Málo úživný lesní rybník vhodný k chovu doplňkových nebo lososovitých ryb. Foto: Karel Dubský
PoznáváníVětšina rybníků v ČR spadá do tzv. kategorie polointenzifikačních rybníků. Nejjednodušším způsobem stanovení výše obsádky pro tyto rybníky je paušální přístup, tj. podle výměry rybníka.
text: Karel Dubský
Standardní hodnoty jsou: při odchovu plůdku kapra (Ko-K1) do 100.000 ks Ko/ha, při chovu násad (K1-K2) 1.000 – 2.000 (max. 3.000) ks K1/ha, při chovu tržního kapra 500–1000 ks K2/ha.
Pro vlastní nasazení rybníka se předpokládá zpřesnění výše obsádky podle charakteru rybníka, zejména podle úživnosti vody (předpokládané přirozené produkce). Ta je ovlivněna mnoha faktory, jako je nadmořská výška, poloha rybníka, hloubka, vlastnosti přitékající vody atd. V těchto rybnících se přikrmuje, v současnosti zejména obilovinami. Výsledná produkce je pak součtem přirozené produkce a přírůstku z přikrmování.
Pokud postupujeme při stanovení obsádky tímto způsobem, bude rozhodující, zda ryby dosáhnou při výlovu očekávané hmotnosti – zda bude splněn tzv. požadovaný kusový přírůstek. Pokud ne, je třeba obsádku v příštím období snížit a přizpůsobit ji produkčním schopnostem rybníka (případně naopak). K intenzitě přikrmování je nutno uvést, že platí omezení aplikace v denní dávce max. 50 kg/ha. Optimální dosažený krmný koeficient (relativní) by se měl pohybovat v hodnotě kolem 2.
Pro přesnější stanovení obsádky je možné využít výpočet. Tento postup předpokládá znalost přirozené hektarové produkce rybníka na základě ukazatelů z předchozích let nebo alespoň odhadnutý údaj podle vlastností rybníka.
Velmi zjednodušeně platí, že nejméně úživné rybníky (vyšší polohy, lesní…) mají přirozenou produkci jen v desítkách kilogramů/ha a naproti tomu vysoce produktivní kaprové rybníky mají přirozenou produkci řádově 300–500 kg/ha, vzácně i vyšší. Základní parametry, kterými výši obsádky „nastavujeme“, jsou: požadovaný kusový přírůstek a předpokládaná spotřeba krmiv. Při nasazení rybníků se pak ještě podle věkové kategorie přidává určitý počet kusů na pokrytí případných ztrát.
Z výše uvedeného se rekrutuje vzoreček: Obsádka (ks) = přirozená produkce rybníka + produkce z přikrmování/ to celé děleno plánovaným kusovým přírůstkem a k tomu ještě přídavek na ztráty. Produkci z přikrmování spočítáme, když množství krmiv vydělíme jejich krmným koeficientem (absolutní krmný koeficient krmiva).
Že takový výpočet funguje, můžeme dokumentovat na jednoduchém příkladu. Nasazujeme rybník o výměře 10 ha s přirozenou produkcí 300 kg/ha. K dispozici máme K2 o průměrné kusové hmotnosti 0,5 kg a chceme, aby K3 při výlovu vážila 1,8 kg (tedy plánovaný kusový přírůstek je 1,3 kg). Uvažujeme zkrmit 14 t obilovin s krmným koeficientem 4 (absolutní krmný koeficient obilovin bývá udáván na úrovni 4 – 4,5). Na ztráty přidáme 5 %.
Řešení: (300 x 10) + (14.000:4):1,3; to celé + 5 %. Výsledek je 5250 ks násady na tento rybník.
Popsaný učebnicový postup v rybářské praxi spíše slouží ke kontrole, zda jsme rybník dobře nasadili a k pochopení vzájemných vazeb mezi využitím přirozené produkce rybníků, plánováním přírůstku ryb a spotřebou krmiv. Problematika obsádek a jejich výše je ve skutečnosti o dost složitější.
V mnoha případech je chovatel omezen v produkci ryb – to se týká tzv. extenzivního chovu ryb, např. v rezervacích. Dále v rybnících obvykle chováme více druhů ryb, tzv. polykultury. A zcela zásadní je vazba mezi výší obsádky a intenzitou přikrmování. Podíl přirozené potravy na přírůstku ryb ovlivňuje chuťové vlastnosti masa ryb. Samostatnou otázkou je udržení požadované jakosti vody. Touto problematikou se ještě budeme zabývat.
Diskuze k článku (0)