Oč jde? Dnes pomineme typ nebo spíš úpravu boilie, označovanou jako okamžitá nástraha, tzn. s vyšším obsahem látek zvyšujících atraktivitu, a tedy rychleji působící ve vodě. Boilie je totiž (i takto upravená) selektivní nástraha vhodná spíš pro lov středních a velkých kaprů.
text: Karel Haišman
Ale co když si jen chceme zpestřit čekání na velkou rybu, když nám zrovna nejdou záběry a zachytat si třeba jen na několik hodin kaprovité ryby bez ohledu na jejich velikost? V takové chvíli uvítáme trochu zábavy a rozptýlení. Použijeme nejlépe lov feederem, plavanou nebo lov na těžko s jemnou udicí. A to vždy s nástrahami, které z praxe známe jako působící nejrychleji.
Které to jsou?
Mezi známější patří sterilovaná kukuřice z plechovky. Kapři a cejni bez rozdílu velikosti ji přímo milují a nastražená na jemné udici je těžko k překonání. Vytéká z ní lákavé mléko a ryby na ni reagují (pokud v tu chvíli vůbec na něco reagují) velmi rychle.
Další takovou nástrahou používanou v disciplíně plavaná jsou především patentky a pak také masní červi. Ty si dnes můžeme zakoupit v prodejnách s rybářskými potřebami (jejich domácí pěstování si můžeme dovolit pouze v případě, že máme k dispozici nějaké velmi odlehlé místo, např. na zahradě, jinak nám vzhledem k nesnesitelnému zápachu hrozí v lepším případě poprask v rodině).
Dostupnost patentek je omezená a jejich získávání z bahna pracné. Maďarští rybáři zhusta používají kombinaci, kdy na háček napíchnou jedno zrnko sterilované kukuřice a k tomu dva až tři masné červy. Na několika revírech jsem na vlastní oči viděl úspěšnost téhle „speciality“ bez ohledu na velikost ryb (ostatně většině maďarských rybářů ani tak na velikosti ryb nezáleží, často domů odnášejí jakýkoliv úlovek, vždyť halászlé se dá uvařit i z malých ryb, že?). Ale pro nás je v tomto případě důležitá informace, že záběry jsou!
Za deště na revírech stojatých nebo tekoucích, eventuálně při stoupající hladině jsou rychle účinné nástrahy živočišného původu. Kupříkladu žížaly, hnojní červi, rousnice. Déšť přináší do vody kyslík a také padající hmyz, na hladině se vznášejí vyplavení červi. Ryby to dobře vědí a intenzivně je sbírají.
Naopak v letních vedrech, kdy je hladina „jako olej“, ve vodě je málo kyslíku a ryby jsou malátné a nevšímavé, se můžeme alespoň pokusit o nějaký úlovek pomocí drobných odlehčených nástrah, jako jsou různé extrudy, křupky, rýžové burizony…
Burisony a pstruhové granulky
Osobní zkušenost z revíru, který znám jako své boty. Dlouhé roky do něj byl vysazován hlavně kapr, obsádka bílé ryby byla minimální. Dokud se tento nepoměr nezměnil, zdaleka nejúspěšnější nástrahou na kapry byly rýžové burisony. Na háčku jich stačilo pár. Chytali se na ně malí, ale i největší kapři. Pokud víte o revíru s takovým složením rybího společenství, zkuste v obdobích špatného braní třeba zrovna burisony. Za pokus to stojí.
Existují ale i méně známé, a hlavně méně používané nástrahy s rychlým účinkem, jako jsou malé pstruhové granulky, velikosti asi 5–6 mm. Malý problém je s jejich nastražováním, musí se v nich vyvrtat dírka a nejlépe je pak nastražit „na vlas“ na malý a lehký háček velikosti asi 10. Obsahují velké množství lákavého oleje a díky své velikosti na ně rychle reagují i menší ryby.
Lovíte na revíru s vysokou obsádkou cejnů?
I když na mnoha revírech bílé ryby (dříve všudypřítomné plotice obecné, ale i cejni) ubývá, věřím, že takové revíry ještě existují. Můžeme tam zkusit jeden recept na levnou nástrahu na cejny, která je při běžném rybolovu na některých revírech z mé zkušenosti těžko k překonání. Pokud čekáte nějakou specialitu, budete zklamáni.
Tou nástrahou je těsto z kvasícího chleba. Není příliš rozšířená, ale často velmi účinná. Do kbelíku dáme kusy chleba, zalijeme je vodou a necháme odstát. V závislosti na okolní teplotě začne chleba za několik málo dnů kvasit, což spolehlivě zjistíme čichem. Jedná se o proces kvašení s vylučováním škrobů. Chleba vyjmeme, vymačkáme z něj vodu a hnětením vytvoříme vláčné těsto (pro eventuální zahuštění můžeme použít trochu strouhanky).
Malé kuličky z těsta pak nastražujeme na háček a hrstí také navnadíme. Z těsta vychází do vody signál, na který cejni (a často nejen oni) hojně reagují, protože ho zjistí svými čichovými orgány (receptory).
Jestliže jsme skalními příznivci boilie, zkusme místo nastražení hotových uvařených kuliček použít syrové těsto uhnětené ze směsi na boilie. Ve vodě je atraktivnější a působí mnohem rychleji, protože se rychleji rozpouští a také v jeho obsahu (vůně, lákavé látky, proteiny) nedochází k částečnému znehodnocení vařením.
Lákavá peleta
Další alternativou jsou pelety, hlavně malých velikostí. Peleta má totiž vůči boilie výhodu, že není uvařená, ale pouze tlakem slisovaná (za různých podmínek, za tepla, v páře atd.) a díky tomu se ve vodě rychle rozpadá a uvolňuje lákavé látky. Peleta se také lépe nasakuje různými atraktory, kterými ji můžeme (ale nemusíme) před lovem upravit.
Uvedu malý příklad. Byli jsme s přáteli v létě na čtyřdenní výpravě. Podmínky pro lov nebyly ideální, přesto jsme se chtěli pokusit o chycení nějaké pěkné ryby. Na všechny pruty jsme nastražili boilie. Po dva dny jsme byli bez záběru a tak jsme s kamarádem každý na jeden prut nastražili koupené hotové pelety velikosti 8 mm (kamarád je naštěstí měl s sebou).
Na ně jsme po dva zbývající dny chytili jedenáct různě velkých kaprů a dva amury navrch. Poslední den se povětrnostní podmínky zlepšily, přicházely záběry i na kapry. Ale co by nám to bylo platné, když jsme museli jet domů.
Pozor na vůně!
Při nastražování na udici bychom si také měli dát pozor na následující věc. Pelety obecně a také vyráběné boilie (hlavně pokud obsahují kaseináty) snadno absorbují pachy, a to při pouhém doteku nebo ze svého okolí. Pozor! Lidský pot obsahuje pro ryby odpudivé aminokyseliny, jejichž obsah se u jednotlivých lidí různí.
Hlavně v letních měsících, kdy se více potíme, bychom se měli vyvarovat dotyků zpocených rukou s nástrahami. Nejjednodušší je před nastražováním odejít k vodě a opláchnout si ruce. Stejně působí i pach mýdla, nafty, saponátů, cigaretového kouře nebo kolínské vody. Pro některé rybáře je pravidelné umývání (oplachování) rukou zažitou samozřejmostí.
Diskuze k článku (0)