Ve vodách po celém světě můžeme najít živočichy nejrůznějších tvarů a barev. Ryby samozřejmě nejsou výjimkou. Právě naopak! Rybí tělo se vyvíjelo po miliony let a jeho tvar je pro každý druh naprosto typický. Jednou z hlavních rolí je vliv prostředí a styl života daného druhu.
text: JS
Představme si například obyčejného kapra obecného (Cyprinus carpio), kterého každý český rybář dokonale zná. Pokud však vedle sebe dáme kapra, který byl celý svůj život ve stojaté vodě a porovnáme-li ho s kaprem, jenž plaval celý život v řece, stejní nebudou. Minimálně u nich bude možné pozorovat rozdílnou výšku a šířku hřbetu, přestože genetický základ ryb bude prakticky totožný.
Nejzajímavější až nejdivnější tvary těl se u našich ryb přirozeně nevyskytují. Ovšem díky dovozům se i v našich vodách dají najít ryby téměř s neuvěřitelným tvarem nebo vlastnostmi. Jednou z nich, jež byla do Česka dovezena, je veslonos americký (Polyodon spathula). Jde o velmi zajímavý druh, který však na našem území patří spíše k neznámým. Přesto si začíná získávat své místo a je tedy vhodné mít o této rybě alespoň základní poznatky.
První zvláštností je evoluční stáří druhu. Veslonos patří k rybám jeseterovitým a jejich stáří se odhaduje na 120 až 150 milionů let. To je například mnohem dříve, než došlo k samotnému evolučnímu vývoji kapra obecného. Další zajímavostí je, že v průběhu mnoha milionů let se druh prakticky nevyvíjel a zůstal ve své původní podobě.
U veslonosa tedy nenajdeme typické šupiny, souměrnou ocasní ploutev nebo páteř. Samotné kosti se totiž začaly vytvářet v evolučně mladší době a tomuto druhu zůstává tzv. struna hřbetní (Chorda dorsalis), která je předstupněm samotné páteře. Proto je veslonos systematicky zařazen mezi ryby chrupavčité.
Zvláštností jsou i rozměry tohoto druhu. Tato ryba může v optimálních podmínkách dorůst do délky přes 200 cm a hmotnosti 100 kg. V našich vodách se však takto extrémní jedinci nevyskytují, jelikož jde o rybu nepůvodní a optimálních podmínek se jí tak nedostává. Takové veslonosy můžeme najít pouze na území USA a Mexika. Největší jedinci dodnes žijí v řece Mississippi, která je považována za jejich původní areál výskytu.
U veslonosa je nejzvláštnější tvar jeho rypce (nosu). Ten je enormně protažený a opravdu připomíná veslo. Může dosahovat až jedné třetiny z celkové délky ryby. A i když se zdá, že tak dlouhý rypec rybě někdy překáží, je to právě naopak.
Jedná se totiž o filtrátora, který při otevření tlamy zvedá rypec mírně vzhůru a tím dokáže do tlamy přivádět více vody. Robustnější a delší rypec tedy znamená více profiltrované vody s více potravou. Proto u těchto zajímavých ryb opravdu není nos jako nos.
Veslonos je považován za rybu s vynikající kvalitou masa i jiker. Hodí se pro komerční zpracování a výrobu černého kaviáru. To ovšem vedlo k jeho nadměrnému lovu, což ve spojení se znečištěním vod, výstavbou bariér a zničením třecích míst způsobilo jeho úbytek a mnohdy i vymizení. Dnes se tak i v domovině jedná o velmi ohrožený druh a na jeho podporu a repatriaci jsou vynakládány nemalé částky.
Na našem území se však s tímto druhem stále můžeme setkávat – díky řízené reprodukci ve výzkumných ústavech nebo farmových chovech. Převážně je veslonos oblíben jako originální okrasná ryba do jezírek či chovných rybníků. Odtud se mnohdy dostává i do volných vod.
Jde však o rybu klidnou, která našim původním rybám nijak neškodí. Navíc každého sportovního rybáře tento úlovek jistě potěší a dlouho zůstane v jeho vzpomínkách. Přesto však nezapomínejme, že jde o rybu nepůvodní, která by se v našich vodách neměla příliš vyskytovat nebo rozmnožovat.
Diskuze k článku (0)