V České republice je asi 23 tisíc rybníků o celkové výměře 52 tisíc ha a odhaduje se, že nadměrné zabahnění se týká zhruba poloviny z nich.
text: Ondřej Čížek
Za nadměrné zabahnění se považuje průměrná tloušťka vrstvy bahna v nádrži vyšší než 20 cm, kdy rozkladnými procesy v bahně dochází ke značnému odčerpávání rozpuštěného kyslíku při dně nádrže a uvolňování velkého množství nutrientů do vodního sloupce.
Ve spodních částech bahna pak již převažuje bezkyslíkaté prostředí a může zde docházet k anaerobnímu rozkladu organické hmoty za vzniku látek nebezpečných pro vodní organizmy, např. metanu.
Za nadměrné zabahnění je v praxi také někdy označován stav, při kterém průměrná hloubka bahna přesáhne 40 cm, což je hodnota převzatá z dotačních programů na odbahnění. Při tomto zabahnění vzniká při splnění dalších podmínek nárok na dotaci.
Příčiny zabahnění
Zabahnění rybníka může mít více příčin:
- přítok erodovaný materiálem z povodí nad nádrží, zejména u svažitého zorněného povodí a kvůli nevhodnému zemědělskému hospodaření
- přítok odpadních vod s obsahem kalů u zaústění kanalizace bez čištění odpadních vod – u malých obcí – nebo u odtoků z ČOV se špatně provozovanou kalovou koncovkou
- eroze břehů nádrže
- vnitřní biologická činnost v ploše nádrže
- opad listí z břehových porostů
- dodávání nadměrného množství krmiv). Zabahňování nádrže tedy lze předcházet omezením výše uvedených příčin. Bohužel možnosti předcházet zabahňování nádrží je v ČR věnována velmi malá pozornost.
Rybníky s intenzivnějším chovem ryb často trpí rychlým zabahňováním loviště velmi jemným bahnem s vysokým obsahem organických látek (sapropel). To je značně podporováno těžkou rybí obsádkou kapra, která bahno víří a jemné, pomalu sedimentující částice se dostávají od břehových partií do loviště. Výsledkem je velmi zabahněné loviště a „odkalené“ písčité břehové partie.
Rybníky jsou tedy často zabahněny nerovnoměrně, nejčastěji v lovišti nebo u přítoku erodovaným materiálem z povodí, kde má zabahnění jiný charakter, tj. je více minerální povahy, mnohdy s podstatným zastoupením tzv. skeletu (písku a štěrku).
- Jaké možnosti odbahnění rybníků nám poskytuje platná legislativa?
- Které zákony a vyhlášky je dobré sledovat?
- Kdy musíme provádět akreditovaný rozbor bahna?
- Kdy se bahno podle vyhlášky stává odpadem a kdy ne?
- Jak nejlépe technicky provést odbahnění?
- Kolik bahna je dobré v rybníku ponechat?
To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku března.
Objednat si ho od 1. března můžete také v našem e-shopu.
Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde.
Diskuze k článku (0)