohou stávat věci, které odporují lidskému rozumu. Tak mě napadá, velká škoda, že někteří naši politici nerybaří. S jejich logikou a argumenty by kapry přelstili raz dva. Takhle, bohužel, zatím přelstívají nás. Snad ne na věky. Hodně úspěchů.