Už jsou to dva roky. V neděli 20. září 2020 v poledne zaznamenali místní rybáři první velké problémy na řece Bečvě. Ryby se točily kolem své osy, trhaně plavaly s tlamou nad hladinou a hromadně hynuly. Jak dnes vypadá život v řece? Už víme, kdo za otravou skutečně stojí? Poučili jsme se z této katastrofy?
text: Marek Kožušník
Ekologická havárie postihla řeku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Rybáři v následujících dnech odvezli do kafilerie přes 40 tun ryb, což představuje zhruba 100 tisíc kusů ryb. Ovšem uhynulých ryb bylo mnohem víc, možná až dvojnásobek. Případ se dostal k soudu, ale stále není u konce. Podle odborníků poškodily chemikálie celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organizmy zhruba na 40 kilometrech toku.
Zpackané vyšetřování, při němž nebyly včas odebrány vzorky z kanálů ústících do řeky, má za následek, že viník dosud nebyl odhalen. A bohužel, pokud se sám nepřizná, je vysoce pravděpodobné, že nalezen již nikdy nebude.
K prvním úhynům ryb došlo v okolí mostu přes Bečvu mezi Lhotkou nad Bečvou a Choryní, tedy zhruba 3,2 km po proudu od výpusti v Juřince, která přivádí do Bečvy odpadní vody z průmyslového areálu v Rožnově pod Radhoštěm. Tu spravuje firma Energoaqua, která je dnes z otravy Bečvy obviněna.
Podle Stanislava Pernického, který tehdy katastrofu ohlásil a od té doby bojuje za nezávislé vyšetření celé kauzy, musel být ale únik jedu podstatně blíže k místu nálezu prvních mrtvých ryb.
„Na Bečvě zřejmě v době otravy podle vyšetřovacího spisu přestaly platit přírodní zákony. Vlastním pokusem jsme ukázali, že látky z rožnovského kanálu jsou plně rozmíchány v celém profilu Bečvy již pod prvním jezem po 820 metrech od ústí rožnovského kanálu do Bečvy. Mrtvé ryby by se musely objevit již zde, a nikoliv až po dalších skoro třech kilometrech,“ uvedl k tomu prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc z oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů Ústavu výzkumu globální změny – CzechGlobe.
Policie od počátku vyšetřovala pouze jednu variantu, tedy výtok z rožnovského kanálu. To, že přímo nad místem otravy u Bečvy stojí chemička DEZA, zcela opominula. Kauza má proto i politický rozměr, protože DEZA patří do svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše.
Bohužel ale ani současná vláda tuto bezprecedentní otravu příliš neřeší. Nejen vznik otravy a nalezení viníka, ale ani úpravu zákonů, které by měly zamezit tomu, aby se zpackané vyšetřování nemohlo opakovat. K tomu je potřeba novelizovat vodní zákon, zákon o předcházení ekologické újmě a zřetelněji vymezit pravidla krizového řízení. Havárie na řece Bečvě také ukázala na nedostatky v identifikaci zdrojů znečištění řek, kde chybí údaje využitelné v případě havárií i využitelné pro zodpovědný management povodí.
„Jsme znepokojeni tím, že negativní zkušenosti z této havárie nebyly využity k detailní inventuře možných zdrojů znečištění, k zefektivnění postupů v případě havárií a příslušným legislativním úpravám. Znepokojující je tak skutečnost, že policejní vyšetřování bylo vedeno tak jednostranně,“ uvedl prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc. z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
„Uplynulé dva roky byly obdobím velké frustrace, která u odborníků bohužel stále trvá. Proto doufám, že okresní soud ve Vsetíně vrátí kauzu k došetření policii, a ta začne zkoumat i další možné varianty otravy,“ dodal prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Všichni tři profesoři se věnovali otravě Bečvy v posledních dvou letech, a to včetně praktických pokusů v řece, studia znaleckých posudků a odhalování faktických chyb ve vyšetřování.
Stanislav Pernický poslal minulý týden otevřený dopis vrcholným vládním a ústavním činitelům (píšeme o něm zde). Žádá v něm, aby politici konečně začali naplňovat své předvolební sliby ohledně vyšetření kauzy. „Na můj dopis z 11. září odpověděl pouze Petr Gazdík, který spolu s paní místopředsedkyní Senátu Jitkou Seitlovou stále, myslím, že jako jediní, bojují za Bečvu. Ostatní politici zarputile mlčí,“ uvedl pro iRybářství.cz Stanislav Pernický. „Probuďte se a začněte konečně plnit své předvolební sliby!“ vzkazuje politikům Pernický.
Život v řece
Jak vypadá řeka a život v ní dnes, po dvou letech od otravy? „Život v Bečvě se obnovuje velmi, velmi pozvolna. Rybáři se snaží velmi a vysazují ryby do vytráveného úseku celé dva roky intenzivně. Zcela zodpovědně mohu říci, že ve zhruba šestnáctikilometrovém úseku Bečvy v Choryni a Hustopečích nad Bečvou jsou jen ryby, které jsme zde vysadili,“ uvedl dále pro iRybářství.cz Pernický.
„Jde zejména o ostroretky, podoustve, parmy, jelce jesena a mníky. Převážnou část nové rybí obsádky co do počtu kusů představují podoustve a ostroretky v podobě váčkového plůdku, či jednoleté ryby (7-8 cm). Ve značně menším počtu se jedná o dvouletou rybu a zcela ojediněle o rybu tříletou,“ doplnil Stanislav Pernický.
z Rožnova utekly tzv. komplexní kyanidy, proto ryby hynuly až po „3km“. Jak se z komplexů uvolňovaly CN- ionty, narůstala postupně jejich koncentrace. Kontaminační mrak byl tedy nejprve toxický chronicky a později akutně. Co se týče zápachu chloru, ten použili zřejmě k neutralizaci sedimentu v potrubí od nasorbovaných kyanidovývh komplexů = zametení stop. Zvýšený výskyt kovů ve vodě v den otravy jako Ni, Zn, Cu, Cr, Fe… původu kyanidů = kyanidových komplexů jednoznačně nasvědčuje. Je tedy samozřejmě důležité, kde se voda promíchá, ale mnohem více je důležitější je v tomto případě, kdy voda začne být toxická akutně. Nelze opomenout i vliv dalších faktorů, jako např. nižší koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě v den otravy, nebo jak již bylo uvedeno výše, i přítomnost jiných, vodnímu životu toxický látek, jako např. Cu…, které mají vliv na letální dávku CN- iontů = s ohledem na výše uvedené stačí mnohem menší dávka CN- aby začaly ryby hynout, než jak je tomu v laboratorním akváriu.