Hodinová kaprařina

V tomto článku chci rozebrat své zkušenosti z lovu kaprů na svazových vodách při krátkodobých vycházkách, které dnes u většiny rybářů převládají.

text: Josef Hájek

Je docela jedno, jestli jdeme k vodě na pár chvil s prutem na přívlač, plavanou či položenou. Ve všech situacích si chceme během poměrně krátké doby co nejlépe zachytat, nebo si na rybu aspoň „sáhnout“.

Lovné místo

Tvrdím, že alfou a omegou je výběr vhodného revíru, který aspoň trochu známe. Právě od našich znalostí o dané lokalitě se pak bude odvíjet další strategie lovu. Nemá smysl mít nahozenou atraktivní kuličku boilie ve vodě, kde na ni kapr není zvyklý, nebo si jít na pár hodin sednout na místo, kde se na záběr čeká třeba i dny.

Pokud mě okolnosti nutí chytat na neznámé vodě, obvykle se mi osvědčilo sednout si tam, kde se pravidelně loví, možná i zakrmuje. Zde budeme mít i větší jistotu, že naše nástrahy neleží někde ve vázkách. Není nic příjemného místo vytouženého chvilkového odpočinku jen trhat, navazovat a ve výsledku pak třeba ještě nakonec přijít o slušnou rybu.

Mnohokrát se mi vyplatilo ryby opravdu hledat a lovná místa měnit. Zvlášť na menších řekách často po první ulovené rybě záběry nepřicházejí a nezbývá než kapry znova vystopovat. Kolikrát se ale hejno kaprů krmí jen opodál, kde mají větší klid.                                 

Pozornost se vyplácí

První, co mě po příchodu k vodě vždy zajímá je, zda někde nezpozoruju aktivitu ryb. Někdy stačí skutečně málo (výskok kapra nad hladinu, drobné bublinky a kal zvedající se ze dna od ryb hledajících potravu). Na stojatých vodách se mi velmi osvědčilo chytat na návětrných stranách. Pokud vane vítr, často čím silnější, tím lépe, pak ryby (a hlavně kapři) se zdržují doslova pod rybářem, kde vlny narážejí do břehu.

Na řekách se mi vyplatilo hledat různé vracáky u břehů, za mostními pilíři, poblíž překážek. Dobrá místa jsou i přímo v korytě řeky, kudy kapři také proplouvají. Smiřte se s tím, že úspěch tkví převážně ve skutečnosti – chytat tam, kde jsou ryby. Ani nejlepší nástraha na světě vám rybu nechytí, pokud tam žádná nebude.

Nástrahy

Pro mnohé rybáře jsou nástrahy kapitola sama o sobě. Rozhodně můžu říct, že je to jedna z klíčových věcí, které rozhodují o úspěšnosti. Jak už jsem se zmiňoval výše, vše záleží na konkrétním revíru a také aktuálních podmínkách.

Co se týká boilie, často býváme svědky vášnivých debat o příchutích a účinnosti všemožných typů těchto magických kuliček. Při krátkých vycházkách podle mě rozhoduje především velikost a barva. Jsou i rybáři, kteří tvrdí, že se boilie při krátkých lovech použít nedá, ale vše záleží i na vhodné prezentaci té které nástrahy.

Pokud chci ovšem rychle a efektivně lovit kapry, tak se prostě neobejdu bez KUKUŘICE! Ve většině případů a na naprosté většině vod jde o nástrahu číslo 1, kterou stěží překoná něco jiného. Reklamní kampaně, které rybáře nelítostně masírují, že se bez boilie neobejdou, tak vrhají temný stín na vysoce atraktivní partiklové nástrahy, jako je právě kukuřice.

Přitom pro kapry je kukuřice (oproti boilie) prakticky přirozenou nástrahou a můžete vzít na to jed, že jí nepohrdnou ani ti největší. I největší ulovený kapr byl chycený na boilie, které bylo složené z rozemleté kukuřice. Při krátkých lovech se mi prostě kukuřička, za kterou se budu bít, po ní i známé pop up boilie v malých průměrech (10–12 mm).

Teprve za tyto nástrahy bych umístil klasické boilie a pelety. Hlavně u plovoucích boilie si všímám, jak barva ovlivňuje počet záběrů. Nejvíce mi fungují žluté odstíny – a to oproti jiným barvám s docela drastickým rozdílem. Plovoucí boilie používám i na řekách. Tam jsou mojí tajnou zbraní hlavně v jarních měsících, kdy se dají s jednou malou žlutou kuličkou těsně nade dnem zažít fantastické dny.

Důležité je, aby se kulička lehce dotýkala dna, ale zároveň se na něm jen tak nevinně povalovala. Jsou dny, kdy je takto prezentovaná plovka pro kapry neodolatelná.

Stále častěji se mi u vody stává, že kapři preferují drobná, malá a nenápadná sousta oproti objemným. V těchto chvílích jsou dvě zrnka kukuřice či jedna malá plovoucí kulička nejlepší možnou volbou. Sami si někdy zkuste místo vašeho top boilie nastražit kukuřici na panáčka a možná budete (stejně jako já) překvapeni nejen množstvím, ale i velikostí ulovených ryb.

Prezentace nástrah, vnadění

Hned vedle druhů nástrah bych zařadil skutečnost, jak jsou kaprům předkládány. U vody pravidelně zažívám situace, kdy jeden den chytám kapry s jedním typem montáže a ryby berou spolehlivě, jenže druhý den už tato montáž selhává. Někdy ale stačilo místo pletenky vytvořit návazec ze silnějšího vlasce a ryby opět braly nástrahu s důvěrou.

Jindy to chtělo nástrahu odlehčit tak, aby se vznášela těsně nade dnem, nebo ji naopak nechat přirozeně ležet na dně. Pak ale přišly dny, kdy se kapři evidentně na lovném místě krmili, ovšem nástraze se úspěšně vyhýbali a veškeré mé snahy situaci obrátit vyšly naprázdno. To se děje především v letních měsících a na vodách s menšími hejny kaprů.

Ta rybáři poměrně rychle proškolí a poté už se nástrahám, které je ošálily, vyhýbají. Díky teplému počasí pak mají ryby hojnost přirozené potravy a nemají žádný důvod zbytečně riskovat ochutnáváním podezřelého sousta.

Zajímavé zkušenosti mám s olůvky a olovy. Téměř všude se dočtete, že máte používat ta těžká, aby se kapr zasekl a montáž s nástrahou mimo háček fungovala tak, jak má. Mé poznatky jsou ale přesně opačné a všem bych doporučil používat tak lehká olůvka, jak to jen jde.

Mnoho a mnoho hodin jsem odseděl chytáním s těmi těžkými a souboje dopadly tak, že jsem zaseknuté ryby s těžkými olůvky vyřízl, požitek ze zdolávání jaksi zmizel a navíc – zaseknutá ryba byla i podstatně nervóznější. Celou montáž jsem vnímal jako hrozně těžkopádnou a hlavně nepřirozenou.

Hluk dopadu těžkého olova na hladinu navíc často ryby vyplaší i na několik hodin, což může být při krátké vycházce fatální. Z mnoha podvodních záběrů, kterých je dnes plný internet můžete vidět, že ani těžké olovo vám nezaručí, že se kapr zasekne.

Při chytání opatrných kaprů v řekách, ale i stojatých vodách jsem si pak najednou začal všímat, že když použiju lehčí a malé olůvko, tak celá sestava působí přirozeněji. Ale hlavně jsem nachytal často téměř všechny ryby na prut s lehkým olůvkem, přičemž druhý prut s těžším olovem zůstal po celou dobu bez akce.

Dnes si ve většině případů vystačím s olovy max. do 40 g a těžší už ani nepoužívám. S lehčími olůvky pak lovím spíše na pevno – buď pomocí závěsky, nebo přicvaknutím většího broku na vlasec nad olůvkem. Pokud nahazujete nástrahy do velkých dálek, je to pochopitelně zase jiná kapitola, ale osobně téměř všechny ryby nalovím poblíž břehů a mánie dalekých hodů mě nijak nepostihla. Chápu ovšem, že někdy jsou nutné.

Co se týče vnadění, tady se také držím při zdi. Zakrmuji střídmě, často jen bodově, tedy za pomoci krmítka, popřípadě PVA materiálů. Základem je opravdu být tam, kde je ryba. Trochou atraktivního krmení jí pak dáte pouze ten správný impulz.

Při krátkých lovech používám dnes velmi populární krmítka method feeder v kombinaci s krátkým návazcem a výraznou atraktivní nástrahou. Výborné jsou například různé miniboilie ve výrazné barvě. Ovšem zkušenější ryby mají už ke krmítkům respekt, negativních zkušeností s nimi už udělaly dost.

Tip na závěr

V horkých letních dnech, popřípadě tehdy, kdy ryby moc neberou, se mi osvědčila jedna malá finta. Použiji krmítko, které naláduji klasickou krmítkovkou směsí a pod malý háček na krátkém návazci nastražím drobnou kuličku polystyrenu. Kapři dost často filtrují jen šrot, ale přitom nasají i háček s kuličkou polystyrenu. Je to sice taková ta klasická bobkařina, ale až sami poznáte účinnost této jednoduché sestavy, budete vděční za to, že jste neskončili jako bezrybka. A na líny? Tam to funguje přímo magicky.