Učíme se v Třeboni: Náš největší rybník Rožmberk a jeho výlov

Přichází čas podzimních výlovů. U toho samozřejmě nesmí chybět ani naši žáci, kteří na tuto příležitost netrpělivě čekali. Často chodí výlovy rybníků pozorovat celé rodiny, málokdo ale tuší, co všechno takový výlov obnáší.

text: Petr Svatek

Jednou z největších událostí tohoto období je bezesporu výlov rybníka Rožmberk, který je největším rybníkem v České republice. V letech 1584–1590 ho postavil náš nejznámější rybníkář a regent všech rožmberských panství Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535–1604).

Katastrální plocha Rožmberka je zhruba 647 ha a vodní plocha činí 489 ha, ale v dobách Jakuba Krčína vodní plocha atakovala hranici 1000 ha. Délka hráze je 2430 m, šířka u paty 55 m, v koruně 13,5 m a výška činí 11,5 až 12 m. Průměrná hloubka u hráze je 6,5 m.

Je postaven na řece Lužnici, proto byla Krčínem zároveň vybudována Nová řeka v délce 13,4 km, která odvádí přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky a dokáže tak odolávat i extrémním povodňovým stavům.

Strojení rybníka

Než dojde k samotnému výlovu, je povinností tuto událost nahlásit příslušným orgánům.  Dále samotnému výlovu předchází tzv. strojení, při němž je voda vypouštěna a následně je připravováno vše potřebné pro samotný výlov.

Vypouštění vody musí být opravdu pozvolné, aby se veškeré ryby v rybníce soustředily do loviště, odkud jsou následně loveny. Například rybník Rožmberk je takto vypouštěn minimálně 3 až 5 týdnů (podle stavu přitékající vody). Důležité jsou v tomto ohledu zkušenosti baštýřů.

Technické nářadí pro výlov

Nejdůležitější je asi síť. Na rybníku Rožmberk se používá tzv. rožmberský nevod. Do této velké sítě je možné zachytit i přes 70 tun ryb. Z technického vybavení nesmí chybět kádě, vaničky, laminátové či plastové skluzy, hlavní a vedlejší brak nebo mechanický keser, který dokáže najednou vylovit až 100 kg ryb.

Dále při výlovu takto velkého rybníku nesmí chybět lodě, váha na ryby (mušle), auta s přepravními bednami nebo mechanický nakladač. Veškeré vybavení je rozmísťováno a připravováno na tzv. kádišti; vše musí být připraveno minimálně den předem.

Výlov rybníka

Po těchto nezbytných přípravách dochází k samotnému výlovu pomocí zátahové sítě rožmberského nevodu. Při tom je nutné dbát na řádné splašení ryb do loviště před samotným zátahem. U nevodu jednu stranu od kádiště ovládá skupina tzv. hajných, na straně druhé v lovišti rybníka jsou tzv. pěšáci.

Tyto dvě party řídí vedoucí lovu, který musí rybník dokonale znát. Přímo v lovišti nesmíme zapomenout na rybáře v lodích, kteří nejprve celou síť roztáhnou a poté zátah kontrolují – aby byl co možná nejefektivnější.

Po samotném zátahu rybáři na lodích utvoří kruh a síť zjadří, neboli vytáhnou přebytečnou sakovinu do lodí. Po zjadření sítě dají hajným na kádišti povel „Vemte nás“ a hajní lodě přitáhnou. Po přitažení se spodní žíň nevodu ukotví ke kolíkům v lovišti, tzv. puntům, následně se přechází k samotnému výlovu.

V první řadě se pomocí saků odloví dravá ryba jako je candát, štika a okoun, aby nedošlo k jejich úhynu. Ostatní ryby (kapr, amur, tolstolobec, sumec aj.) se odlovují mechanickým keserem. Tyto odlovené ryby dále putují na sádky, kde se pročistí, aby se zvýšily jejich chuťové vlastnosti masa. Ryby pak putují na zpracovnu ryb nebo stánkový vánoční prodej.