Vzpomínáme na staré časy: Představujeme první stálou expozici historie rybářského sportu

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se do minulosti vracet. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek, sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.

text: Zdeněk Hofman

Vybudování stálé výstavy rybářského náčiní bylo plánem našeho muzea již od počátku. Nápad se všem líbil, jenže nikdo nepomohl, neporadil. Jako rybář jsem zvyklý trpělivě vyčkávat a nenechat se odradit. Není snadné v dnešní době, kdy je všechno drahé a složité, najít úspěšné řešení.

Nemožné se stalo skutkem

Po nekonečně dlouhých debatách a bloudění ve slepých uličkách se nakonec jedno řešení našlo. V MO ČRS Pankrác, kde jsem od samého začátku členem výboru a chodím sem i vypomáhat, jsme společně s předsedkyní Ivanou Štětinovou i ostatními členy výboru vytvořili podmínky pro vznik expozice. Upravením interiéru rybářské organizace, kde je kromě kanceláře i obchod s rybářskými potřebami, jsme získali jednu místnost, do které se vešlo sedm zasklených vitrín.

Rybáři rybářům

Je neuvěřitelné, že v zemi, kde je rybářský sport tak oblíbený, doposud žádné takové muzeum nevzniklo. Několik rybářských muzeí u nás najdeme, většinou jsou však zaměřená na historii rybnikářství, chovu kapra a sportovní rybolov je zde zastoupen pouze okrajově.

Pro naše Muzeum rybářského sportu je rybaření s udicí prioritou. Kromě vystavování zajímavých exponátů se již řadu let věnuji i mapování historie výroby rybářského náčiní, což čtenářům Rybářství jistě neuniklo. Je krásné, jak mi mnozí vycházejí vstříc a zásobují mě cennými informacemi i rybářským náčiním. Jen tak sestavím co nejucelenější kolekci, která se dochová pro příští generace rybářů.

Když jsem v roce 2008 s prací rybářského historika začínal, netušil jsem, jak velký krajíc si krájím. Zlaté české ručičky dokázaly vyrobit neuvěřitelné množství rybářského vybavení za cenu přijatelnou pro běžné občany. Mistr Rudolf Troníček byl nekorunovaným králem výrobců jemných štípaných prutů, Adolf Tlustoš proslavil po celém světě naviják TAP.

Další nádherné navijáky vyráběl Stanislav Vlček, bratři Klírové, Ing. Josef Šídlo a pochopitelně i Josef Rousek coby největší výrobce rybářských potřeb na našem území. Všechny tyto značky v muzeu najdete.

Jak šel čas

Začátky rybářského sportu směřují k roku 1883, kdy vznikl zákon, jímž svobodný rybolov v zemích království Českého byl zastaven. Od té doby již nikdo nesměl lovit ryby bez řádného povolení. Rybáři se začali sdružovat do rybářských spolků, které se staraly nejen o to, aby měli kde, ale aby měli i co chytat. Na dosud pleněných a neosazovaných řekách začali hospodařit.

V roce 1886 vznikl První rybářský klub v Praze a právě jeho historii je velká část expozice věnována. Nejstarší vystavená povolenka pochází z roku 1897 a stejně stará je i kniha Návod ku chytání ryb. Nechybí ani samosek, který dnešní rybářský řád zakazuje, avšak málokdo zná jeho podobu.

Unikátní je i káča z doby první republiky určená k lovu candátů na nádrži Jordán v Táboře. Fascinující jsou sto let staré dřevěné navijáky, korkové splávky, šňůry a ostatní náčiní.

Jedna vitrína je věnována firmě Jaro J. Rousek. Kolečka i smekací navijáky Stabil patří k tomu nejlepšímu, co bylo u nás v letech 1930–1948 k sehnání. Rousek vyráběl i nádherné štípané pruty, podběráky, třpytky a spoustu rybářské bižuterie. Majitel firmy Josef Rousek zemřel velmi mlád ve věku 31 let v roce 1936. Podařilo se nám sehnat originální parte z kruhu rodinného včetně smuteční listiny.

Největší zájem je o Tokoz

Po znárodnění v roce 1948 byla Rouskova továrna přejmenována na Tokoz a fungovala až do roku 1992. Navijáky a pruty národního podniku sklízejí největší pozornost. Chytal s nimi snad každý návštěvník a každý se alespoň na malý okamžik rád vrátí do svého dětství či mládí, kdy s rybařením začínal.

Navijáky Reex, Stabil, Roen, TAP nebo MK vyvolávají velkou nostalgii. S některými si můžou návštěvníci muzea dokonce zatočit. Kromě Tokozů doplňují expozici další stálice z let 1948–1992. Silon Planá nad Lužnicí, třpytky, splávky, čihátka a další bižuterie Ryna Znak Hradec Králové se vyvážely do celého světa. Tehdejší československá výroba rybářských potřeb byla naprosto soběstačná.

Skromný začátek

První stálá expozice historie rybářského sportu v MO ČRS Pankrác není velká. Důležité je, že vznikla. V malém prostoru naleznete spoustu zajímavých exponátů našich rybářů z období 1883–1992. Výstavu průběžně doplňujeme a upravujeme tak, aby zde pravidelní návštěvníci našli pokaždé něco zajímavého. Je to první krůček k opravdovému muzeu, kde nebudou chybět ani živé či preparované ryby a kompletní série rybářského náčiní.

K tomu, aby byly kompletní, nám může pomoc každý, kdo nějaké vysloužilé náčiní doma má. Neváhejte nás kontaktovat, rádi odkoupíme v duchu již citovaného hesla: Rybáři rybářům. Jen tak se nám podaří vybudovat opravdové Muzeum rybářského sportu. Na to se moc těším a stejně tak i na vaši návštěvu.

Adresa: MO ČRS Pankrác, Žateckých 18, Praha 4. Otevírací doba: Po – pá od 9 do 18 hodin. Vstupné zdarma.