Brzké jarní muškaření na mimopstruhové řece

Čerstvé jarní paprsky slunce prohřívají vodní hladinu, na které ryby sbírají hmyz. Připravuji si muškařský prut, rovnám mušky v krabičce a celý natěšený vyrážím na ryby…

text: Jan Augustynek

To je moje jarní rutina. A rád ji dodržuji hlavně proto, že jsem si našel metodu lovu, při které nemusím sedět na židličce, ale ryby mohu aktivně vyhledávat.

Velký problém, s nímž jsem se při jarní muškařině musel vypořádat, byla zvednutá hladina řeky vlivem dešťů a následného tání sněhové pokrývky na horách. Když stojíte na břehu řeky a okolo vás plavou velké stromy, říkáte si, že to pro lov asi nebude ten pravý den – a taky že nebyl. Kromě hromady větví jsem neulovil vůbec nic. Nezbylo mi, že se smířit s nevyzpytatelností matky přírody a dal tomu ještě dva týdny čas.

Tuto dvoutýdenní pauzu jsem využil ke zdokonalování se ve vázání mušek. V rybářském řádu je napsáno, že moucha nesmí přesáhnout délku 3 cm. To bylo hlavní pravidlo, kterým jsem se při jejich vázání řídil. Byl jsem odhodlaný si toto jaro užít plnými doušky a pořádně potrápit svůj muškařský prut i zápěstí.

Vodní hladina pomalu ustupovala, a to byl ten správný čas k další vycházce. Jelikož s chytáním na muškařský prut již nějaké zkušenosti mám, nemusel jsem řešit krušné začátky a naplno se věnoval lovu. Následující týdny bylo často slunečno, a tak se ryby pohybovaly převážně při hladině mimo hlavní proud.

Většinu ryb jsem měl tedy možnost pozorovat přímo při útoku na nástrahu. Ale rybu, kterou vidíte, je mnohem náročnější chytit. A já v polarizačních brýlích viděl úplně vše! Byl to klasický souboj nervů s důrazem na mou trpělivost.

Odměna se dostavila

Po většinu času mi přicházely záběry, když jsem s muškou jemně potahoval a následně ji nechával propadávat vodním sloupcem. Záběry byly často velmi jemné a nešly skoro ani dobře detekovat. Musel jsem bedlivě sledovat žlutou muškařskou šnůru a pozorovat každý neobvyklý pohyb a okamžitě reagovat zásekem.

Druhým velkým problémem byl lov přímo ze břehu. Jelikož muškař potřebuje za sebou pořádně velký prostor, musel jsem zdokonalit přesnost a techniku svého nahazování. Nejlepší místa totiž bývají ta nejhůře přístupná. Byla to velká škola a velká rána pro peněženku. O mnoho mušek jsem nenávratně přišel a na stromech nechal metry fluorokarbonu.

Ale dokázal jsem to! Krásné jarní slunečné dny jsem si užil, nachytal jsem desítky perlínů, plotic a pěkných okounů. Ryby na mušky reagovaly spolehlivě a o záběry nebyla nouze. Byl to aktivní rybolov, u kterého jsem se rozhodně nenudil. Teď se už těším na zahájení lovu dravých ryb, ale muškařit si ještě párkrát rozhodně zajdu!