Štika nejefektivnější sladkovodní dravec. V tlamě ukrývá na 700 zubů ostrých jako břitva. Štiku můžeme najít téměř všude, ve pstruhových potocích, řekách, v rybnících i údolních nádržích a také v brakických vodách mořských zálivů.
text: Marek Straka
Ideálním prostředím pro štiku, která má ráda soukromí (je teritoriální rybou) jsou mělké vody, kde je dostatek úkrytů s porosty vodních rostlin. Najdeme ji pod podemletými břehy, u kmenů padlých do vody, u naplavenin, vývratů i pod větvemi převislých stromů. Při lovu štiky nesmíme přehlédnout žádnou, třeba i malou překážku. Štika si své teritorium úzkostlivě hlídá.
Kdy ji budeme lovit?
Štika přijímá potravu během celého roku. Vždyť za pouhý rok života dokáže dorůst až do 50 cm! Výjimkou je doba tření, které (podle teploty vody) probíhá mezi březnem a květnem. Nejvhodnějším obdobím k lovu štiky je často zmiňován podzim. Tehdy zubatky přijímají potravy nejvíce.
Velká hejna malých rybek se během léta ztenčila a roztrousila po vodní ploše a štika tedy musí lovit častěji a intenzivněji, aby se připravila na zimní potravní útlum. Proto tato doba skýtá větší šanci na úlovek i nám, rybářům. Většina kolegů začíná s lovem štik hned 16. června.
Teorie napovídá, že v letních měsících je nejlepším časem k lovu těchto dravců ranní a podvečerní doba, ovšem výjimky samozřejmě pravidlo potvrzují. Spousta rybářů chodí na vysněnou štiku zásadně v noci, protože tento predátor má podle nich vynikající čich.
Někdo zase tvrdí, že se štiky špatně loví za deště, ale to musím odmítnout. V dešti jsem slavil řadu úspěchů, někdy větších než za ideálního počasí. Ideální rada prostě v rybařině neexistuje – ani při lovu štik. Musíme to prostě zkoušet, zkoušet a zkoušet.
Jak ji přelstít?
Štika má v sobě pud predátora. Neloví jen z hladu! I když je nacpaná k prasknutí, může skočit po kořisti jen proto, že se ocitne v jejím teritoriu. V genech prostě má napsáno, že musí zlikvidovat každou konkurenci.
Dočetl jsem se, že v roce 2013 šel rybář Mick Brown jako obvykle na dravce. Po chvilce lovu mu přišel záběr, ale bylo divné, že ryba vůbec nebojuje, přestože mu bylo jasné, že jde o velkou soupeřku. Po zdolání úlovku se však nestačil divit. Štice o hmotnosti 8 kg koukala z tlamy asi polovina ze 120cm úhoře o hmotnosti 2,5 kg. Přesto štika na Brownova velkého wobblera zaútočila.
Královna našich vod se může dožít i 30 let. A to je opravdu dlouhá doba na to, aby prokoukla všechny naše finty. První metodou je takzvaná vyvěšená. Používá se většinou tam, kde je hned u břehu velká hloubka. Jde o lov pod špičkou 5–7 m prutu.
Kmenový vlasec používáme o síle 28 mm a splávek na něm musí být úměrný velikosti živé nástrahy. Samozřejmostí je obratlík s karabinkou a lanko s háčkem. Osobně používám jednoháček s gumovou zarážkou, která zabraňuje spadnutí nástražní rybky. Štika mi spadne málokdy. A když ano, její zranění je minimální.
Další úspěšnou technikou je splavávaná. Při ní používáme pruty v délce 4–5 m, vlasec o síle 0,28–0, 30 mm a 2–3g lanko s jednoháčkem nebo trojháčkem, na který nastražíme živou nebo mrtvou rybku. Prut uložím do vidliček a vlasec povolíme tak, aby splávek splavával díky proudu, živé rybce nebo po větru.
Úspěšnou metodou je i položená. Na kmenový vlasec navlékneme očko ve tvaru T a na něj pak nasadíme vhodné olůvko, popřípadě jinou zátěž. Kmenový vlasec zakončíme karabinkou a na tu pak připneme návazec s mrtvou rybkou nebo její částí. Rybku nebo její část prošijeme návazcem s háčky a celou montáž ukončíme korkem nebo podvodním splávkem.
Nejrozšířenější metodou je ale přívlač. Jde o fyzicky náročnou rybařinu, po níž bolí ruce i nohy. Leckdy rybář po břehu ujde i několik kilometrů a záběr nemusí přijít ani při tisíci náhozech. Při lovu přívlačí si můžeme vybrat z mnoha různých typů nástrah. Třeba mrtvou rybku, wobbler, jerk, třpytku, plandavku a vybrat si můžeme i z nepřeberné řady nejrůznějších gumových nástrah.
Mně se velice osvědčily 3D gumové nástrahy v imitacích pstruha a plotice ve velikosti 20 – 30 cm. Ano, jde o veliké nástrahy, ale nebojte se. Na 20cm lákadla útočí i malé štiky. A jestliže chceme velkou zubatku, měli bychom jí nabídnout takovou nástrahu, aby se štice vynaložená energie v útoku vyplatila.
Gumové nástrahy můžeme vylepšit i nějakou voňavou esencí, popřípadě slizem z jiných ryb, protože štika, jak bylo řečeno, má vynikající čich. Při lovu není nikdy špatné vybrané místo proházet trochou krmení a přilákat tak malé rybky, které dravce zaujmou.
Ale musíme být přitom opatrní, abychom královnu nevyplašili. Při přívlači je vhodné několikrát po sobě nahazovat do stejného místa, protože štika je tvor zvědavý a může se tam připlout podívat, co se děje.
Lov lososovitých ryb
Super