Pstruh obecný (forma potoční) je naše původní lososovitá ryba vyskytující se v tocích ležících ve vyšší nadmořské výšce, jako jsou horské potoky a bystřiny. V posledních letech je tato ryba na ústupu.
text: Lukáš Gerža
O důvodech poklesu populací se stále diskutuje. Zdá se, že se jedná o souhru řady faktorů. Svou roli sehrává globálního oteplování, zásahy člověka do přírody (chemizace), rybožraví predátoři, ztráta původních genetických linií pstruhů, vysazování pstruhů do nepůvodního prostředí (např. pod přehrady) atd.
Naše škola se spolu s řadou dalších rybářských podniků snaží tuto krásnou rybu vracet zpět tam, kam patří. V tomto článku se zaměříme na to, co předchází opětovnému vysazování ryb do volné přírody, jak a kde probíhá inkubace jiker a samotný vývoj nových jedinců.
Po odlovení generačních ryb elektrickým agregátem a jejich vytření se oplozené jikry přemisťují do líhně na speciální inkubační aparáty. Do těch je přiváděna voda, která se předtím čistí ve filtrech. Z aparátů voda odtéká do odvodného potrubí.
Inkubace jiker
Pstruh obecný má žlutooranžové 4–5mm jikry. Délka inkubace jiker závisí na počasí a teplotě vody. Nejčastěji je to 500–510 denních stupňů (tj. součet denních teplot vody v průběhu inkubace). K inkubaci se nejčastěji používá Rückel-Vackův aparát.
Ten má kapacitu až 10 000 ks jiker, nejčastěji je vyroben z nerezového plechu nebo plastu a funguje na principu kombinovaného průtoku, který zajišťuje oplachování jiker. Tím mají jikry zajištěn neustálý přísun čerstvé vody s dostatkem kyslíku.
Filtrace vody v líhni
Filtrace slouží ke zbavení vody hrubých nečistot, které by mohly pokrýt jikry jemným, ale málo prodyšným filmem, což by pro jikry mohlo znamenat udušení. Filtrace v naší školní líhni se skládá z pěti komor. Do prvních tří komor přitéká voda, která se čistí protékáním skrz štěrk; zde jsou usazovány nejhrubší nečistoty.
Další dvě komory jsou bez štěrku a na dně se usazují jemné nečistoty. Z poslední komory teče voda do inkubačních aparátů. Filtračních zařízení mohou být různé druhy. Na mechanické nečistoty se dobře osvědčuje také bazénový pískový filtr. Ten najdeme např. na líhni v Borové Ladě.
Kulení plůdku
Kulení plůdku nastává po uplynutí výše zmíněných denních stupních a při teplotě vody nad 5 °C. Trvá po dobu cca 3 dnů a velikost váčkového plůdku je 1 cm. Vykulený plůdek zůstává na dně, kde tráví žloutkový váček. K rozplavání dochází v rozmezí 4–8 týdnů (hlavní roli však hraje teplota), velikost plůdku je pak asi 2 cm.Nakonec se plůdek vysazuje zpět do přírody – do Žernovického a Zlatého potoka.
Diskuze k článku (0)