Je páteční jarní odpoledne a lidé se těší na víkendový odpočinek. Teploty už jsou o něco příjemnější, led na vodách už roztál a mnohé rybáře přivedly k vodě první paprsky sluníčka. Najednou nám volá Honza, člen rybářské stráže při MO ČRS Teplice, že se na jednom z teplických sportovních revírů nachází osoba, která tam v březnu vesele vláčí.
text: Jan Hromádka, předseda ČRS MO Teplice
Honza na místo nemohl vyrazit, a tak o tomto pytlákovi informoval naši základnu rybářské stráže. Nejpohotověji na toto oznámení zareagoval náš člen RS pan Pavel Nevlida, který byl zrovna poblíž. Rozhodl se na místo vyjet a situaci zkontrolovat.
Po příjezdu skutečně spatřil muže, který třpytkoval. Když ho muž uviděl, začal se z místa nenápadně klidit i s prutem v ruce. Pavel ho dostihl a vyzval k předložení povolenky a rybářského lístku. Dotyčný se ohradil, že nic nechytil, a tedy nic neporušil. Bylo evidentní, že to není rybář, ale pytlák, nad kterým se právě stáhla smyčka.
Začal z místa okamžitě utíkat. Přitom vyhrožovat Pavlovi likvidací a ublížením na zdraví. Pavel neváhal a začal pytláka pronásledovat. V tu chvíli jsme Pavlovi zavolali, byli jsme sami zvědaví, jak se situace na místě vyvíjí: „Tak co, byl tam vůbec někdo?“
Ozval se udýchaný hlas Pavla, který nám popsal, kde se nachází. Hlásil, že mu pytlák utíká a vyhrožuje, takže potřebuje pomoc. Konec hovoru. Ihned jsme do popsaného prostoru, který je plný stezek, náletů a křovin v lese, vyslali další členy rybářské stráže. Společně s ní vyrazila i hlídka Policie ČR, kterou jsme požádali o součinnost přes linku 158.
Nechtěli jsme Pavla, který stále stíhal pytláka, dále rozptylovat. Kdo ví, jakým terénem se právě prodírá, říkali jsme si. Do akce se zapojil další strážce Roman, který se svým terénním autem prohledával nejbližší okolí. Z běžícího pytláka se stal po hodinovém pronásledování spíš unavený chodec, kterého ale Pavel ani po tříkilometrovém stíhání nespustil z očí. Nevzdal se, i když byl sám velmi vyčerpaný.
Pavel pytláka dostihl ve vedlejší obci Újezdeček, kde už na něj čekala policejní hlídka. Koordinace stíhání a komunikace s Romanem i hlídkou se vyplatila, pytlák byl ztotožněn a policejní hlídka si ho odvezla k dalším úkonům. Pavel byl šťastný, že se nevzdal a jeho úsilí nebylo zbytečné. Vydýchal se a pak nám celý zpocený podrobně popsal průběh kontroly i honičky.
Všem nám spadl kámen ze srdce. Koho by napadlo, že se z kontroly lovící osoby může vyvinout takové drama, při kterém dokonce hrozí úraz nebo ublíženi na zdraví. Pan Pavel Nevlida prokázal velkou odvahu a nasazení při výkonu své funkce a rádi bychom mu tímto veřejně poděkovali a sdíleli tento příběh mezi všechny rybáře i ostatní členy rybářských strážců.
Blbci. Takže mi chcete říct, že pan Pavel (který má předpokládám rodinu), byl ochoten kvůli nějaké čudle, byť by byla sebemenší šance na vyhrožovalnou likvidaci riskovat život? Ano pytláctví je špatné, ale stejně jako zavádět celoplošné zákazy všem rybářům na ůkor hovada čuňat u vody( stačí zvýšit sankce pro jednotlivce). Pánové, myslím že si to v tom svazu začínáte plést s nějakou kriminálkou. Ťuk ťuk na čelo….
Naopak u mně je to frajer! Bohužel takových je málo. Pak to takhle u vody vypadá. Třpytky, krmení atd. atd. Zd.
Já bych ho tedy nafotil jak chytá pak ksicht a ať si běží. Určitě bych se za ním nehnal.
Jenže to je právě ono, takhle se nad tím mávne a tyhle lidi si pak budou dovolovat víc a víc a tím spíš takovýhle nuly, co ještě vyhrožujou. Naopak je důležitý dát vždycky a důrazně najevo, že tohle jednání je špatný. Navíc budou pak tyhle svině vědět, že revír hlídá někdo, kdo je ve svý práci důslednej. A funguje to vlastně jak v těch mafiánskejch filmech, kde někoho oddělaj, i když někomu dlužil jen sto dolarů, protože pak bude těm, co dlužej víc, jasný, že by svý dluhy radši měli splácet.
Respekt Pavlovi.