Kapr obecný (Cyprinus carpio) se vyskytoval v oblastech Černého moře a Aralského jezera, odkud se rozšířil až do povodí Dunaje a na východ do Asie. V povodí Dunaje se měl poprvé objevit před 8 000 až 10 000 lety. Tento divoký druh kapra všichni zasvěcení rybáři znají pod názvem sazan.
text: Petr Svatek
Dále ho po Evropě rozšířili Římané, kteří jím krmili své legie. Tímto expandováním docházelo k pomalé, ale jisté domestikaci. Právě z tohoto druhu jsme vyšlechtili velký počet linií (Třeboňský šupináč, Ropšínský kapr šupinatý, Žďárský šupináč a lysec, Mariánskolázeňský kapr šupinatý aj.), které se vyznačují různými vlastnostmi: odolností (nemocem, nepříznivým klimatickým podmínkám), vysokohřbetostí, zmasilostí, rychlým růstem.
Tento článek píši z jednoho prostého důvodu. Když sedávám u vody, není ojedinělým případem, že mi ostatní rybáři tvrdí: „Chytili jsme divokého říčního kapra (sazana)“. Kapr sazan se u nás v žádném případě nevyskytuje, v podstatě se dá říci, že i v oblastech Dunaje jsme ho našimi domestikovanými liniemi kapra absolutně vytlačili.
Pokud u nás rybář uloví velmi nízkého kapra, který se podobá spíše amurovi, není to sazan, ale jen jeden z dalších námi vysazených kaprů. Na našem území se na málokterém revíru povede přeživší populace kaprů z místního výtěru.
Na některých místech je to dáno klimatickými podmínkami a někde zase hustotou ryb a samotným množstvím již mírového kapra, který se do našich vod (podle mého názoru ve zbytečném přebytku) vysazuje. Tito jedinci pak většinu plůdku z vody odfiltrují (sežerou spolu se zooplanktonem).
My se ale budeme zabývat touto otázkou: Proč jsou někteří kapři tak nízcí a jiní zase vysocí? Odpovědí je více. Pokud rybu z rybníka přesadíte do relativně rychle tekoucí řeky, tak se kapr snaží přizpůsobit daným podmínkám, jako je např. proud, který musí po zbytek svého života překonávat. Tělo se pak spíše protáhne, aby nekladlo ve vodě takový odpor, a ploutve se zvětší z důvodu lepšího pohybu v proudu.
Pokud bude kapr přijímat v potravě především škeble s tvrdými schránkami, i jeho tlama se změní v robustní tvrdé svěráky. Tlamy říčních kaprů jsou také většinou větší než u těch z rybničního prostředí.
I v rybníce se však občas objeví kapr, který je velmi nízký. Probudit se v něm mohly geny s malou vysokohřbetostí – kapr sazan byl rybou válcovitého tvaru s nízkým hřbetem, velkými ploutvemi a nedosahoval takové váhy jako dnešní domestikovaní jedinci.
Dalším faktorem může být nedostatek potravy, který jednotlivým rybám samozřejmě neprospívá. Nejenže takový jedinec roste velmi pomalu, ale má tendenci zakrňovat. Ryba obdarovaná sebelepší genetickou výbavou vysokohřbetosti a rychlým růstem bez dostatku potravy neporoste.
Důležité je samozřejmě také samotné složení potravy, které může růst ovlivňovat pozitivně i negativně. Krmivo s převahou kukuřice a pšenice způsobuje navyšování tukových vrstev, vyšší konzumace zooplanktonu, patentek a malých škebliček je pro kapra ideální pro tvorbu poctivé svalové hmoty.
Diskuze k článku (0)